7°C
Zmrzlá republika: Rtuť spadla až na - 30,3 °C!
Celou republiku trápil mráz! V noci na pondělí naměřili v Šumperku až -30,3 °C
Arktické mrazy krutě sevřely celou republiku. Nejledověji bylo v noci na včerejšek v Šumperku, kde naměřili 30,3 °C pod nulou! Mrazivé rekordy padly na Jesenicku, v Ostravě nebo v Brně. Následky jsou ale tragické. Jen od soboty do včerejšího rána zmrzlo pět lidí! Většinou šlo o bezdomovce. Potíže nadělal led i sníh. Závěje včera od světa odřízly obce na Olomoucku, dospělí se nedostali do práce, děti do škol. Karlovarsko a Liberec naopak pokryl led a záchranky vyjížděly k mnoha úrazům. Prognóza počasí? Třeskuté mrazy budou i dnes a zítra! Hlavně na východě má být místy méně než 25 pod nulou. "Nad nulu se denní teploty do konce ledna nedostanou," potvrdil meteorolog Jan Šrámek. Dejte si pozor na omrzliny I. stupeň: kůže je bílá nebo nafialovělá, chladná, necitlivá. V daném místě lze cítit svírání, při oteplování píchání. II. stupeň: kůže je bílá až žlutá, mohou se tvořit puchýře. V místě omrznutí se stává kůže necitlivou. III. stupeň: kůže je tvrdá, tzv. vosková, nebolí. Po pár dnech začíná ale černat a tvrdnout. Tkáň odumírá. Omrzliny se objevují hlavně na okrajových a nechráněných částech těla: prstech, nose, uších.
Odpojili blok Temelínu V jihočeské jaderné elektrárně Temelín v noci na včerejšek na několik hodin odpojili první blok, protože prudký pokles teploty vyvolal poruchu na zařízení, v Praze začalo praskat vodovodní potrubí a musely být přerušené opravy tramvajových tratí. V Havířově kvůli mrazům nevyjely některé autobusy MHD. Na Chrudimsku způsobil padající led vážnou dopravní nehodu. Někteří kardiaci a další chronicky nemocní začínají mít problémy. Lékaři zasahovali například u arytmií a dušností a dalších problémů. Nízké teploty škodí i pomáhají Velký pokles teplot škodí hlavně dětem, starším lidem a chronicky nemocným. "Prudké změny počasí znamenají i velký nápor na cévy, které se při silném ochlazení stáhnou a ohrozí tím činnost srdce," říká doktorka Marta Šimánková. V ohrožení jsou kardiaci, kteří by se neměli v těchto dnech vůbec namáhat a hlavně nezapomínat na užívání léků. Lidé se srdečními problémy a astmatici by se po příchodu do místnosti měli zahřívat déle a zvolna, chvilku počkat v zádveří či nepřetopené předsíni. Třeskuté mrazy pro nás mohou být ale i docela prospěšné. Likvidují totiž viry, bakterie i nevítanou "havěť", jako jsou myši a potkani.
Jak přežívají zvířata? S nynějšími mrazy se musejí vyrovnat i zvířata. V zoo v Praze-Troji dbají pracovníci na to, aby jejich svěřenci nebyli v chladu nebo v průvanu, teplomilní obyvatelé mají pobyt venku zkrácený. Například sloni se jdou jen dvakrát nebo třikrát denně na chvíli projít. Někteří ptáci jsou nyní zavření, aby se venku nezranili na náledí. Primáti nebo velké želvy nechodí do velkých výběhů, protože by mohli překonat zamrzlý vodní příkop, který je odděluje od návštěvníků. Domácí mazlíčky by jejich majitelé měli venčit jen krátce, nevystavovat je ale velkým teplotním rozdílům.
Rekordman málem umřel Sobotní mráz se málem stal osudný českému rekordmanu Richardu Blatnému (41)! Přeplaval sice v roce 1998 kanál La Manche, málem ho ale zabila mrazivá voda Vltavy. Otužilec se rozhodl pokořit rekord, ale po více než hodině plavání byl převezen do Thomayerovy nemocnice v Praze. Pátý ročník Lednové Vltavy mohl skončit tragicky! "Vše bylo pečlivě naplánováno, byl jsem monitorován a můj stav hlídal ze břehu lékař," vysvětluje Richard Blatný (41). Přesto měl ale namále. Teplota vzduchu 4 °C a vody pouhých 3,6 °C udělaly své. Tělesná teplota Richarda Blatného totiž po více než hodině klesla na 31 stupňů a orgány začaly jevit známky naprostého vyčerpání. "Byl jsem ve stavu, kdy je možnost přežití asi padesátiprocentní," přiznal "novopečený rekordman" Blatný. Tuzemský rekord výkonem 65 minut překonal o osm minut, ale málem ho to stálo život.
Převozníka mráz nezastaví Chumelenice ani třeskutý mráz nezastaví jeden z nejstarších vltavských přívozů ve Vraném. Po páté ráno vyplouvá na řeku pramice s lodivodem Bedřichem Kyndlem (57). Jeho šíf dostane na druhý břeh řeky denně přes stovku lidí. "Bedříšek, to je třída. Je tady u přívozu vždycky včas. V zimě je tady kosa, ale na něho je spolehnutí," říká po páté ráno Josef Pokorný z Vraného. První pasažér, který na šíf nastoupil. Za dvě koruny si tak lidé po vodě krátí cestu k autobusům na levém břehu. Naučeným pohybem lodivod Kyndl zapnul karabinu na desítky metrů dlouhé ocelové lano. Veslo zašplouchalo v ledové vodě a pramice se vydala na druhý břeh. "Den co den jedu přes řeku padesátkrát i vícekrát. Podle toho, jak lidi potřebují. V zimě začínáme s kamarády Ladislavem Ryšánkem a Jardou Vlasákem převážet ve čtvrt na šest ráno. Končíme večer po šesté," vysvětluje šífař "Bedříšek". "Nás mohou zastavit jen pořádné kry nebo zákaz z plavební správy. Jinak se plave pořád," dodává.
