Při jejich "lovu" šlo o život...
Pojďte s námi za unikáty Národního muzea! Čekají na vás prastaré kmeny, jedovatý had či křepické zlato
Nevídané unikáty, které nám svět závidí, skrývají miliónové sbírky Národního muzea v Praze. Snad každého návštěvníka napadne otázka, odkud se všechny ty exponáty podařilo získat? Mnohé pocházejí od soukromých sběratelů, řadu z nich ale "ulovili" čeští cestovatelé a zoologové při svých odvážných výpravách. Aby tihle dobrodruzi pro muzeum opatřili opravdu ty nejvzácnější kousky, museli často riskovat i vlastní život! Z některých historek, které se k vystavovaným předmětům váží, se až tají dech... Cestovatele uštknul jedovatý plaz Křovinář němý. Získat exemplář tohoto silně jedovatého a nebezpečného hada vyžaduje pořádnou odvahu. Dorůstá až třímetrové délky. Pro muzeum jej ve Venezuele ulovil cestovatel E. S. Vráz. Jak ale vlastní lov proběhl? To není přesně známo. V muzejních zápisech je ale mimo jiné poznámka: Had uštkl Vráze. Kmeny přežily 315 milionů let V roce 2005 paleontologická sbírka získala další unikát. Zkamenělé kmeny prvohorní plavuňovité rostliny rodu Lepidodendron, staré 315 milionů let. Byly objeveny na Žacléřsku v dole Jan Šverma. Do dnešních dnů se tu dochovaly až pět metrů vysoké "pařezy". Takže i současní muzejní badatelé nemají o dobrodružství nouzi. Aby kmeny získali, čekala je v terénu nejen dřina, ale i pořádné adrenalinové dobrodružství. Ukousl ošetřovateli malíček Jde o preparát zvířete, které muzeu poskytla pražská zoo. Za svého života opičák nechvalně proslul nečekaným výpadem proti svému ošetřovateli. Přitáhl si ho za nohu a zakousl se mu do malíčku. Po letech se pak oba v muzeu zase sešli. Orangutan jako cenný exponát a ošetřovatel jako pracovník zoologického oddělení. Na zlato upozornil listonoš Křepické zlato je považováno za nejkrásnější v Čechách. O jeho výskytu na Vodňansku se veřejnost dozvěděla koncem března 1927, kdy při štěrkování silnice k tamní Maškově cihelně byly nalezeny až několikagramové zlaté plechy. Upozornil na ně listonoš. Obratem tu vypukla zlatá horečka. Nejvíce zlatých plíšků nasbíral správce cihelny, vykupoval je i vodňanský hodinář. Nejkrásnější vzorek o hmotnosti 18,4 gramu koupilo Národní muzeum v roce 1930 od R. Součka z Vodňan za 1600 korun a další kousky byly později dokupovány za 800 až 1400 korun.
Dočkají se sbírky záchrany? Přestože je v Národním muzeu uložen doslova historický poklad, jeho rozpadající se budova stále čeká na dotaci, za kterou by se objekt opravil. Jsou na to potřebné čtyři miliardy. Jeho zaměstnanci věří, že ministr kultury Vítězslav Jandák prosadí nápad, aby se po dobu rekonstrukce muzeum přestěhovalo do vedlejší budovy Rádia Svobodná Evropa. "Do budoucna by tato budova mohla sloužit i jako nový výstavní prostor. Společně s opravenou hlavní budovou by tak metropole získala významné muzejní centrum," přeje si i generální ředitel muzea Michal Lukeš.
