Kulturistky sázejí na silikon

18. července 2001
18:39

Dřina v posilovně, prolité litry potu. Svaly rostou, ale ouha! prsa se scvrkávají. Kdo pomůže? Jedině plastický chirurg.

Za vysportovaným ženským tělem se ohlédne kdekdo. Vyrýsované paže, plochá bříška, pevné hýždě a vypracované hladké nohy jsou odměnou za každodenní dřinu a prolité litry potu. Dalo by se tedy říci, že vrcholové sportovkyně mají tělo bohyně, kdyby jim však nechyběla maličkost: prsa. Ženský prs je tvořen převážně z tukové tkáně, a tak není divu, že ňadra s každým shozeným procentem tělesného tuku mizí v nenávratnu. Vznikající disproporce postavy je markantní zejména v těch sportovních disciplínách, v nichž je fyzická stránka těla nástrojem úspěchu - tedy v kulturistických a fitness soutěžích. Výrok »vyhrála o prsa« se už nevztahuje pouze k atletickým disciplínám, ve kterých často opravdu rozhoduje na cílové kameře objemnější hrudník. Velikost a tvar poprsí hrají velkou roli především ve vrcholových soutěžích fitnessek a kulturistek. A tak zatímco běžkyním, skokankám či hráčkám kolektivních sportů by byla velká ňadra spíš na obtíž, řeší fitnessky opačný problém: Co udělat s hrudníkem, abych zaujala porotu? Vždyť postava působí symetricky pouze v případě, když má žena i výraznou horní partii. Tento fakt už dovedl celou řadu fitnessek na kliniky plastické chirurgie. Některé z nich podstoupily zvětšení prsou kvůli sportovní kariéře, jiné kvůli osobnímu pocitu. Pravdou však je, že na rozdíl od svých slovenských kolegyň, které se k chirurgickým zákrokům hrdě hlásí, se Češky o úpravě svého zevnějšku zatím stydí mluvit. Žigalová by chtěla i větší Mistryně světa a dvojnásobná evropská šampiónka Marietta Žigalová (32) podstoupila zákrok na zvětšení prsou již v roce 1997. Tvrdí však, že to se sportem nemělo nic společného. "Každý si myslí, že jsem to udělala pro fitness, ale není to pravda. Důvod je prozaičtější, potřebovala jsem si zvýšit sebevědomí." Ač se to zdá nepochopitelné, Marietta se prý styděla vyjít u moře v plavkách. Po operaci se však dostavil nejenom úspěch na plážích, ale i na světových pódiích. "Nemám pocit, že by silikony nějak ovlivnily moje sportovní výsledky. Pokud ano, tak to bylo jedině tím, že jsem se cítila jistější. Myslím ale, že prsa nerozhodovala o tom, na jakém místě skončím." Čtyři roky po operaci občas zalituje, že si z chirurgova vzorkovníku nevybrala objemnější model. "Nebylo by to na škodu, brala bych i větší prsa," říká zpříma. Podle Majorové jsou prsa nutností Ani u Timey Majorové prý soutěže ve fitness nebyly hlavním impulsem pro zvětšení ňader. "Rozhodla jsem se až po třech letech života v USA. S profesionálním fitnessem to tedy nemělo nic společného, protože jinak bych to udělala už dávno. Musím ale přiznat, že po operaci mě často oslovují fotografové z různých časopisů a reklamní agenti. Pro takovýhle byznys jsou pěkná pevná prsa naprostou nutností." Timea prozrazuje, že by na plastiku pravděpodobně nikdy nešla, kdyby nežila v Kalifornii. "Tady je to opravdu nutné a bere se to jako samozřejmost. S tím, že se moje původně velká prsa cvičením zmenšila, jsem se ale nikdy nesmířila." Češka promluvila inkognito Mluvit otevřeně o zvětšení prsou se zatím nikomu nechce. Česká společnost zatím plastiku bere spíše jen jako módní výstřelek a ne jako cílenou snahu vylepšit image osobnosti. Proti byla dlouhou dobu i jedna ze špičkových českých fitnessek. Promluvit pro Blesk se uvolila pod podmínkou, že její jméno nebude zveřejněno. "Vždycky jsem měla pěkná větší prsa. Kvůli cvičení a dietám mi ovšem zmizela. Samozřejmě, že mi to vadilo, ale ani já ani můj partner jsme o implantátech neuvažovali," začala vyprávět jedna z elitních českých závodnic fitness. Jedním z důvodů byl i strach, jestli operace opravdu stojí za to. S postavou byla naprosto spokojená, stále více si však uvědomovala, že prsa jí opravdu chybí. A tak se rozhodla. "Nakonec to bylo čistě moje osobní rozhodnutí. Když jsem pak v nemocnici viděla tolik žen, i zcela obyčejných, uvědomila jsem si, že je to vlastně normální. Prsa se povedla a všechno proběhlo bez komplikací." Fitnesska dnes lituje, že plastiku nepodstoupila již mnohem dříve. Na podzim ji čeká mistrovství světa a i když si není jistá, zda budou mít její nová prsa nějaký vliv na výsledek, rozhodně se cítí skvěle a jako ženě se jí hodně zvýšilo sebevědomí. "I když mám svaly, tak mám hezkou ženskou postavu. Prsa jí jen dodávají ještě větší šmrnc." Pod svaly to může rupnout! Skutečnou odbornicí na úpravu prsou je primářka Průhonické kliniky plastické chirurgie Věra Šatánková. Nejenom, že má na plastiku prsou zdravý názor, ale dokáže s velmi vytříbeným vkusem klientce poradit vhodný tvar i velikost. "Hrudník může samozřejmě opticky působit větší, když je vytrénovaný, ale svaly prsa nikdy nenahradí. Tady mohou pomoci jen implantáty, které se vkládají buď pod prsní sval, částečně pod sval nebo přímo pod prsní žlázu." U vrcholových sportovkyň a zejména pak fitnessek a kulturistek vzniká ale problém v tom, že u nich kvůli tuhosti a pevnosti prsního svalstva téměř nelze dát implantát do nižších vrstev. "Sval je tak pevný, že by implantát naprosto zploštil a tlakem, který vzniká při posilování, by dokonce mohl prasknout." I proto Věra Šatánková, která už »udělala« přes tisícovku prsou, z toho asi kolem 40 fitnesskám, vkládá sportovkyním implantáty pod prsní žlázu. "Když je implantát pod svalem, jsou prsa posazena hodně vysoko, implantáty pod prsní žlázou vypadají přirozeněji." Pokud si žena vybere kruhové implantáty, zaplatí za celou operaci, včetně anestezie, ubytování a převazů 50 700 korun, když zvolí anatomicky tvarované implantáty, přijde ji operace na 66 100 korun.