Neuvěřitelné! Alergie na elektřinu!
Petra Schmidtová (37) musí žít jako v 19. století před vynálezem elektřiny. Trpí totiž vzácnou kombinací poruch organismu. Její život ohrožuje blízkost elektřiny a chemikálií. Nemůže sledovat televizi, svítit žárovkami, na parfémy, krémy a čerstvě vyprané prádlo musí rovněž zapomenout. V současné době žije v domku uprostřed lesa v britském Walesu. Její návštěvy se od ní musí držet dál, pokud je pozve vůbec dovnitř, nezapomene otevřít okna a dveře. "Mohla bych cítit prací prášek z vašeho oblečení," vysvětluje nervózně. Není divu. Petra je alergická v podstatě na všechno, co nás v moderním světě obklopuje. Alergiemi na elektřinu (EMS) začíná trpět stále více lidí ve svět, jedním z nejznámějších takto nemocných prominentů byla bývalá norská premiérka Gro Harlem Brundtland, kterou nesměl navštívit žádný host se zapnutým mobilem. "První příznaky se objevily v 90. letech. Nemohla jsem spát, měla bolesti srdce. Zkoušela jsem přesunovat postel, ale nic nepomáhalo," vzpomíná Petra. Další symptomy se projevily v zaměstnání při práci s počítačem, při nakupování, vaření na elektrických spotřebičích. "Byla jsem neustále jako pod proudem, měla jsem pocit, že skřípu zuby," vypráví žena, která byla v dětství tak zdravá, že nemívala ani rýmu a chřipky. Rovněž nikdo z jejího příbuzenstva netrpí podobnou alergií jako ona. V roce 1995 se přestěhovala do Walesu, aby se zde věnovala keramice. "Měla jsem spoustu přátel, vedlo se mi skvěle. Dokonce jsem hrála se skupinou," vzpomíná Petra. Pak se jí ale vrátily pocity únavy, problémy s trávením a o Vánocích roku 2000 se totálně zhroutila. "Bydlela jsem totiž nedaleko vysílače pro mobilní telefony. Začaly poruchy spánku, jakmile jsem byla v blízkosti mobilu, srdce mi bilo jako splašené, zachvacovala mě panika. Nebyla jsem schopná normálně žít," vypráví. Přátelé jí nabídli obytný vůz, ve kterém již čtyři roky žije v létě i v zimě. Plynový vařič pod přístřeškem jí slouží jako kuchyňka, vnitřek je zařízen zcela spartánsky. Matrace, dřevěný stůl, dvě židle, umývadlo a speciální měděné topení bez chemických barev. Ty by totiž Petře také vadily. "Jsem vyloučená ze života. Je to jako kdybych byla úplně vyřa-zená. Přátelé jdou na koncert, tak ráda bych byla s nimi, ale nemohu," zoufá si Petra. Také cestování je pro ni naprosto tabu. I v autě je elektronika, vlaky a letadla »nabízejí«velké množství dalších alergizujících prvků. "Když chodím nakupovat do sousední vesnice, nechávám v obchodě zhasnout světlo, nebo mi věci prodavač přinese na ulici. Lidé reagují naštěstí většinou s pochopením," říká nemocná žena s povděkem. Nejnormálnější věci všedního dne jsou v Petřině případě speciální produkty. Šampón a mýdlo bez vůně, speciální zubní pasta, sezamový olej na ruce. Ačkoliv je příčina alergie neznámá, britští lékaři nemoc uznali. Petra tak dostává na týden rentu v přepočtu 3600 Kč. Petřin případ zná i Rod Read, psycholog a předseda britské organizace pro pomoc lidem trpícím EMS. "S pacienty se často jedná chybně. Jejich alergie je připisována psychickým poruchám. Petřina extrémní citlivost je vzácná, ale v Yorkshire žije v lese žena se stejnými problémy," říká specialista. Petřiny sny? "Chtěla bych mít vlastní dům bez elektrických polí, krásnou malou zahradu a fungující partnerský vztah. Nejhorší je osamělost," uzavírá.
Co je to EMS Eletromagnetická citlivost (EMS) bývá nejčastěji spojena s mobilními telefony. Příbuzné choroby jsou násobná citlivost na chemikálie (MCS). EMS je uznaná jako nemoc ve Švédsku. Na elektřinu citliví lidé mají často hodně kovu v zubech. Elektrická pole pak zaviňují, že mnohé škodlivé látky se nedostávají z mozku, jak by měly, a hromadí se zde. Nemoc bývá pak často mylně léčena psychiatricky. Skutečná šance na vyléčení dosud neexistuje. Jediná možnost je žít zcela mimo zdroje elektřiny.
