Venuše líbala Slunce
Dvacet minut po sedmé hodině ranní začalo vesmírné divadlo! Venuše se po téměř 122 letech dostala mezi Zemi a Slunce a začala jeho část zakrývat svým stínem.
Bylo dvacet minut po sedmé hodině ranní. Stovky lidí, kteří včera tou dobou už čekali na hvězdárnách, zatajily dech. Tajemné divadlo začalo! Na okraji slunečního kotouče se objevila zprvu nepatrná skvrna: Planeta Venuše se po 122 letech dostala mezi Zemi a Slunce a začala jeho část zakrývat svým malým stínem. Před půl osmou už byla na žhavém disku vidět celá. Vzácný jev, o kterém znalci mluví jako o malém zatmění Slunce. "Bylo to super," pochvalovali si profesionální hvězdáři i amatéři na většině míst republiky. Počasí jim přálo, snad jen vesmírným badatelům z Astroklubu v Návsí u Jablunkova na Frýdecko-Místecku zakrývaly výhled oblaka. "Celou dobu bylo mračno, takže jsme viděli spíš jen minutové útržky," povzdechl si David Vodecký z astroklubu. Malé zatmění Slunce chtěl vidět každý, kdo se o hvězdářství jen trochu zajímá. Není divu. ,Jedná se bezpochyby o nejdůležitější astronomickou událost letošního roku," potvrdil astronom Pavel Suchan. Z toho příštího, které bude 6. června 2012, uvidíme z českého území jen jeho konec. Vesmír s tímto úkazem opravdu šetří. Za dlouhých 243 let, od roku 1882 do roku 2125, ho předvede lidstvu jen čtyřikrát.
Malá zatmění Slunce * Kdy byla 1631, 1639, 1761, 1769, 1874, 1882 * Kdy budou 2012, 2117, 2125
První byl Kepler První předpověděl přechod Venuše před Sluncem Johannes Kepler na rok 1631, nikdo úkaz ale kvůli špatnému počasí neviděl. Druhý jev spočítal Jeremiáš Horrocks a ten byl patrně prvním člověkem, který malé zatmění Slunce v roce 1639 i spatřil.
Co o Venuši víme? * Na obloze bývá nejjasnější. Už od sklonku loňského roku jsme ji mohli pozorovat jako Večernici, od konce června bude zářit na ranní obloze jako Jitřenka. Její přítomnost na večerní a ranní obloze se střídá. Obvykle ale přechází nad Sluncem či pod ním. * Skutečný výzkum Venuše začal až v roce 1961 v Americe. Důvod? Planeta je zahalena do velmi husté atmosféry. Její pevný povrch je asi 65 km pod mraky. I když ji vidíme na obloze velmi jasně, obdivujeme vlastně jen její oblačnou pokrývku. * Na planetě je až 500 stupňů Celsia, 96 % atmosféry tvoří dusík. Kolem Slunce oběhne jednou za necelých 225 pozemských dnů. * Někteří vědci zastávají názor, že na Venuši může být život. Další ale tvrdí: tímto směrem se výzkum neubírá.
