Horor v ložnici

Přestávky v dýchání mohou trvat až dvě minuty a provází je snížení obsahu kyslíku v krvi. Takový spánek nepřináší odpočinek, člověk pak může ve dne usnout třeba za volantem. V krajním případě může dojít k infarktu. Chrápání může být způsobeno několika příčinami: špatná nosní přepážka, polypy, nadváha a další. Ke stanovení příčiny je proto nutné nechat se nejprve důkladně vyšetřit u odborného lékaře - v tomto případě je to ORL (oddělení ušní, nosní a krční). Testovat lze bylinky i dudlík Nadějnou pomůcku zkoušejí v Německu. Speciálně upravená verze dudlíku dokáže během spánku zafixovat jazyk na svém místě za zuby. Nepřekáží tak při dýchání a sedm z deseti spáčů díky této jednoduché pomůcce nechrápe. Chrápání totiž většinou způsobuje povolení jazyka a měkkého patra, takže při nádechu a výdechu se tyto části úst a krku chvějí a výsledkem jsou tak ony známé nepříjemné zvuky. Podle odborníků pomáhá také přirozený reflex sání. Chrápači spí většinou s pootevřenými ústy, s dudlíkem jsou ústa údajně celou noc zavřená. Můžete kapat na polštář roztok z bylinek (dostanete jej v každé lékárně), sehnat si kolíček na nos nebo brýle s lampičkami. Ty zaregistrují chrápací tón, rozsvítí se a chrápače vzbudí. Nápadů je mnohem více. Ale pokud se chcete vyhnout lékařskému řešení problému, zřejmě jedinou spolehlivou cestou, jak si zajistit klidnou noc s chrápajícím partnerem, je odstěhovat se do jiného pokoje. S řešením problému neotálejte Dýchání ústy organismu v žádném případě nesvědčí. "Zhoršená nosní průchodnost je nejčastější příčinou vzniku tzv. spánkové apnoe, což je porucha, při níž se v dýchání objevují dlouhé přestávky," říká Jan Paska, primář ušního, nosního a krčního oddělení Nemocnice Na Homolce v Praze. V praxi to vypadá tak, že postižený spí s otevřenými ústy a chrápe (tento zvuk vzniká vibrací měkkého patra), poté se dýchání přeruší a nakonec se člověk dušením částečně probudí. Následuje hlasitý nádech - něco jako lapání po dechu - a člověk opět začne chrápat. Tento průběh se stále opakuje. "Spánkový apnoický syndrom je nebezpečný, neboť znamená zhoršení okysličení krve, a tím i veškerých orgánů v těle. Pacient s tímto syndromem je ve dne unavený, ospalý, klesá jeho pozornost, a navíc je náchylnější k nemocem oběhové a nervové soustavy, například stoupá riziko infarktu," upozorňuje Paska. Deformita nosní přepážky není vidět při pouhém pohledu do zrcadla. Lékař musí provést vyšetření, při němž se podívá do nosního průchodu, kde vidí tvar přepážky a barvu sliznice. Neprůchodný nos spraví operativní zákrok, který se provádí v celkové narkóze a lékař přistupuje k operovanému místu nosními průchody, nevznikají tedy žádné jizvy na obličeji. Hospitalizace trvá dva dny. Tato operace je hrazena ze zdravotního pojištění. Spěte na boku Účinnou metodou pro nejohroženější chrápače je maska spojená hadicí s řízeným kompresorkem, který zajišťuje přetlak v horních cestách dýchacích (obrázek vpravo nahoře). Při nádechu pak spáč volně nadechne vzduch z masky. Na pohled nic hezkého, ale zabírá to. K dalším metodám patří laserová operace měkkého patra. Jde většinou o ambulantní nekrvavý zákrok v místním znecitlivění, který nevyžaduje pracovní neschopnost. Používá se většinou jen na odstranění prostého chrápání bez zástav dechu. Pojišťovna jej nehradí, stojí kolem 11 tisíc. Obézním pacientům doporučují lékaři zhubnout. K laickým radám patří spát na boku: třeba s tenisákem v kapse, přišité na zadním dílu pyžama.

Chrápe 10 - 20 procent populace do 35 let, s přibývajícím věkem procento výskytu stoupá. V 60. roce věku se může vyskytovat u 50 - 60 procent mužů a 30 - 40 procent žen. Častěji chrápou lidé s nadváhou.