8 minut bez dechu!

16. ledna 2005
05:01

Jednomu z adrenalinových sportů, který je ve světě velmi populární, překvapivě kralují dva Češi : Martin Štěpánek a Dan Exner. Ve světě tzv. freedivingu se stali pojmem.

Adrenalin, chlad, tma, nedostatek kyslíku, snaha dostat se co nejdál pod hladinu a poznat hranice vlastní vůle - to je freediving, volné potápění. Atraktivní sport, kterému dokáží kralovat "suchozemští" Češi. Tím nejlepším z nich je náchodský člověk-delfín Martin Štěpánek (27). S jediným nadechnutím, s hlavou pod vodou dokáže v klidu na hladině ležet přes osm minut! Na pouhý nádech se jen pomocí ploutví dokáže v moři zanořit až do hloubky 103 metrů. Každý člověk to prý má v sobě. Stačí soustředění a po šesti týdnech tréninku se i nováček dokáže na jeden nádech udržet pod vodou až pět minut! "Tam dole v moři nic nevnímáš, jsi soustředěný jen na ten ponor podél lana. Ona je tam taky někdy pořádná tma," tvrdí český freediverový reprezentant Dan Exner (34) a současně Martinův tréninkový partner. Profesí, instruktor nádechového potápění. "Potkat tam můžeš však cokoliv. Obří mantu stejně jako tuňáka i žraloka, ale oni se tě většinou bojí," směje se Dan. Spolu s Martinem se ve světě potápění stali pojmem. To je ale stálo spoustu dřiny a nekonečných tréninků v bazénu. Z něj se nehybného freedivera často snaží zpanikaření plavci zachraňovat. Zdánlivě snadno naučitelné zadržování dechu však už několika amatérům přineslo smrt. "Proboha, tohle však by bez odborného vedení a bezpečnostního zajištění neměl nikdo sám zkoušet. Lidi se při tom dokázali utopit i ve vaně," tvrdí Dan. Při správném tréninku se už za šest týdnů může zdravý člověk dostat na pětiminutovou hranici zadržení dechu. "Ono je to především o soustředění a správném dýchání před ponorem. Tomu ostatnímu se už tělo přizpůsobí," zdůrazňuje Dan Exner. Jak na to? Podle něj každý člověk má někde uvnitř skrytý potápěcí reflex savců jako třeba delfín. Stačí prý zanořit do studené vody jen hlavu a srdce snižuje automaticky tepovou frekvenci. V desítky metrů hlubokých vodách se zase obrovským tlakem stlačené plíce potápěčů plní samy krevní plazmou, aby nedošlo k jejich poškození, tak jak je tomu u ostatních mořských savců. Okysličená krev se soustřeďuje v mozku. "Máme to v sobě, jen je to potřeba obnovit a rozvíjet," je přesvědčený Dan. Před třemi lety si český freedivingový král Martin Štěpánek v tréninku před světovým pohárem na Hawai obul téměř třicet let staré obyčejné gumové ploutve. Dokud jeho tělo nezmizelo pod hladinou Pacifiku, jeho soupeřům tekly slzy smíchu. "Odhadovali, že po minutě a půl se vrátí na hladinu, Martin se po více než čtyřech minutách vynořil z šestasedmdesátimetrové hloubky. Dvěma domorodým jistícím freediverům, kteří s ním byli pod vodou mezitím postupně došel vzduch a Martina už chtěli nechat zachraňovat. Se stejnými ploutvemi pak ten závod i vyhrál," líčil atmosféru tehdejších závodů Dan. Králem milovníků volného potápění se tak stal neznámý muž z maličké země, která zná moře pouze z vyprávění. "V téhle disciplíně však nejde jen o sportovní výkony. Bez dnes již dokonalých potápěčských přístrojů se stáváš součástí podmořského života. Jsi naprosto volný. To jsou emoce a pocity, které se nedají jednoduše popsat," zdůrazňuje Dan, který se potápí do hloubek až přes padesát metrů a dech v klidové výdrži zadrží až na sedm minut. Moře a volnost oběma českým potápěčům učarovaly.