Vítejte v ledové poušti
Na Antarktidě byla dostavěna česká vědecká stanice. Jak vypadá a jaké podmínky budou muset čeští polárníci snášet?
Je to ještě kousek dál, než je konec světa, tedy nejjižněji položené město na světě - jihoamerická Ushuaya. Dobrou noc tam nedávají lišky, ale tučňáci a tuleni. Řeč je o pátém největším kontinentu světa: Antarktidě. V této zapomenuté končině byla právě dokončena vědecká stanice, jejíž adresu byste určitě měli znát: Česká polární stanice Johanna Gregora Mendela, severní pobřeží ostrova Jamese Rosse, kamenitá pláž asi 80 metrů od moře, "ledová poušť". Jaký vlastně je posledně objevený světadíl, kde zavlála česká vlajka?
Fakta o české polární stanici Příprava a vlastní stavba trvala pět let Vybudování přišlo na 50 miliónů korun Stanice by měla vydržet aspoň 40 let Bude v provozu jen během polárního léta Začne fungovat vždy na přelomu listopadu a prosince Pojme až 18 členů, optimální stav je 12 - 15 lidí Posádka bude ubytována v dvoulůžkových ložnicích, k dispozici je i sušárna, jídelna, kuchyňka, dvě pracovny Nejbližší sousedé: Marambio a Esperanza (argentinské stanice) Další obyvatelé: tučňáci, tuleni, buřňáci a rypouši sloní Zásobování: vrtulníky a lodí Dopravu zajišťují dva gumové čluny a speciální pásové vozítko
Antarktida Název pochází z řečtiny a znamená "naproti Arktidě" tj. "naproti Severu". Pátý největší kontinent po Asii, Africe, Severní Americe a Jižní Americe. Rozloha: 13,2 mil. km2 Plocha zaledněného území: 13 802 000 km2 Nejvyšší naměřená teplota: argentinská polární stanice Esperanza, +14°C Nejnižší naměřená teplota: ruská polární stanice Vostok -89,4°C Vzdálenosti: od Austrálie 3200 km, od Jižní Ameriky 1450 km Tloušťka ledovce: průměrně 2500 m Délka pobřeží: 24 000 km Nejvyšší rychlost větru: 320 km/h Tloušťka ledu: průměrně 2400 m, maximálně 4335 m Ledovcový příkrov je místy až 4 km silný (průměrně 2100 m).
Počasí Teploty se ve vnitrozemí v zimě (červenec) pohybují kolem -60°C, dosahují i -90°C. V létě (leden) kolísají mezi -10°C a -40°C. Východní Antarktida je chladnější. Srážky jsou téměř výhradně sněhové. Při pobřeží vanou silné větry. V centrálních částech je počasí stálé. Obloha je skoro bez mráčku, srážky minimální. Ač se to může zdát divné, podnebí je extrémně suché, pouštní. V některých údolích nebyly zjištěny srážky několik tisíc let.
Vinson Massif Nejvyšší vrchol Antarktidy: 4897 m n.m. Mt. Erebus Nejvyšší činná sopka Antarktidy: 3794 m n.m. Vostok Ruská výzkumná stanice ve Východní Antarktidě, nedaleko jižního magnetického pólu. Dokončena byla v roce 1957 a nepřetržitě fungovala do roku 1994, kdy byla dočasně vyřazena z provozu. Dnes stanici využívají vědci z Ruska, Francie a USA. V Antarktidě jsou desítky výzkumných stanic. Některé jsou celoroční, jiné se zabydlují jen během "léta" nebo jen zaznamenávají počasí. Jezero Vostok Pod ruskou polární stanicí Vostok v hloubce 4000 m se nachází největší antarktické sladkovodní jezero. Voda má teplotu kolem -3C. Tlak masy ledu, který jezero pokrývá, snižuje bod mrazu. "Jižní póly" Nejznámější je geograficky, tedy nejjižněji položené místo na Zemi. Vedle něj existuje ještě jižní magnetický pól (v blízkosti ruské stanice Vostok). Geografický jižní pól Je to místo, kde zemská osa (myšlená přímka, okolo které se otáčí Země) protíná zemský povrch, a ze kterého se Země při pohledu dolů jeví, jako by se otáčela po směru hodinových ručiček. Slunce zde vyjde na konci září a zapadne na konci března. Je v nadmořské výšce 2835 metrů. Až 250 dní v roce tu je teplota -45C. Dnes je na jižním pólu trvale obydlená polární stanice Amundsen-Scott. Australská stanice Mawson Hledáte příjemné počasí? Najdete ho v oblasti Holmeova zálivu. Hnízdí zde desítky ptáků. Antarktický poloostrov 300 000 km2, nachází se na něm nejvíce výzkumných stanic
Turisté dorazili už i do Antarktidy. Jejich počet je ale limitovaný. Ročně se může kochat jen 15 tisíc »polárníků« a musejí u toho dodržovat pravidla. Například: tučňák má vždycky přednost. Takže, zastavit a nevyrušovat. Poloha Téměř celý kontinent leží na jih od jižního polárního kruhu. Antarktidu můžeme rozdělit na dvě části: Východní Antarktidu, rozlohou větší a chladnější a Západní Antarktidu. Mezi nimi se napříč kontinentem táhne Transantarktické pohoří vypínající se místy až do výše 4500m. Většinu povrchu tvoří věčný led s tloušťkou okolo 3 km. Kdybychom led odstranili, kontinent by se změnil v souostroví.
Živočichové Jediným živočichem, který si na Antarktidu opravdu zvykl, je tučňák císařský. Jeho kolonie mají tisíce členů a najdete je okolo celého kontinentu. V třeskuté zimě se k sobě tučňáci choulí a v pravidelných intervalech si vyměňují místa, aby se aspoň trochu ohřáli uvnitř. Moře bohaté na plankton je domovem vorvaňů, pravých velryb a ryb. Rostliny V Antarktidě najdete jen tři druhy rostlin, které kvetou a vytvářejí semena, kolem šedesáti druhů mechů a lišejníků, pod povrchem zvětralých hornin žijí mikrobi - řasy, bakterie a houby. V Antarktidě je "málo vody". Voda ve zmrzlém stavu je totiž pro organismy nevyužitelná. První Čech v Antarktidě? První česká noha překročila jižní polární kruh 10. 12. 1929. PatřilaVáclavu Vojtěchovi. Původně se chtěl dostat do Nansenovy expedice, ten ho ale odmítl. Nakonec po několika letech odjel s expedicí Richarda Byrda. Pracoval na expediční lodi jako topič, později jako steward. O svém přijetí do expedičního týmu píše: Teď jsem byl řádným a právoplatně přijatým členem jihotočnové expedice... Po návratu do Prahy pořádal přednášky a napsal knížku. Při vyjížďce na kajaku po Labi se převrhl, narazil hlavou o kámen a utopil se. Historie objevování 1758 královna Alžběta vysílá admirála sira Francise Drakea, aby pátral po »Jižní zemi«, Drake dosahuje Ohňové země. 1773 anglický mořeplavec James Cook proniká za polární kruh. Nadále si už nikdo nebude myslet, že neprobádané končiny jsou zemí mléka a strdí. 28. ledna 1820 se výprava velitele ruské expedice Fadějeva Bellinghausena přiblížila na dohled břehů. Přistání se ale nepodařilo. Místečko v historii si nárokují i anglický poručík Bransfeld a americký kapitán Palmerem. 1839 - 1843 James Clark Ross objevil Viktoriinu zemi a určil polohu magnetického pólu. 1898 loď Belgica přezimovala jako první v Antarktidě. Scott versus Amundsen 1911 Amundsen, přesto, že se vydal na cestu o několik dní později, zvítězil. Vsadil na psí spřežení a pólu dosáhl 14. prosince. Scottova výprava, v té době už bez saní, psů a poníků, které musela utratit, spatřila norskou vlajku 16. ledna 1912. "Norové nás předstihli. To je strašné zklamání. Konec našim snům. Bude to trudný návrat," zapsal si Scott. A cesta zpět se skutečně změnila v noční můru. Zemřeli při ní dva z pěti polárníků, tři zbývající došli na 15 kilometrů od skladiště zásob. Tam je zastihla bouře. Zemřeli hladem, vyčerpáním a zimou. Jejich zmrzlá těla byla nalezena až po půl roce. 1959 na konferenci ve Washingtonu se podepsala Antarktická smlouva. Ta zakazuje budování vojenských základen, nukleární pokusy a vojenské manévry a jakékoliv nové územní nároky 2006 Satelitní průzkumy ukázaly, že kvůli stoupající teplotě vody a ovzduší tají v Antarktidě některé ledovce rychleji, než se stačí obnovovat sněžením...
