Na Moravě se mohou "zmrskané" ženy pomstít!

Už máte pomlázku? Letos se půjde na koledu 12. dubna. Přestupný rok nemá na Velikonoce vliv, připadají vždy na první úplněk po jarní rovnodennosti. Z bohatých tradic toho ale kromě koledy moc nezbylo. Tatary, šlehače, mrskačky a karabáče si přijdou na své už jen na vsích. Tam dodržují i zvyk, že po velikonočním pondělí rozdávají rány dívky chlapcům. Po svém se radují i ve světě. Italové se cpou dorty a Angličané pouštějí draky. Velikonoce byly vždy oslavou jarního slunovratu, zániku zimy a probouzení přírody. V mnoha zemích barvená vajíčka nosí zajíc, jako symbol nového života. Výjimkou je například Austrálie, kde roli doručovatele převzal hraboš Bilby. Vejce se od pradávna zdobila nejen u Slovanů, ale i u Litevců, Němců, Švédů a dokonce v Asii. Svátky slaví i nevěřící. Všude je nejvýznamnější den Pondělí velikonoční, spojené s hodováním a mrskáním dívek. "U nás je ale dodnes mnohde zvykem, že druhý den šlehají nebo polévají vodou děvčata hochy," říká etnoložka Eva Hvozdecká. Takové zvyky dodržují i dnes třeba na Hané, ale i v západních Čechách. Na Valašsku se prý dokonce v úterý šlehají všichni navzájem! Zatímco u nás patří k symbolům Velikonoc mazanec, Finové si pochutnávají na ovesné kaši, v Chorvatsku se posilují vínem, treskou a zelím. Italové vyjíždějí na pikniky a pečou sladké dorty ve tvaru holubice. Německou specialitou je zdobení kašen skořápkami z kachních, husích a slepičích vajec. Britové pořádají velikonoční průvody a soutěží v pouštění draků.