Slunce, seno, nostalgie

20. června 2004
05:01

Jihočeskou vesničku Hoštice proslavila filmová trilogie režiséra Zdeňka Trošky Slunce, seno… Co dnes dělají někteří z hlavních hrdinů populární komedie?

Čerti se mohou ženit, padat trakaře, prostě může být počasí, že by psa nevyhnal, ale Hoštice u Volyně se přesto budou otřásat v základech. Troškova trilogie Slunce, seno… se tu sice natáčela už před pěknou řádkou let, ale její věhlas čas zatím nijak neodvál. Ani náhodou! "Mámo, koukej, tak to jsou ty slavný Hoštice!" křikne podsaditý pán ve středních letech. Právě s rodinkou zaparkoval na miniaturní návsi pod jelenem a souká se z auta ven, aby si ji dobře prohlédl. Hoštická legenda zkrátka nikdy nevymizí. I když už většina notoricky známých představitelů dávno nežije, do Hoštic denně přivážejí autobusy stovky zvědavců. Halekají na místní a dychtivě hltají každé slovo o tom, kde všude se točilo, kde bydlela Kelišová nebo Škopkovi… Soudruzi pukali vzteky A tak to v Hošticích chodí už dobrých dvacet let. Od té doby, kdy byl natočený první díl Troškovy trilogie - Slunce, seno, jahody. Dokud žila drbna Kelišová (civilním jménem Maruška Švecová), s chutí každého provázela. Teď to pokaždé slízne ten, kdo je po ruce. Přitom, když se v třiaosmdesátém dotočil první díl, vysloužil si nálepku "Nežádoucí!". Režisér musel dokonce vystřihnout deset minut, a to jen proto, že nebyly po chuti stranickým papalášům. Zvláště jistého soudruha Pernicu pořádně nadzvedla ze židle scéna, kdy babka Matoušková nasedá na koště a pan farář na ni volá: Matoušková, to vám nestačí, že už vás dvakrát sestřelili?. Tenkrát se na Trošku rozkřičel, že tímto svým dílkem akorát tak uráží socialistické důchodce a zemědělce… V Praze film promítalo jedno, dvě kina, přesto si svého diváka našel. S druhým pokračováním Slunce, seno a pár facek, už to bylo o něco jednodušší. Troška ho má také nejraději. Byl spontánní a mohl si ho natočit tak, jak chtěl. Třetí a poslední díl - Slunce, seno, erotika - přišel v době, kdy se pro změnu všechno rušilo. Měl na mále. Nakonec se přece jen dotočil a Hoštice se staly nejslavnější vesničkou pod jihočeským sluncem. Škoda jen, že z toho dodnes nedokázala těžit. Nebýt Pražáků, kteří opuštěné domky skupují, většina budov by už dávno "lehla popelem". Všichni pomalu odcházejí. Průměrný věk hoštických je něco přes čtyřicet. "Už když se natáčel první díl trilogie, žilo na vesnici dvaadvacet vdov," zdůrazňuje Zdeněk Troška a zve nás do domku z padesátých let, kde dodnes bydlí jeho rodiče. Růžičková spávala na gauči Pohostinnosti místních se nic nevyrovná. Sotva z talířů zmizí pravá jihočeská kulajda, už se na stůl nesou voňavé tvarohové buchty s rozinkami a káva. "Přesně takový kafe si pokaždé dělala Helenka Růžičková, když u nás spala," říká Troškova maminka Růžena - pro všechny paní doktorová, která se v prvním díle trilogie mihla s dobře zamaskovanou zlomenou rukou. "Helenka spávala v kuchyni na gauči. Otevřela okno, protože hodně kouřila, udělala si kávičku a ještě si dala česnek pro zdraví. Dnes už to můžu říct, ale většinou jsem se nevyspala. Helenka totiž tak hlasitě chrápala, že to nešlo," směje se paní doktorová. "Byla ale báječný člověk," přitakává své ženě Troškův tatínek Václav, který hrál v trilogii tátu Konopníka. "Helena měla obrovský dar, vždycky dokázala zůstat nad věcí. Vždycky jí ten čumák - jak říkávala - koukal ven. Nikdy nereptala. Při natáčení už vůbec. Pokaždé povídala: Chce to pan režisér, tak to platí. Pravda, když musela běžet po lese, tak to bylo jedině naostro a pokaždé za ní plápolal asistent s židličkou. To, jak se dnes příbuzní dohadují o Helenino dědictví a chalupu ve Slatině, komentuje Troška slovy: "Já jim to dědictví docela přeju. Vyklízet Helenin barák, to musí být něco. Helenka tam natahala všechny krámy světa. Nic nevyhodila. Bylo to skutečně skladiště." Blažena má doma Micka Jaggera… "To víte, pro nás ty komedie znamenají něco úplně jiného, než pro ostatní lidi. Je to vzpomínka na ty, kteří tady s námi žili ve vesnici a kteří už odešli," říká Jiří Janda, který si v Troškově trilogii zahrál výčepního. Tehdy jím skutečně byl. Kdykoliv komedie vysílá televize, nikdy si je nenechá ujít. Také Veronika Kánská (38), která žije v Přezleticích nedaleko Chlumce nad Cidlinou, se s chutí na trilogii podívá. Dodnes se nezbavila nálepky Blažena. Kdokoliv jede kolem a zbystří ji za vrátky, už zdálky na ní pokřikuje. "Všechny ty vzpomínky mi po těch letech splývají. Tenkrát mi nebylo ani sedmnáct, byla jsem obyčejná vyjukaná holka z Prahy. Nikdy ale nezapomenu na to, jak mi ve druhém dílu Helenka Růžičková uštědřila takovou facku, až jsem druhou chytla o mísu. Měla jsem tvář jako balón a musela jsem si ji ledovat. Docela to bolelo. Zpočátku jsem měla z Heleny vítr. Byla to pro mě autorita." Veronika ráda vzpomíná i na to, jak celý štáb povinně žvýkal žvýkačky. Ty se pak lepily na pověstný strom, kde si Blažena s Vencou potají užívali. "Byla to legrace. Báječné léto," říká s úsměvem Veronika, která rozhodně nelituje toho, že se z ní nestala herečka. Radost jí dělají desetiletá dcerka Anna Marie a syn Adam, který přišel na svět před čtrnácti dny. "Dlouho jsme tajili jestli to bude kluk nebo holka. Bylo nám jasné, že by se to hned rozkřiklo, ale teď už je to stejně venku," usmívá se Blažena a přiznává, že z porodu měla trochu strach. "No, nedivte se, v mém věku… Nakonec to ale byla rychlá a bezproblémová akce. Adámek má vlasy až k obočí, po stranách pořádný kotlety a pusu od ucha k uchu jako Mick Jagger," dodává Veronika. Od kamery k volantu Venca Konopník, vlastním jménem Broněk Černý (43), to má do Hoštic co by kamenem dohodil. Se svou rodinou bydlí ve Strakonicích a když je čas, zastaví se na kus řeči za Zdeňkem Troškou. Na báječná bezstarostná léta, kdy se trilogie natáčela, nikdy nezapomene. K úsměvné roli vesnického křupana přišel vlastně omylem. Spletl si totiž slovo kompars s konkurzem na roli venkovského floutka Venci. Vyhrál ji a dodnes se to s ním vleče. Kamarádi si z něho utahují a na svátek Václava mu vždy posílají úsměvné sms. "Tenkrát jsem Zdeňkovi Troškovi řekl: Tak mě tady máte a jestli jste přesvědčený, že ve mně něco je, tak to ze mě koukejte vyrazit… Snažil jsem se pochopit, co po mě kdo chce, a nebylo to vůbec snadné. Krušná chvíle třeba nastala, když se točila scéna s Milunou, která mě odvleče zlitýho na cucky do podkrovní místnůstky. Nikdo netuší, že se to točilo za parného léta, na oknech černý rolety a v maličkým pokoji čtyři na čtyři metry bylo osm lidí. Trápili jsme se tam několik hodin. Bylo to úmorný. Pořád jsem slyšel: Nepoť se! Ale, copak to šlo?" vzpomíná Broněk. Ani na Helenku Růžičkovou nikdy nezapomene. "Překvapila mě srdečností a vstřícností. Když byla volná chvíle, sedla si na lavičku, štrikovala další ze svých objemných svetrů a vyprávěla. Všichni se k ní sesedli a poslouchali," vzpomíná Broněk Černý, který se naposledy objevil před kamerou v Troškově prvním dílu Kameňáku. Jeho srdce ale patří už dobrých dvacet let kamiónu. A když není na cestách, věnuje se rodině. Manželce, sedmnáctileté dceři Tereze a o rok mladšímu synovi Ondřejovi.


Notoricky známé scénky a frky *Živočichář Béďa (Jirka Lábus) pošťuchuje účetní Evíčku (Jaroslava Kretschmerová): "Evíku, ty mrško..." "Jdi domu ty živočichu," opáčí Evík a chichotá se. "Předsedo, ať mě živočichář nedráždí," křepčí Evík "Vemte si ho sebou do chlíva…" *Kam čert nemůže nastrčí "drbnu" Kelišku. "…Vona mu řekla, jestli by ji nesvezl do města. Von že ne, až jindy, ale stejně ji úplně svlíkal vočima. No, vona toho na sobě stejně moc neměla. Určitě to zasejc dali dohromady a von se teď bude válet s oběma. Na mou duši velebnej pane, na to já mám čuch," žaluje panu faráři Kelišová na Vencu a Blaženu. "No tak Kelišová," podívá se na ni přísně pan farář Otík (Luděk Kopřiva). "Dyť mě znáte," křižuje se Kelišová… * "Prosím tě, nedejchej na mě, táhne z tebe pivo, smrděj ti nohy, jdi si ho umejt, dobytku jeden…To je život." Kdo by si nepamatoval lamentování Škopkové (Heleny Růžičkové) nad bídným životem se Škopkem (Stanislav Tříska). * "Ježiši Maria, tohle že je K.? To je hnus a ne K.," chytá se za hlavu Škopková, když zkontroluje Škopka, jak nadepisuje svatební pozvánky Blaženy s doktorem Kájou. "To je ještě krásné K. To kdybyste viděla moje K.," mávne rukou Kája Kroupa (Josef Stárek). "Pane doktore, vy máte na to školy, po vás to lékárník přečte…Ježíši Kriste, Bavorov s malým B. - blbe jdi od toho," lamentuje Škopková. "No jo, chlastat pivo, to umíš." *"Tady na babičce nejlíp vidíš, že se člověk učí jen proto, aby na konec všechno zapomněl," dává rady do života Škopek synkovi Jiříkovi (Martin Šotola), který v seriálu schytal nejvíce facek… "A tati, bila tě taky někdy tvoje maminka?" "Ne, jen tvoje," rezignuje Škopek.