Stěpanov bourat nemusí!

Bývalý ruský pilot Nikolaj Stěpanov bourat načerno postavené pravoslavné dřevěnice v Hájích nemusí! Po mnoha letech mu dodatečně vydali stavební povolení. Nejostudnější černá stavba Karlovarského kraje je teď už legální. Pilot papírovou válku s úřady vyhrál a na branku si jako válečnou trofej vyvěsil stavební povolení. Ale na jméno manželky! Na brance uprostřed vysoké kamenné zdi visí teď stavební povolení. Firma Orlov Building Investment, s. r. o., se sídlem Václavské náměstí 6, Praha 1 může do 31. 12. 2005 stavět. Při bližším prozkoumání ale zjistíte, že jde o povolení na rybníky. Dostavbu nic nezmiňuje. "Požádala jsem soud o přezkoumání nařízení, že má dřevěnice zbourat. Odpověděli, že mé rozhodnutí je nepřezkoumatelné! Kraj předal věc ministerstvu a tam dosud leží. Vydali jsme stavební povolení, aby se stavba pohnula," tvrdí vedoucí stavebního úřadu Ivana Doubová. Ministerstvo pro místní rozvoj ale Stěpanovovu stížnost zamítlo v březnu roku 1993 a o legalizaci černé stavby neví. Kauza vyšuměla a úředníci, kteří Stěpanovovi nařídili, aby dřevěnice do 15. července 2003 zboural, náhle otočili. Teď tvrdí, že je stačí jen přestavět. K tomu se ale expilot nemá. "Ze čtyř dřevěnic jedna vyhořela. Vyhrožovali mi, že spálí všechny. Do čtvrt roku otevřu restauraci a lůžko v dřevěnici budu prodávat za 400 korun. Před zámečkem napustím dva rybníky, kde si u ohnišť budou lidé dělat ryby a šašlik," líčí idylu Stěpanov. Zlom nastal u ruského čaje Ještě v květnu sliboval Stěpanov, že pravoslavné dřevěnice zbourá. Místo toho zvedl kamennou zeď o metr, posílil ostrahu a do Hájů pozval na raut pár karlovarských zastupitelů a úředníků. Mezi nimi i šéfku stavebního úřadu. "Úředníky do Hájů nepošlu. To je starost soudu. To místo není pro úřední zásah bezpečné," tvrdila předtím Doubová. Konání rautu vyzradil referent Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les Stanislav Wiesser. Na něho podal Stěpanov trestní oznámení za výrok: "Tomu Rusákovi stejně nic nepovolím." Stížnost na hanobení ruského národa soud zamítl. Novou dokumentaci s žádosti o stavební povolení podala Stěpanovova manželka Elena. "Areál musí přestavět, aby odpovídal zámečku. Zvenku hladká omítka, ruskou kopuli nahradí jehlanovitá stříška. Na to jsme vydali povolení," říká Doubová. Blesk se přesvědčil, že Stěpanov ale nic nezměnil. "Tušil jsem, že černé stavby zlegalizuje. Roztrpčilo nás, že úředníci magistrátu obec obešli. Neměli tu co dělat. Pozval je na raut a najednou změkli," míní starosta Kolové - Hájů Václav Kellner. Názor změnili i pracovníci Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les, kde dřevěnice s pozlacenou kopulí stojí. Smířili se s tím, že bohatý Rus chce do Silvestra kolaudovat. Stěpanov se z adresy Kolová-Háje čp. 39 zatím přestěhoval do nejluxusnější karlovarské rezidence Dallas. Jeho řadu let trvající kauza černé stavby láká stavět další Rusy. Zatímco v roce 1998 žádalo jen v Karlových Varech 288 Rusů o trvalý pobyt, za poslední rok žádá 556 Rusů o trvalý a 547 o dlouhodobý pobyt. Háje se staly spíše pozvánkou do ráje než výstrahou před černými stavbami.

---

Vyhozené prostředky už město neuvidí Zpackaná oprava: Žádný trest, peníze v tahu! Už se k tomu nebudeme vracet. Zapomeňte. Tak uzavřeli lounští zastupitelé kauzu nepovedené rekonstrukce památkově chráněného Hilbertova domu. Město v něm v roce 1999 vestavělo tři podkrovní byty. O tři roky později začalo přestavovat i jeho přízemí. Při této rekonstrukci se ale ve vestavbách objevily trhliny. Statik nechal práce okamžitě zastavit a nařídil vystěhovat nájemníky. Podle znalce Oldřicha Dobrého byl příčinou zkázy domu špatný stav krovů. Staré trámy neudržely novou střechu s dvojitou krytinou. Pod její tíhou se začaly bortit a dům popraskal. Zastupitelé byli pohoršeni. Ještě v roce 2003 trvali na potrestání viníků. Podpořili návrh Josefa Klesala podat trestní oznámení pro obecné ohrožení a náhradu škody vymáhat občanskoprávní cestou. Policisté ale na jaře 2004 případ odložili. „Nelze dovodit, že by projektant při zpracování dokumentace k půdním vestavbám jednal s úmyslem zavinit stávající stav,“ stojí v policejním odůvodnění s tím, že na zachování původních krovů trvali památkáři a projektant to proto zohlednil. Podle policistů pochybila sama radnice. S ohledem na stáří budovy měla totiž nechat zpracovat statický posudek ještě před stavebními úpravami. Úředníci, kteří na tom nesli vinu, odešli z radnice dřív, než mohli být pohnáni k odpovědnosti. Fiaskem skončily i snahy o mimosoudní vyrovnání. Město po firmách žádalo odškodnění, ty to ale odmítly. Nakonec se ukázalo, že právo na náhradu škody bylo promlčeno a s pozdější reklamací město také nepochodilo. Do další opravy narušeného objektu už Lounští nechtěli investovat. Rozhodli se ho proto prodat. Firma, která jej koupila, za něj zaplatila pět miliónů korun. Stavba půdních bytů přitom přišla na šest miliónů a další milión spolkla druhá rekonstrukce. Přesto zástupci radnice prohlašovali, že o ztrátě nelze mluvit, protože nikdy nebyla vyčíslena. Zastupitel Bořek Zasadil se ještě letos na jaře pokusil své kolegy přimět k dalšímu jednání s projektanty a stavebníky o kompenzaci. „Existuje nějaká odpovědnost? Vždyť nám chybí minimálně půldruhého miliónu,“ namítal. Neuspěl ale. Většina ho přehlasovala s tím, že kauza je uzavřena a není důvod se k ní vracet.