Začala největší výstava české historie
V Obrazárně Pražského hradu můžete vidět zcela unikátní výstavu nazvanou "Karel IV. - Císař z Boží milosti"
Tohle je možné vidět jednou za život! V Obrazárně Pražského hradu začala naprosto unikátní výstava, nazvaná "Karel IV. - Císař z Boží milosti". Mapuje hvězdné období vlády dynastie posledních Lucemburků a některé umělecké skvosty, které se podařilo "nasbírat" po celé Evropě i USA, ještě nikdy vystaveny nebyly. Jde mimo jiné o vzácné gotické desky, rukopisy, cestopisy, klenotnické a textilní předměty, kamenné či dřevěné sošky. Podobná expozice slavila velkolepý úspěch loni i v New Yorku, kde ji během tří měsíců navštívilo rekordních 170 tisíc lidí. Největší výstavu v dějinách českého výstavnictví připravovala Správa Pražského hradu ve spolupráci s Metropolitním muzeem umění v New Yorku osm let. "Když mi přinesl kurátor výstavy Jiří Fajt soupis předmětů, které chtěl po světě sehnat, podlomila se mi kolena," přiznala komisařka výstavy Duňa Panenková. O to příjemnější prý bylo překvapení, s jakou vstřícností se u nejprestižnějších světových institucí setkali. "Všichni půjčili všechno," dodala Panenková. V Obrazárně Pražského hradu je tak k vidění 216 skvostů, které metropoli zapůjčilo 97 institucí z 11 zemí světa. Šlo hlavně o univerzity, kláštery a knihovny z USA a evropských zemí. Mnohé ještě nikdy vystaveny nebyly. "Například listina Český protest, v níž několik desítek českých šlechticů nesouhlasilo s upálením mistra Jana Husa. Dokument vlastní univerzita v anglickém Edinburghu a ještě nikdy jej nikomu nepůjčila," podotkl kurátor Jiří Fajt. Vystavované "kousky" představují jedinečná umělecká díla pozdní gotiky, kterými se Karel IV. a jeho synové rádi obklopovali a za jejichž pomoci šířili po Evropě věhlas Koruny české. A na jakou částku je výstava pojištěna? "Tuto informaci zveřejnit nemůžeme. Zapůjčitelé si to vyžádali v rámci smlouvy," řekla Duňa Panenková.
Nástěnná malba Karla IV. (1360) Malíř Mikuláš Wurmser ze Štrasburku zachytil římského císaře Karla IV. na sněmu v Metách při přebírání ostatku trnu z Kristovy trnové koruny a sv. Kříže pravděpodobně od francouzského krále Jana II. Dobrého. Nástěnnou malbu zapůjčil kostel Panny Marie na Karlštejně. Relikviář bolestného Krista (1347) Nechal jej zhotovit Jan, biskup olomoucký, nevlastní bratr Karlovy matky Elišky. Mladému Karlovi byl velkou oporou. Zdobí galérii v Baltimore. Madona ze Šternberka (1390) Unikátní vápencová socha. Pochází zřejmě z kláštera augustiniánů ve Šternberku na Olomoucku. Objevena byla v kostele v Babicích. Dnes patří římskokatolické farnosti ve Šternberku. Relikviářová busta sv. Ludmily (1350) Podle Svatováclavské legendy nazval Karel IV. Ludmilu, babičku sv. Václava, první perlou Čechů. Není proto divu, že pro uložení nejcennější relikvie jejích ostatků - lebky, bylo použito zlato k navození posvátného klidu. Dílo je doplněno křišťálem a drahokamy. Patří Metropolitní kapitule u Sv. Víta v Praze. Relikviář sv. Jiří Tento relikviář patří k mistrným dílům gotických zlatníků. Pochází z kláštera sv. Jiří na Pražském hradě a uchovává část rámě světce. Ruka stojí na podstavci ve tvaru kaple a je bohatě zdobena drahokamy. Šperkovnice (před 1376) Pochází ze severní Itálie. Latinské nápisy na skříňce doložily, že byla 17. února 1376 za přítomnosti českého krále Václava IV. a pražského arcibiskupa zazděna. Původně byla určena pro světské využití, obsahovala přes 40 úlomků kostí sv. Zikmunda. Patří Metropolitní kapitule u Sv. Víta v Praze. Deska Smrti Panny Marie z Košátek (1345) Patří mezi nejvzácnější exponáty. Malbu bohatě zdobenou zlatem vytvořil neznámý autor. Dobu, z níž pochází, napomohly badatelům určit motivy lilií, což byly symboly rodu Valois, z něhož pocházela Karlova první manželka Blanka. Deska byla nalezena v kapli Matky Boží na zámku Košátky a zakoupilo ji Muzeum umění v Bostonu. Univerzitní žezlo (1380) Právo nosit žezlo patřilo k výsostným privilegiím univerzitního rektora. Údajně jde o dar uherského krále Zikmunda Lucemburského rektorovi univerzity v Erfurtu. Tento skvost zapůjčila Humboldtova univerzita v Berlíně.
Vstup jen na časový lístek Na výstavu se dostanete pouze na časovou vstupenku. „Exponáty vyžadují určité klima, proto budou prohlídky přesně načasovány. Diváci by měli dodržet časový limit na vstupence, s tolerancí půl hodiny,“ vysvětlila Adéla Douchová ze Správy Pražského hradu. Plné vstupné stojí 270 Kč, snížené 150 a rodinné 500 korun. Rezervace jsou možné jen pro skupiny minimálně 25 lidí. Výstava v Obrazárně Pražského hradu potrvá do 21. května.
Doprovodné "lahůdky" Kromě výstavy na Hradě metropole nabídne i doprovodné akce. Například v Národní knihovně ČR bude od 3. března do 20. dubna expozice Lucemburkové a svatý Václav. Archív hlavního města nabídne od 4. dubna do 4. června výstavu Praha lucemburská. Národní muzeum představí tři vzácné rukopisy z doby Karla IV., v termínu 9. až 12. května. Karlštejn otevře II. návštěvní okruh včetně kaple sv. Kříže o měsíc dříve, už 1. června. Nově vydá i pohlednice obrazů Mistra Theodorika. Na Točníku bude k vidění katovské umění, kuchyně a lazebnictví lucemburských časů.
Hrad očekává 100 tisíc lidí Náklady na expozici se pohybují mezi 60 a 70 milióny korun. "Na vstupném bychom chtěli dostat zpět zhruba třetinu nákladů, tedy kolem 20 miliónů korun. Třetinu zaplatí sponzoři," sdělila Alena Veliká z tiskového odboru Kanceláře prezidenta republiky. Tak rozsáhlá výstava se v Čechách ještě nekonala. Alespoň přibližně se dá srovnat s projektem "Rudolf II. a Praha", který v roce 2001 na Hradě vidělo během tří měsíců rekordních 220 tisíc lidí. Pořadatelé by chtěli na výstavu gotiky přilákat 100 tisíc lidí, není ale vyloučeno, že Karel IV. "trhne" nový rekord!
