Na kapra zapomeňte, byly jáhly!

Klidné Vánoce na zasněžené návsi, zvuk zvonu z kostelní věže, lití olova, házení střevícem, cesta mrazivou nocí na půlnoční mši - skoro každý řekne, že takové svátky by si přál. Bez shonu a nákupního šílení. Jenže právě to už k dnešní době patří. Najít půvab v přeplněném hypermarketu je ovšem těžké, a tak stále více lidí hledá k hektickému vánočnímu šílení 21. století protiváhu a vrací se k lidovým zvykům z dob Babičky Boženy Němcové. Objevuje další obyčeje i staročeskou kuchyni. I v minulosti se světnice i vchod zdobily chvojím, v některých krajích se jedlová nebo borovicová větev připevňovala i nad kuchyňský stůl. Menší větvičky se i dnes dávají do vázy , opět se stává zvykem doplňovat je makovicemi a suchými klasy. Někdy hospodář na sklonku léta uřízl větev obsypanou jablky nebo i švestkami a schoval ji na půdě do slámy. Téměř čerstvá vydržela až do Vánoc, ozdobila a zpestřila sváteční stůl. Ten jinak býval poměrně skromný. Některé dřívější pokrmy hospodyňky oživují, kdo by ale měl zasednout k staročeské štědrovečerní večeři, asi by tesklivě vzpomínal na oddělení lahůdek v jindy proklínaném hypermarketu. Předkrm by ještě ušel: vánočka, ořechy, jablka. Polévka mohla být čočková, hrachová, houbová, kroupová, rybí nebo kmínová se žemlí. Jenže - pak by to přišlo! Žádný smažený kapr nebo křupavý řízek! Hlavně žádný bramborový salát! "Takové jídlo nebylo v minulosti obvyklé," ujistil etnolog David Okřál. Hlavním pokrmem byl hrách, aby byli lidé příští rok zdraví, dále houbová omáčka s chlebem, jáhelná kaše se sirupem, krupičná kaše s perníkem nebo prachandou. V některých krajích byla ryba ve sladké omáčce, nebo kuba z hub. A dezert? Sušené ovoce, buchty a koláče.

Co si darovala šlechta Vánoce šlechty bývaly bohatší. Ani na zámcích neležely pod stromečkem haldy dárků, byly ale cennější. Předměty, které si dávali, se měnily podle doby. Trochu jiné to bylo v 18. století, jiné před sto lety. V zásadě to ale bylo tak, že malé děti dostaly jednu hračku, starší dostávaly z latou minci pro štěstí, děvčata rodiče obdarovávali například perlami. Dospělí si darovali například láhev kvalitního alkoholu nebo doutník.

Vánoční stromek První zmínka je z počátku 17. století. Ze Štrasburku tehdy kdosi psal o vánoční výzdobě doplněné stromkem, ozdobeným pestrobarevnými papíry, ovocem a cukrovinkami. V Čechách se vánoční stromek poprvé objevil v Praze roku 1860. V Německu se v té době už stromky zdobily i ozdobami z foukaného a ručně malovaného skla, k nám přišla tato móda později.

Betlém První byl betlém v roce 1223 v italské Umbrii. František z Assisi přivedl živého oslíka a vola a u jeslí jako u oltáře sloužil štědrovečerní mši. Do Čech uvedli betlémy jezuité. Poprvé ho předvedli lidu v roce 1560 v kostele sv. Klimenta v Praze. Z kostelů mezi prostý lid se stavění betlémů rozšířilo až na konci 18. století. Nechyběli v nich Tři králové, betlémská hvězda, stádo s pasáčkem.

Obyčeje na Štědrý večer První hvězda - tím směrem, kde ji mládenec spatřil, měla bydlet jeho budoucí nevěsta. Pozor na stíny - při rozsvěcování svítilen ve světnici bylo nutné dbát na to, aby stín nebyl krátký. Znamenalo by to blízkou smrt. Počet sedících - musel být u štědrovečerní večeře sudý, protože když nebyl, tak měl někdo z nich zemřít. Pouštění svíček po vodě - když svíčka, obvykle ve skořápce z ořechu, zůstala při okraji nádoby, znamenalo to klidný život. Rozkrajování jablka - jestliže je uprostřed neporušená "hvězdička", znamená to zdraví a štěstí. Lití olova do studené vody - vytvářelo obrazce, podle kterých se lidé snažili uhodnout svou budoucnost. Klepání střevícem na kurník - když se ozvala slepice - stav svobodný, když se ozval kohout, blížily se vdavky. Zabodnutí nože do chleba - když zrezavěl, znamenalo to mokrý rok.

Jak dodržujeme zvyky dnes Obyčej ženy muži * Krájení jablíček 58 % 44 % * Betlém v kostele obdivují 47 % 38% * Pouštění svíček po vodě 21 % (celkově) * Lití olova 5 % (celkově) * Vánoční stromeček 93 % (celkově)

Vánoce budou bílé, Silvestr mrazivý! Tak přece! Blíží se bílé Vánoce! Tvrdí to dlouhodobá předpověď, podle které bude před Štědrým dnem sněžit. Jenže - nestane se z toho hned na Boží hod břečka? Ani náhodou! Poslední prosincové dny budou ledové. Hlavně v noci udeří pořádný mráz. Rtuť teploměru se skrčí až pod minus deset stupňů! Zatím je počasí pošmourné, sotva se objeví cípek modré oblohy, už se na něj valí olovnatě šedý mrak. Ráno klesají teploty pod nulu, přes den se usadí mezi nulou a plus pěti stupni. Tak tomu bude i dnes a velkou změnu nepřinesou ani další dny. Přibližně v půlce příštího týdne se přes nás převalí studená fronta. Ale sníh? Zase nic! "Zatím to vypadá na déšť, sněžit by mohlo jen na hřebenech hor," vzal meteorolog Jan Havelka naději na třpytivé vločky. Po 20. prosinci to ale začne. Počasí se umoudří, pochopí, že k Vánocům patří sníh, a přijde s bílou nadílkou. Meteorologové sice upozorňují, že počasí je nevyzpytatelné a může se změnit ze dne na den, ale sníh pro střední Evropu předpovídají i zahraniční odborníci. Prozradit můžeme i to, že o silvestrovské noci budou ruce k láhvi vína přimrzat těm, kdo rok 2005 přivítají pod širým nebem. Při vyjasnění klesne teplota pod deset stupňů mrazu! Brrr! Ruce nám tak zahřejí snad jedině pečené kaštany...