Slunce do nás buší!

Na prázdniny se většinou těšíme po celý rok. Jenomže jsou extrémní vedra, a to přináší mnohá úskalí. Proč nám tropy nesvědčí? Obecně platí, že horko nesvědčí především cévám. Letními vedry jsou proto hodně ohrožení lidé s postižením věnčitých tepen, zásobujících krví srdeční sval. Jestliže jsou tepny hodně postiženy a krevní tlak značně poklesne, může nastat dokonce infarkt. Lidé, a nemocní s chorobami srdce a cév zvlášť, by si ve vedrech měli dávat pozor na dehydrataci, která je může postihnout v důsledku pocení a nedostatečného příjmu tekutin. Krev se tak zahušťuje a hrozí větší riziko vzniku krevních sraženin. Ty mohou být příčinou cévních mozkových příhod či plicních embolií. V horkých dnech také nebývají výjimkou kolapsy z odkrvení kvůli teplem rozšířeným žilám v dolních končetinách. Srdce nevydrží všechno "Tělo každého člověka se s vyššími teplotami vyrovnává pomocí regulačních mechanismů. V teple se cévy rozšíří a umožní vyzařování tepelné energie z organismu. Potní žlázy současně zvýší produkci potu, v těle ubývají tekutiny a snižuje se objem krve. Rozšíření cév spolu s menším krevním objemem způsobí pokles krevního tlaku," vysvětluje profesor Petr Niederle, primář Kardiologického oddělení pražské Nemocnice Na Homolce. Srdce se pokles tlaku snaží kompenzovat zvýšením objemu přečerpané krve. Zdraví lidé to zvládnou v pohodě. Nemocné srdce se však nedokáže silněji stahovat, a objem přečerpané krve se proto snaží udržet co nejrychlejší činností - tachykardií. Přitom však klesá průtok krve věnčitými tepnami, zásobujícími srdeční sval, a srdce může začít trpět nedostatečným přívodem kyslíku. Postupně se vyčerpávají energetické rezervy srdce. Není tedy divu, že kardiaci, jejichž srdíčko je závažně postiženo, snášejí letní vedra špatně. "Postižené srdce dokáže zvyšovat výkon jen do určitého limitu. Pak může nastat nedokrevnost srdečního svalu, nebo až akutní srdeční selhání. K tomu dochází tehdy, pokud nemocné srdce nezvládá přečerpávat požadované množství krve k životně nezbytným orgánům nebo krev stagnuje především v plicích, což se projeví zhoršeným dechem a dušností," upozorňuje profesor Niederle. Kdo pod slunečník Horko je nebezpečné také pro pacienty s vysokým krevním tlakem. Horkem způsobené rozšíření cév, dehydratace v důsledku úbytku tekutin spojená s poklesem krevního tlaku může znamenat vzestup rizika nedokrvení mozku nebo i srdečního selhání. Naopak příliš velké zapojení kompenzačních mechanismů může vést k náhlému zvýšení krevního tlaku s rizikem mozkového krvácení. Přísun tekutin si musí v létě hlídat také diabetici, jimž v důsledku dehydratace může prudce stoupnout hladina cukru v krvi. "Starší lidé si méně uvědomují pocit žízně a častěji zanedbávají příjem tekutin. Neznamená to ale, že staří kardiaci jsou v létě ohroženější než ti mladí. Na rozdíl od těch mladších pacientů, kteří leckdy přeceňují své schopnosti, jsou starší kardiaci rozumnější a vyhýbají se v létě pohybu na prudkém slunci," upozorňuje profesor Niederle a dodává, že člověk, který má kumulaci rizikových faktorů pro vznik srdečního infarktu, nebo ho dokonce už prodělal, by na přímém slunečním žáru určitě neměl dělat žádné fyzicky náročné činnosti. A to i tehdy, když se cítí být mladý a plný síly. Pomůže vám: - vypít denně 3-4 litry tekutin, nejlépe vody nebo čaje, ne víno či tvrdý alkohol! - nevystavovat se prudkému slunci zejména mezi 12. a 15. hodinou - vyhledávat stín nebo polostín - vyvarovat se fyzické námahy (ta vede k rozšíření cév ve svalech, tedy k dalšímu snížení krevního tlaku a větším nárokům na srdeční činnost) - větrat večer a v noci, přes den raději moc ne - neochlazovat se naráz, například skokem do studené vody, mohlo by to vyvolat oběhovou reakci, stažení cév a prudké zvýšení krevního tlaku nebo i srdeční zástavu - nenosit pokud možno přiléhavé a neprodyšné oblečení (doporučuje se světlý a prodyšný materiál, aby se mohl odpařovat pot) - nekonzumovat těžká jídla, jejichž trávení odčerpává krev z životně důležitých orgánů - přiměřeně odpočívat a vyhýbat se stresovým situacím - neřídit auto v době přes poledne, na delší cestě dělat pravidelné pauzy (u kardiaků nastupuje únava rychleji než u zdravých lidí, navíc hrozí i riziko trombózy).