Mračna pylu útočí! Braňte se!

Je tomu tak proto, že imunitní systém alergiků reaguje na látky obsažené v pylu květů: mobilizuje obranné látky a připravuje se k útoku na vetřelce. Imunitní systém zdravého člověka rozpozná, že jsou pylová zrnka neškodná, a nereaguje vůbec. Reakce alergika je jiná, protože nerozezná mezi bakterií a neinfekční, neškodnou látkou, například mezi pylovým zrnkem či prachem. Spouští tak nebezpečnou reakci, které se říká přecitlivělost nebo alergie. "Lidé, u nichž se příznaky pylové alergie objeví poprvé, mohou jako první pomoc užít některé z volně prodejných antihistaminik, co nejdříve by však poté měli vyhledat svého praktického lékaře. Ten posoudí, zda se jedná skutečně o alergii, nebo o jiné onemocnění. Specializované alergologické vyšetření je v případě podezření na alergii možné provést hned, ale stačí jej udělat až po pylové sezoně," radí docent Vít Petrů, vedoucí lékař Centra alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce v Praze. Jestliže alergolog předepíše pacientovi na jeho alergické projevy inhalační a nosní kortikosteroidy, není podle docenta Petrů nejmenší důvod se jich obávat, nebo hormonální léčbu dokonce odmítat. Tyto hormonální léky představují jednu z nejúčinnějších léčebných forem alergického zánětu, který způsobuje chorobné změny u astmatu nebo alergické rýmy. Vyžadují dlouhodobé preventivní podávání a mají jen minimum vedlejších účinků. Pozor na latex "Počet lidí, kteří trpí alergiemi, se u nás za posledních třicet let zdvojnásobil," říká Petrů. "V poslední době narůstá počet alergií na latex, množí se alergie na jižní plody, například na kiwi, mango či ananas." Příčinu tak obrovského výskytu alergií vidí v kombinaci vlivů dědičnosti, znečištěného ovzduší, někdy zbytečné léčby antibiotiky a také změně životního stylu. Převážně sedavý denní režim (např. u počítače) bez dostatku tělesné aktivity znamená menší podporu imunitního systému, takže tělo se hůře brání různým škodlivinám, včetně alergenů, na něž vzniká špatná imunitní reakce. Čím straší jaro Významnou skupinou vdechovaných alergenů jsou pyly z květů různých rostlin. K vyvolání obtíží stačí koncentrace 10 až 20 pylových zrn na jeden metr krychlový. Svědí nás nos, kýcháme, máme ucpaný nos či vodnatou rýmu, zanícené spojivky, svědící oči... Část pylových alergiků trpí časně zjara, jiní zejména v červnu a červenci, kdy kvetou trávy a byliny. Poměrnou novinkou jsou alergie na velmi agresívní pyl ambrózie (plevel přivezený do Evropy z Ameriky, k nám pronikl přes Maďarsko), které propukají na konci srpna. "Jelikož jarní dřeviny, jako je habr, líska, olše, vrba či bříza, kvetou především na volném prostranství, stejně tak jako trávy a obilniny, je pro pylové alergiky pro případný pobyt v přírodě nejlepším místem les. Zvláště se vyplatí procházky lesem podél potoka. Díky velké vlhkosti vzduchu a přirozené ochraně proti spadu ve vzduchu se vznášejících pylů by tady měli být alergici nejvíce "v pohodě"," doporučuje docent Petrů. Co je dobré vědět O tom, co právě kvete, informuje alergiky pylové zpravodajství. To je kromě jiného dostupné také na internetových stránkách www.csaki.cz. Informace může získat také na www.pylovasluzba.cz.