V každém kraji voní Vánoce jinak

K Vánocům patří neodmyslitelně i vánoční zvyky. Ty se ale kraj od kraje liší. Největší rozdíly jsou ve štědrovečerním jídle. Kapra a bramborový salát na jídelníčku na mnoha místech často vůbec nenajdete! Liberecký kraj Podle jablonecké starousedlice Christy Petráškové bylo tradičním svátečním nápojem mléko svařené s cukrem a mákem. Z vánočních zvyků se udrželo rozkrajování jablíček nebo věštění ze čtyř hrnků. Musely být stejné a každý představoval jedno roční období. Pod dnem byly skryté suché kůrky chleba, penízek, kostka cukru a kousek tkaniny. Ty znamenaly obyčejný chudý život, bohatství, lásku a pěkné ošacení. Jižní Čechy Tradiční kapr na štědrovečerní stůl nebývá smažený, ale dělá se v omáčce namodro nebo načerno. Jihočeskou specifikou je také vánoční pečivo, které se obdobně jako třeba na Valašsku dělá z kynutého těsta a tvarují se z něj figurky. Valašsko Kapra a salát má na stole málokdo. Dodržuje se zde totiž tradice sedmi chodů. Servírují například oválné oplatky namazané medem. Rybí či hrachovou polévku nahrazují "štědračkou", ve které jsou sušené ovoce, brambory, zelenina, luštěniny, hřiby, vše zasmažené máslem. Následuje pohanková nebo krupičná kaše a trnková omáčka. Kyselica, neboli zelná polévka, je ochucena houbami. K závěrečným chodům patří ovoce, ořechy a čaj. Zlínský kraj Ze starých časů přetrval v Jasenné na Zlínsku zvyk připravovat ke štědrovečerní večeři "trnkovú máčku" se suchými bramborami. Máčka se dělá z jíšky, skořice, hřebíčku, povidel a smetany. Specialita se dříve zapíjela lipovým čajem nebo "štamprlí" slivovice. V některých rodinách v Nedašově na Zlínsku vonívají o svátcích i "pařené šišky" nebo speciální vánoční kyselice. Severní Čechy V severních Čechách patří vedle kapra a řízku na štědrovečerní stůl vinná klobása. Její oblibu prý rozšířili němečtí starousedlíci. Do klobás se přidává víno. Vysočina Prý velmi spolehlivý zvyk udržovali na Horácku. Na Štědrý den si podle Heleny Hovězákové z Jihlavy napsala starší děvčata na kousky papíru jméno chlapce, kterého chtěla. O půlnoční mši si vytáhla jméno toho, který na ně měl také myslet. K oblíbeným patří i pouštění lodiček ze skořápek ořechů. Moravskoslezský kraj Na "Prajzké" v oblasti Kravař a Hlučína začínají od první adventní neděle "roráty" - ranní adventní pobožnosti v místních kostelích určené dětem. Se zapálenými svíčkami projdou celým kostelem až k oltáři. Po mši odpovídají na otázky z katechismu, za to jsou odměňovány balíčky se sladkostmi. Praha Hlavní město je ve vánočních zvycích takový Babylon. Je to hlavně tím, že se do metropole přistěhovali lidé z celé republiky. Podle Zdeňka Míky z Muzea hlavního města Prahy byla pro ni typická jediná zvláštnost. V 19. století se během adventní doby hrávala podomácku amatérská loutková divadla. Tradicí byl také slavný Svatomikulášský trh na Staroměstském náměstí. Královéhradecký kraj V Krkonoších se lidé o Vánocích dlouho drželi oblíbené tradice spojené s postavou brusaře. Byl to panák vyrobený ze slámy, oblečený do bílého hábitu, v ruce měl pometlo a byl poprášený moukou. Postava měla v rukou dopis, třeba pomluvy na sousedy. Panák se stavěl za dveře a měl způsobit, aby se hospodyním nepovedlo vánoční pečivo. Ty se proto snažily postavy brusaře zbavit a podstrčit ji někomu jinému. Ústecký kraj Až do první poloviny 19. století sahá neobvyklá vánoční tradice, kterou pečlivě udržují ve Slavětíně na Lounsku. Rok co rok zde na Štědrý večer vyrážejí do setmělých ulic dva trubači, kteří u každého domu zahrají na křídlovku koledy. Pochůzka obcí jim trvá tři až čtyři hodiny.