Pivovarští bednáři dvakrát ročně vaří smůlu

Jen dvakrát do roka zavoní na dvoře Plzeňského Prazdroje aromatická vůně smoly. Každému je okamžitě jasné, že parta pivovarských bednářů vyvalila ze sklepů staré dřevěné sudy a zahájila jejich pravidelnou údržbu. Nad rituálem vysmolování bdí muž nejpovolanější, bednářský mistr Ladislav Bešťák. Desetičlenná parta bednářů z Plzeňského Prazdroje je prý poslední svého druhu v Evropě. Šéfuje jim mistr Bešťák, který je služebně nejstarším zaměstnancem slavného pivovaru. Pracovat zde začal před 50 lety. A jeho řemeslo zůstává stále živé i v době moderních technologií výroby piva. Bednáři se starají o padesát čtyřiceti hektolitrových sudů. Některé jsou 80 až 100 let staré. "Střežíme je jako poklad," říká o sudech vyrovnaných na nádvoří Ladislav Bešťák. Zatímco se za pomocí plynového hořáku vypaluje ze sudů stará smola, ta nová se vaří v kotli. "To je vůně, co? Je z ní cítit les. Pivo z ní žije," pochvaluje si mistr Bešťák hnědočernou smolu o teplotě 200 °C. "Je to směs americké i čínské pryskyřice s parafínem a medicinálními oleji. Přesný poměr tohoto receptu je tajný. Tady na futru u dveří dílny máme napsáno, kolik se čeho dává," prozrazuje tajuplně Bešťák. Mezitím dva bednáři nalévají do útrob prvního sudu asi čtyřicet litrů smoly. Na scéně se objevuje další muž s respirátorem na obličeji. V oblaku silně aromatických par uzavírá pomocí speciálních dvířek sud. "A teď pozor! Všichni na stranu. Musíme sud přeštorcovat," zavelí mistr Bešťák. Pět fachmanů zvedá a vzápětí převrací sud vzhůru nohama nacvičeným chvatem. Potom sud kutálejí po nádvoří. Smola se totiž musí rovnoměrně rozlít a usadit na stěnách sudu. Jiný bednář z čerstvě vysmoleného sudu vyráží špunt. Ten vyletí jako raketa a ze sudu se vyvalí syčící pára. Přebytečná smola se vylije do džberu. Sud je hotový a na řadu může přijít další kousek. Výroba piva tradiční metodou v dřevěných sudech je jen zlomkem produkce Plzeňského Prazdroje. Chodby s dřevěnými káděmi a sudy jsou součástí prohlídkové trasy pivovaru. Na takto vyrobeném pivu si pochutnají především návštěvníci pivovaru. "Pivo z dřevěných sudů ovšem slouží odborníkům pro porovnání kvality s moderní produkcí," říká mluvčí pivovaru Alexej Bechtin. V tancích zraje pivo 40 dní, ale v dubových sudech až 70 dní. Bednářské řemeslo v Plzeňském Prazdroji rozhodně nezanikne. "Nemůžeme se spoléhat jen na staré sudy. Proto jsme loni po dlouhých desetiletích opět vyrobili nový sud. Další přišel na svět letos v srpnu. Chceme dělat dva nové sudy ročně. Používáme k jejich výrobě dřevo z vysoce kvalitních tuzemských dubů," uzavírá bednářský mistr Ladislav Bešťák. Malý slovník bednářsko-český amerikán - dvouručičkový hoblík beránek - čtyřručičkový spárovací hoblík dědek - předchůdce svěráku druhá pláň - třetí obruč hlava - horní a spodní část sudu hlavák - první obruč houvín - klacek na zatažení dna do zejku karhobl - hoblík na hoblování vnitřku sudu kopris - měrka při vyklepávání sudu krajíc - nejvyšší bod sudu kukna - polotovar sudu kymák - hoblík na drážku lágr - nejkratší bod sudu macek - velký hoblík měrka - měřidlo na počítání objemu sudu modla - úhelník na kulatost sudu pajcr - ruční nástroj na zvedání sudu pas - střední část sudu pasový obruč - čtvrtá obruč první pláň - druhá obruč přisekávačka - sekera na osekávání dna ráfcígl - nástroj na natažení obruče na nádobu rejfek - prohlubeň na dně sudu satan - řetěz na stahování sudu sedák - nástroj na utahování strajbovat - utáhnout obruče šnepráv - pomocná obruč šrupák - hoblík na dužiny a dna štorcovat - převracet sud při smolení tafermit - tuk na namazání dvířek sudu teksna - sekera na vysekávání hlav sudu věnečník - hoblík na úpravu rejfku sudu vyzejkovat - udělat drážku na dno zaštemovat - zarovnat