Kurňa, to je zima! -120C

Nedaleko slovenských hranic, údolí ve stínu beskydských hor. Zastrčená vesnička Čeladná pár kilometrů od Frýdku-Místku je v podvědomí golfových nadšenců, pacientů rehabilitačního centra, milovníků netknuté přírody. Její nitro skrývá polarium - mrazivou komoru. Technickou vymoženost, která je klíčem k bezbolestnosti, rekordnímu hojení zranění, zvýšení výkonnosti vrcholových sportovců. Zázrak moderní medicíny. Jako první v České republice právě beskydské středisko spustilo léčbu extrémními teplotami, které jsou dvakrát nižší než arktická zima! Dvoje silné kovové dveře se skleněným oknem, pod nimiž se pomalu plazí chladný šedý mrak, dvě místnosti vykládané dřevem. Na první pohled vypadá zařízení jako moderní sauna, jediným, co nějak nesedí, je pouze mlha držící se při zemi. Mladík v zimním oblečení schovaný pod čepicí doprovází pacienty do předsíně, hlídá čas, volá je z komory polária ven. Poslední tvář, kterou vidí člověk předtím, než přestoupí z ledové síně do mrazivé komory. Zatímco v síni je »rozjezdová« teplota jen mínus šedesát stupňů, vzduch v komoře dosahuje obvykle mínus sto padesáti. Rezervy moderního přístroje ale sahají až k neuvěřitelným mínus sto sedmdesáti stupňům pod bodem mrazu. První, kdo na vynikající léčebné účinky v extrémním mraze přišel, byli v osmdesátých letech Japonci s Němci. V Čeladné všechno ovládá počítač. "Tohle nejde přežít!" vysílá mozek zoufalé signály. Tep se zrychluje, adrenalin stoupá. Tričko, kraťasy, podkolenky, dřeváky, čelenka, rukavice a rouška - jediné povolené vybavení, které si můžu vzít do ledové komory. Všechny prstýnky, náušnice nebo jakýkoliv kov na těle musí teď pryč. Každá kapka potu je nežádoucí, v komoře by ke kůži okamžitě přimrzla. Snažím se své fyzické schránce poručit. Povrchně, ne příliš do hloubky, protože studený vzduch se v plicích roztáhne," klade mi na srdce sympatická rehabilitátorka. Její tvář je posledním záchytným bezpečným bodem, pak už vstupuji společně se slovenskými sportovci do mlhy. Předsíň je přechodným místem, tady terapie začíná i končí. Tělo se vnoří do mrazu, se kterým se dosud nikdy nesetkalo. První minuta se zdá být nekonečnou. Je to tady! Zakuklený pracovník chytá za mohutnou kovovou páku a otvírá dveře do mrazové komory. S prvním krokem do mínus sto dvaceti stupňů Celsia přichází leknutí, snažím se nedýchat rychle. Jde to dost špatně, vzduch je řídký, zvýšená hladina adrenalinu v krvi k hlubšímu dýchání doslova nutí. Začínáme pomalu chodit v kruhu. Očekávám pocit zimy, husí kůži, neovladatelné chvění. Nic takového se ale neděje. Na těle řádí tisíce jehliček, kůže lehce štípe. Opadá nervozita, mozek se přestává bát, začínám si vychutnávat zcela nový, dosud nepoznaný pocit. Skleněným průhledem v kovových dveřích do komory nahlíží ošetřovatelé a pozorují, jak mráz prospívá jejich svěřencům. Tělo si přece jen dalo říct, žádné kapky potu tak ke mně nemusejí přimrzat. Štípání zesiluje. Myslím na to, že se nesmím dotýkat sama sebe a svádím tak boj se zvědavostí. Co by asi dopadlo na zem, kdyby si člověk odplivnul? Sympatická skupinka slovenských sportovců si mě mile dobírá, mezitím sleduje moje reakce. Tři minuty uplynuly. Otevírají se dveře do předsíně, ještě chvíle na mraze. Zmatené tělo si lehce ulevilo, mozek začíná pociťovat něco jako teplo. Kůže zatím nedokáže příliš rozlišit změnu prostředí. Odcházím z polaria. Nezakrytá lehce zfialovělá místa červenají, krev se rozproudila do kůže obrovskou silou. Organismus zmobilizoval dosud nepoznanou energii. Proč neumrzl? V komoře je technický, suchý vzduch. Zatímco krutá zima na Antarktidě, která dosahuje mínus 78 Celsiových stupňů, by byla pro nechráněného člověka okamžitou smrtí, pro zdravého člověka má 150 stupňů pod nulou v komoře blahodárné účinky. "Není se čeho bát. Teplota jádra těla se totiž vůbec nezmění. Rychle se ochladí jen povrch," vysvětluje ředitel léčebného centra Milan Bajgar. Z komory vystupuje dívka po operaci kolena. Nad podkolenkami je její kůže zbarvená silným prokrvením do červena. Usedá na rotoped a cvičí, aby se účinky polaria ještě prohloubily. Po pobytu v mraze nemocné koleno ohne o deset stupňů víc, než těsně předtím. Změnou je sama udivena. Podle lékaře Milana Bajgara se tento stav už nezmění k horšímu. Pro mnoho lidí je převratná léčba novou nadějí. Bolesti páteře, postižená kůže při lupence, roztroušená sklerosa, osteoporóza, celulitída nebo obtíže při menopause mohou být díky polariu pryč během krátké doby. V mraze dochází k obrovskému perifernímu překrvení, urychlení metabolismu a hojení zranění, zánětů, působí pozitivně na erekci. Zatěžované svaly se uvolní, na šest až osm hodin zmizí bolest. Bez léků! Čeladenské polarium na Frýdeckomístecku je splněným snem i českých sportovců. Dosud ho mohli navštěvovat jen za hranicemi v Polsku nebo ve Vídni. "Pobyt v polariu dokáže zvednout výkonnost až o dvacet procent," řekl Bajgar. Po pobytu v mraze se doporučuje ještě aspoň půlhodinové intenzívní cvičení. Přímo u polaria je v léčebně vybavené fitnesscentrum. Výborný je rotoped i stepper. Labužit si po pobytu na mraze začíná i psychika. Mizí úzkost, zlepšuje se rozhodování,přesnost práce, lépe se kontrolují emoce. Sedmimilionové u nás unikátní zařízení je v novém domě Polárka zatím ve zkušební lhůtě. Do měsíce se zpřístupní nejen pro klienty Beskydského rehabilitačního centra, ale i pro veřejnost. Cena za jedno »zmrazení« bude asi 250 korun. "Před zahájením léčby zvané kryoterapie musí být prověřen zdravotní stav pacientů. Fyzikální, interní vyšetření, EKG, měření tlaku a pulsu," dodává Bajgar. Sám na sobě si účinky polaria vyzkoušel. Když dva týdny neúspěšně bojoval se zánětem v těle, zvolil léčbu mrazem. "Do dvou dnů bylo po všem a bez použití jakékoliv chemie," vzpomíná Bajgar. Přestože je polarium bezpečnou léčbou, vyhýbat by se mu měli klaustrofobici, těhotné ženy, nemocní rakovinou a infekčními nemocemi, příliš se potící lidé. Do útrob polaria, do chřtánu chladného mraku, se noří sportovci i nemocní. Pacienti odkládají berle, pomocí ošetřovatelů vchází do předsíně. Na nový způsob léčby se dívají s nadšením. Obavy vyprchaly hned v prvních okamžicích. "Nebojte se, je to moc příjemný a pomáhá to," ujišťuje vyplašené nováčky mladý muž, který si v Čeladné léčí zranění kolena. Otrlí a zkušení »polárníci« si před komorou nadšeně povídají o tom, co udělá polarium s vodkou. Stane se z ní prý velmi chutné želé, které se dá i nakrájet. Jednou z prvních osobností, která se rozhodla v Beskydech vyzkoušet účinky mrazu na vlastní kůži, je herec Bronislav Poloczek. Co mohou od polaria očekávat, vědí dobře i Šárka Kašpárková nebo Roman Šebrle. "Až skončí EURO, pozveme sem určitě i naše fotbalisty. Polarium jim nabídneme zadarmo. Pomůžeme jim zbavit se únavy z turnaje a pokusíme se ulevit jejich okopaným nohám," slibuje Bajgar. Aby se dosáhlo mrazovou léčbou těch nejlepších účinků, člověk musí do mínus 150 stupňů vlézt asi desetkrát. Pocit příjemného tepla přetrvává několik hodin. Psychiku ovládá chvílemi radostný až euforický stav. Tělo je uvolněné, jeho pohyby harmonické. Nepříjemné záležitosti zatěžující mysl dokázaly nenuceně ustoupit do pozadí. "Lidé snášejí pobyt v těchto neuvěřitelných teplotách velmi dobře a na další vstup do polaria se dokonce většina z nich těší. Jednou z možností, proč se tak děje, může být i vyplavování endorfínů - hormonů štěstí," vysvětlil Bajgar.