Nejvíc sexy jsou sestry
Které zaměstnání je nejvíce sexy? Vedou pěkné sestřičky, následují letušky, manažerky, vojačky a policistky
Muži zbožňují ženy v uniformách. Někteří pánové jsou z nich dokonce tak paf, že před pěknou sestřičkou nedokáží ovládnout erekci. Podle nejnovějšího sociologického průzkumu, který se uskutečnil ve Velké Británii mezi třemi tisíci mužů, opravdu suverénně vedou sestřičky. Následují letušky, okostýmkované manažerky, vojačky a policistky. Úplně poslední se umístily nádražačky. Asi mají v Anglii stejně neforemné uniformy jako u nás. Záliba v sexy pracovních oblecích nepostihuje tedy jen ženy, které milují především muže s řadou vyznamenání, blýskavými výložkami a lampasy nebo suverénní piloty dálkových letadel. Blesk zkusil vypátrat, jaké zkušenosti mají s obdivem mužů české ženy v uniformách.
Kráska v ryze mužském světě Jen nenápadnými ozdobami mohou zkrášlit své tělo ženy v armádě. Navíc nesmějí vůbec narušovat střízlivost uniformy. Při výcviku jsou ale jakékoli prstýnky, náušnice nebo řetízky úplně tabu. "Boty bychom měly nosit černé, uzavřené. A vlasy? Pokud jsou delší, musí být sepnuté a upravené tak, aby nepřekážely při výcviku a plnění služebních povinností," říká praporčice Jitka Putnarová (23). Kráska, která vybojovala titul 1. vicemiss v soutěži o nejkrásnější vysokoškolačku Miss Academia, nosí uniformu už čtvrtým rokem. "Kvůli uniformě jsem si své povolání ale rozhodně nevybírala. Během studií na gymnáziu mě k němu přivedl kamarád," prozrazuje. Uniforma ale za ženy rozhodně vyřeší problém, co zase do té práce na sebe. Jediné, do čeho jim armáda nemluví, je výběr spodního prádla. Pod názvem polní nebo pracovní stejnokroj totiž fasují pracovní "montérky", které jsou stejné pro muže i ženy. Sukni, sáčko a béžovou košili místo klasické zelené si "vojandy" oblékají jako služební stejnokroj. Na rozdíl od svých kolegů ve zbrani ale nemají na hlavě brigadýrku, ale šmrncovní klobouček. A že se ženy v uniformě líbí, potvrzuje i praporčice. "Setkávám se jen s kladnými ohlasy," říká Putnarová, která si skvělou postavu udržuje tancem, jízdou na kole a běháním.
Rande v oblacích? S nabídkami se roztrhl pytel... Už od děství snila Lenka Ficek Froňková (32) o tom, že se stane letuškou. "Uniforma nebylo to hlavní, co mě lákalo, i když jsem ji na letuškách vždycky obdivovala," vzpomíná Lenka, která se už sedm let stará o pohodlí cestujících na palubách strojů společnosti Travel Service. Uniformu, kterou do práce obléká, cestující vesměs chválí. "Myslím, že se naše uniformy líbí hlavně mužům," říká Lenka, "docela často se stává, že mě zvou na drink nebo večeři, ale takové nabídky z profesionálního hlediska odmítám," usmívá se drobná černovláska. Do výstroje letušek patří kompletní letní a zimní vybavení. Na výstřední šperky, líčení nebo obuv musí letuška zapomenout. Někdy ale není legrace vydržet v předepsaných botách na podpatku čtrnáctihodinovou směnu, tak dlouho trvá let do thajského Bangkoku. Měsíčně pak stráví ve vzduchu průměrně 80 hodin. "Ve vzduchu jsem zatím neměla důvod se bát, mnohem větší strach zažívám, když jedu z rodných Litoměřic do práce," dodává Lenka.
Andělům v bílém se pacienti dvoří i pod narkózou Bílou halenu a bílé kalhoty obléká den co den zdravotní sestra Gabriela Novisedláková (31 let). "Kromě fasovaného prádla, které se liší podle oboru, ve kterém sestra pracuje, dostáváme jednou za rok zdravotnickou obuv," vypočítává sestřička, která pracuje v Nemocnici Na Homolce už jedenáctým rokem. Stejně jako její kolegyně může zapomenout na dlouhé řetízky, "bimbající" náušnice, masivní prstýnky nebo dokonce dlouhé nalakované nehty. Bílá halena a volné kalhoty jsou sice praktické, křivky sester ale zůstávají zcela ukryty očím pacientů. I přesto se ale sestřičky občas setkají s dvořením ze strany pacientů. "Na občerstvení nás někdy zvou, když jsou ještě pod vlivem narkózy po výkonu," směje se sestřička. Hodiny, které měsíčně Gabriela stráví ve službě, se řídí tzv. pracovním kalendářem. "Průměrně se jedná o 120 - 140 hodin za měsíc, každá služba trvá 11 hodin, bez ohledu na to, zda je denní nebo noční, ve všední den či o víkendu," říká sestra, která svou náročnou práci zvládá jen díky pomoci rodiny. "Jsem matka samoživitelka. Díky svojí mamince mohu svoji profesi vykonávat na plný úvazek. Volný čas mi zabere rodina a koníčky - lyže a kolo." Při své práci sestry setkávají s nejrůznějšími typy pacientů. "Je to asi stejné jako ve všech oborech, kde se jedná s lidmi - někteří jsou příjemní, uctiví, jiní velmi nároční. Potom může nastat situace, kdy ze strany pacientů dochází ke konfliktům. Ale snažíme se všechno zvládat profesionálně a slušně," popisuje.
Radim Uzel: Uniformoví fetišisté jsou neškodní "Pokud pak muž obdivuje ženu v uniformě, může se jednat o uniformového fetišistu. Tato "úchylka" je naprosto neškodná libůstka, které některé vojačky, hasičky a policistky jistě rády vyhoví. Uniforma může být spojena také s nějakou činností, která je pro partnera atraktivní. S letuškou si připadá jako v letadle, s nádražačkou jako ve vlaku, je to tedy fetišista cestovatelský. Uniforma zdravotní sestry pak spíše uspokojí submisivního masochistu. Některé veřejné domy mají dokonce pokoje zařízené jako nemocniční a prodejné "zdravotní sestry", tam poskytují klientům třeba klystýr nebo jinou "léčebnou" proceduru."
