Klonování: naděje i hrozba

Mezinárodnímu vědeckému týmu italského profesora Pasqualina Loia se nedávno podařilo naklonovat mufloní mládě z mrtvých buněk uhynulé mufloní samice. Vyjmuté jádro z mrtvé buňky bylo přeneseno do živých buněk ovce domácí. Členem vědeckého týmu, který experiment provedl, je ing. Josef Fulka jr., DrSc., vedoucí odboru biologie, reprodukce a molekulární genetiky ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi. Zajímalo nás, jaký je praktický význam podobných pokusů. "Především při záchraně ohrožených druhů, kde je malý počet samic. Těm by se odebraly buňky a zbavily jádra, které by se implantovalo do samicím běžného živočišného druhu. Ty by pak donosily zvířata, která chceme zachránit. Všechno je v podstatě mozaika a náš tým vytváří jen její malou část. Vytipování ohrožených zvířat a jejich eventuální kontrola na svobodě bude záležitostí jiných výzkumných týmů. Důležité je, že se zvýší šance na přežití druhů, které z přírody mizí."
*Lze odhadnout šance takto naklonovaných jedinců? Budou se moci dále množit?
"Budeme to všechno nadále sledovat a zkoušet. Je to otázka dalšího výzkumu."
*Z toho vyplývá, že podobných klonů budete potřebovat víc.
"Bylo by to optimální, ale není jednoduché je získat. Věříme, že naše práce bude stimulovat i další vědecké skupiny nejen v Itálii."
*Dali by se touto metodou naklonovat například mrtví mamuti z věčně zmrzlé půdy na Sibiři?
"Ty úvahy existují, nicméně o efektivitě klonování nikdo nic stoprocentně neví. Dnes nepřevyšuje jedno až dvě procenta. Dokud nezvládneme růst živých buněk za optimálních podmínek, není možné hovořit o oživlých mamutech. Důležitější je, že náš ústav v Uhříněvsi je v rámci programu FAO garantem toho, aby původní, odolnější plemena hospodářských zvířat nezmizela. Například kráva česká červinka nebo černostrakaté přeštické prase. Ve smyslu genetiky musíme mít kam sáhnout, pokud budou současná plemena ohrožena kupříkladu epidemií. Abychom mohli původní genetický materiál namnožit, chcete-li naklonovat, a zachovat tak živočišný druh. "
*Jak by to vypadalo prakticky?
"Odebereme těm zvířatům jejich tělní buňky a uchováme je, včetně embryí a spermatu, neomezeně dlouhou dobu."
*Jak se vy sám díváte na možnost klonování člověka?
"Obávám se toho. Nehledě na legislativní bariéry a etiku, existuje zde i řada biologických nebezpečí. Klon může zemřít v době těhotenství nebo těsně po porodu a nikdo nebude znát důvody. Obecně řečeno, je to nepřijatelné a já osobně nevidím důvod, proč by měli lidé dělat své kopie. Zdá se mi to stejně nesmyslné jako to, co jsem kdesi četl o klonech - sexuálních otrocích či otrokyních. Než vyrostou, budou mi k ničemu."
*Takže lidské klony budoucnost nemají?
"Kdoví. Nemám ale na mysli náhradní díly z klonů pro jejich lidský originál. Například játra pro bohaté opilce. Reprodukční schopnost lidstva prudce klesá, plodnost spermií se snižuje, věk matek naopak roste. Není tedy vyloučeno, že klonování někdy v budoucnu umožní přežití lidstva jako živočišného druhu. Možná."