Mikuláš nebyl vždycky Svatý

Namouduši. Obec Svatý Mikuláš ležící poblíž Kutné Hory se od nešťastného roku 1948 nesměla jmenovat Svatý Mikuláš. Tak se tedy jmenovala jenom Mikuláš. Socialistické Československo chtělo mít od svatých svatý pokoj. Jenže boží mlýny melou pomalu, ale melou. Po roce 1990 obec uspořádala referendum, zda se přídavné jméno Svatý vrátí zpět do názvu. Tato varianta zvítězila o tři hlasy. Jenže když se na ceduli před vesničkou konečně objevilo její původní jméno, kdosi slovo Svatý přes noc pečlivě zaškrtal. Kdo to byl? Patrně skalní komunista. Takovým svatý Mikuláš přináší pátého prosince výhradně uhlí. Anebo odznak s Leninem a pohlednici Rudého náměstí. Svatý Mikuláš (myšleno obec Svatý Mikuláš) rovněž zachraňuje psy. Leží totiž podél silnice první třídy spojující Kutnou Horu s Pardubicemi, a po Vánocích či v období kolem letního vysvědčení zde pobíhají opuštění psíci. Kdosi dostane pejska darem, poté zjistí, že na to nemá nervy ani peníze, naloží nejlepšího přítele člověka do auta a zachová se k němu jako k úhlavnímu nepříteli. Takhle někdo vyhodil černého šedesátikilogramového novofoundlanďáka. Co s ním? Býval by si ho vzal psí útulek v Kolíně, za což by obec musela zaplatit šest tisíc. "Nakonec se mi ho podařilo udat místním," září starosta Miroslav Pavlík. "Až jsem zůstal koukat. Takového velikého psa si vzali!" Rodina Salavcova nejenže obrovské dobrácké zvíře zjevně miluje, ale zřejmě také kupodivu uživí: "Denně sežere asi tři a půl kila masa, smícháme mu to s těstovinami," svěřuje se paní Salavcová. "A ze všeho nejraději má suché rohlíky. Tchána nepustí dovnitř bez rohlíku." Starosta starostuje už šest let. Malebná obec evidentně vzkvétá, a co je skutečně nevídané, přímo v budově obecního úřadu se nalézá nejen hospůdka U Hájka, ale též veliký taneční sál a divadlo pro dvě stě osmdesát diváků. Sám starosta tam hraje také, účinkoval například ve hře Trampoty hajného Klobáska, kde hrál adjunkta, ve Toulavém kufru se představil jako nadporučík, ve hře Na letním bytě vystupoval coby četník. V nejnovějším kuse, a to v komedii se zpěvy Zámecké strašidlo, se už bohužel neobjevil. Nemívá sem tam potíže se zapamatováním textu? "Nikdy jsem neměl nijak zvlášť velkou roli, do titulních bych nešel," ujišťuje nás. "Hrajeme vyloženě komedie, nic smutného. Těch smutnejch věcí je v životě dost." Obec je tak kulturní, že to až jednoho překvapí. Ochotnické divadlo režíruje ba i místostarosta Pavel Mucha, jehož tatínek Václav tady zase režíroval divadelní kroužek. Kdo není režisér nebo alespoň herec, musí se v obci Svatý Mikuláš cítit tak trochu nepatřičně. "Vyrábíme si i kulisy," podotýká starosta, mimochodem zároveň velitel dobrovolných hasičů, jejichž zbrojnici i nádrž najdeme jak jinak než uprostřed obce poblíž kostelíku svatého Mikuláše. Oheň tu naštěstí není častým hostem, a tak dobrovolný hasičský sbor hasí nejčastěji žízeň (pivem). A další dobrá zpráva: obec se rozrůstá. "Před pár lety takhle jdem s manželkou na procházku a koukáme: tady prázdnej barák, támhle prázdnej barák," líčí starosta. "Říkám: A jéje, Svatý Mikuláš se vylidňuje. Rok se sešel s rokem, situace se zlepšila, do starších usedlostí šli mladí, nemáme už žádný barák na prodej. A kromě toho tady brzy vyroste osmdesát sedm zbrusu nových rodinných domků na klíč." A tak komu chrastí v pokladničce necelé dva miliony, může se co nevidět stát novým občanem Svatého Mikuláše a pokud možno také hercem, režisérem, kulisákem nebo aspoň hasičem. Diplom zasloužilého člena Svazu požární ochrany visí doma na zdi zdejšímu starousedlíkovi panu Arnoštu Čvančarovi, který je u hasičů od května 1936. Jeho život by vydal na román. Maturoval v jedenačtyřicátém, sloužil u četnictva, v pokoji má vystavenou přilbu jak vystřiženou ze seriálu Četnické humoresky, samozřejmě též šavli a dokonce i pistoli sebranou německému důstojníkovi. Třešničkou na obecním dortu je bezesporu nádherný státní zámek Kačina, který nechal na počátku devatenáctého století postavit hrabě Jan Rudolf Chotek. Může se pochlubit zámeckým divadlem, slavnou chotkovskou knihovnou s více než čtyřiceti tisíci svazky či nikdy nedostavěnou kaplí, kde se koná až sto dvacet svateb ročně (ačkoli někdy se oddává i venku na zámecké zahradě či v tanečním sále). A hádejte, kdo oddává. No samozřejmě že starosta: "Jednou si bral občan cizí národnosti, neřeknu jaké, Češku. Oblékl si černé kvádro, kravatu a bílé tenisky s tím, že údajně nesehnal v České republice odpovídající obuv. Když se žení motorkář, přijede oblečený v kůži, ale má kravatu i motejla. Ale mívá to čistý, ne odrbaný ze silnic. Nestalo se, že by někdo přišel vyloženě špatně ustrojený. Ale parkovalo tu i třicet nebo čtyřicet motorek, taky náklaďáky, když se ženil profesionální řidič." Je-li jeden z partnerů cizinec, a to tu bývá často, musí si sám sehnat tlumočníka, ovšem kouzelné slůvko ano prý říkají cizinci tady na Kačině normálně česky. "Ne, nikomu se mě nepodařilo při oddávání rozesmát," skálopevně tvrdí starosta. "A to jsem oddával i vlastního syna. Ani to mě nevyvedlo z míry." Závěrem nutno podotknout, že zítra bude obcí Svatý Mikuláš chodit svatý Mikuláš a že obec vzhledem ke svému názvu pořídila občanům mikulášskou výstroj na své vlastní náklady, což je dojemné.