Vítejte v roce 2004!
Přivítat nový rok se dá opravdu všelijak! Třeba vystrčením svého pozadí na veřejnosti. Jak se slavilo v pražských ulicích, se dozvíte uvnitř článku.
Tradičně veselé, se spoustou šampaňského "bouchnutého" přímo na ulici byly i tentokrát oslavy Silvestra a Nového roku v celé republice. Záchytky překvapivě zely prázdnotou, hasiči, policisté i lidé ze záchranek měli dokonce čas zakousnout se do chlebíčku. Když ale přece jen museli vyjet, bylo to víc než nepříjemné. Letošní oslavy totiž provázelo mnohem víc tragédií než kdy jindy. V pražské restauraci se žena (51) upila vodkou k smrti, desetiletému chlapci vybouchla v ruce petarda. Řadě lidí v celé republice těžká zranění od zábavné pyrotechniky nedovolí na tyhle oslavy nikdy zapomenout.
Silvestr bezdomovců: Minerálka a guláš Lidé "ulice" mají v novém roce jediné přání - chtějí najít práci Vánoční stromeček a na stěně kříž. Před sebou káva nebo minerálka v plastovém pohárku, v žaludku guláš z milodarů. Centrum pomoci "Naděje" v pražské Bolzanově ulici, televize a v ní silvestrovská show s celebritami v krásných šatech, které mají na účtech milióny. Půlnoční blahopřání, stisky rukou, balíček dobrot na cestu, a pak už zase jen chladná noc a ulice. Novoroční předsevzetí? Žádné! Toužebné přání? Sehnat práci! Takový byl začátek roku pro nedoučenou Gábinu (23) z Moravy, napraveného recidivistu Jirku (30) a stovky dalších pražských bezdomovců. Jak se to stane, že je z člověka bezdomovec? Jak je to možné, že vymydlená a ne zrovna hloupá holka, jako je Gábina, spí už šest let v odstaveném vagónu na vršovickém nádraží? "Učila jsem se kuchařkou, když měl brácha na vojně malér, něco ukradl a dělal věci, že jsem ho musela udat. Rodiče mi to neodpustili, vyhnali mě z domova, a tak se od sedmnácti toulám po ulicích," vyprávěla dívka, o níž by nikdo neřekl, že by mohla být "bezdomovka". Když bratra pustili z basy, šel z Moravy do Prahy a ona ho tam vyhledala. Svedl ji k drogám. "Rok jsem byla na heroinu a pervitinu. Byla jsem v léčebně a teď jsem už víc než rok "čistá"," chlubila se Gábina. Má zdravotní průkaz, čistý trestní rejstřík, ale o práci nezavadí. "Vyplňuju dotazníky, píšu životopisy. Jak zjistí, že jsem bezdomovec, všude se ke mně otočí zády," posteskla si dívka chvíli před silvestrovskou půlnocí. "Práci! Nic víc než práci si nepřeju. Když ji dostanu, můžu žít jako každý jiný," toužebně si do nového roku přeje Gábina. "Já všechno zpackal, když mi bylo deset. Něco jsem provedl a pak byl v polepšovně. Umřel mi táta a se mnou to šlo z kopce. Když jsem byl v podmínce, zase jsem zlobil. Šel jsem do basy," líčil svůj osud třicetiletý Pražák Jirka. To vězení si ještě jednou zopakoval, když z něho podvodníci udělali "bílého koně". Teď už tři roky "seká latinu", ale má smůlu. S adresou "ULICE" ho nikdo nezaměstná.
