Mini střevíčky byly symbolem erotiky

4. října 2005
05:01

K exponátům obuvnického muzea ve Zlíně se váží skoro neskutečné příběhy. Střevíčky byly sexuálním symbolem a rozhodovaly o námluvách.

Až neskutečné příběhy a legendy se váží k mnohým exponátům Obuvnického muzea ve Zlíně. To patří k nejstarším na světě. Veřejnosti ho zpřístupnila firma Baťa v roce 1930. Dnes nikoho ani nenapadne, že střevíce by mohly být sexuálním symbolem, sloužit k drastickým rituálům nebo v případě žen být dokonce rozhodující při námluvách! Při pohledu do vitríny na malé vyšívané střevíčky z Číny, zvané zlatý lotos, si řeknete, že patřily dítěti. Přitom v nich chodily dospělé ženy! V čínské společnosti představovala co nejmenší nožka a obuv ideál krásy a sexuální symbol. Při námluvách se střevíček nevěsty ukazoval ženichovi. Čím byl menší, tím vyšší byla cena nevěsty. "Legenda říká, že císaři se líbila konkubína Fan s nápadně malými chodidly. Na důkaz lásky k ní nechal vyzdobit podlahy, kudy chodila, zlatými lotosovými květy. Ostatní konkubíny jí záviděly, a tak si nechaly drastickým způsobem svazovat chodidla. U dětí se s procedurou začalo mezi druhým a čtvrtým rokem. Nejčastěji jim stočili čtyři prsty pod spodní stěnu chodidla. Po deseti letech bylo tak zdeformováno, že dosahovalo délky 7,5 - 15 cm," vyvětlila nám kurátorka sbírky Miroslava Štýbrová (49). Ženy pak ale měly chodidla hebounká a urozeným mužům jimi masírovali genitálie. Po celá staletí také přetrvával názor, že silné ovinutí končetin přispívá ke zpevnění vagíny žen, což zvyšovalo požitek při milostných hrách. Drastický rituál se váže k australským opánkům z peří pštrosa emu a ženských vlasů. "Nosili je výhradně muži. Účastníkům obřadu byl nejdříve žhavým kamenem znecitlivěn malíček na noze a poté vytržen. Rána měla působit jako oko, které vidí každou překážku. Pak se do obuvi nakapala krev z paží mužů!" přiblížila Štýbrová. Podle druhé verze utíkali v opánkách vrazi před pronásledovaleli, protože nebylo možné rozeznat špičku a patní část. Mátli tak stopy. Expozice představuje stovky dalších unikátů z celého světa z rozličných materiálů. Kuriozitou je holínka postiliona z roku 1800. Jedna bota váží 3,75 kilogramu! Postilioni v nich ale nechodili, obouvali je jen při jízdě na kozlíku poštovních kočárů. Ve Zlíně ušili i boty pro "obry" - amerického basketbalistu Shaquilla O´Neila a ruského házenkáře Alexandera Zizonienka. Délka jejich podešve je 42 cm! V obchodě by je museli žádat ve velikosti 63!