Karlu IV. prodali "zmetek"!

Už je to jasné! Za poškození svatováclavské koruny mohou pravděpodobně středověcí řemeslníci! Praskliny, které zjistili vědci na perlách letos v létě, vznikly podle všeho ve chvíli, kdy vzácné perly zlatníci do koruny vsazovali. Navíc Puncovní úřad potvrdil, že pásky tvořící křížení na temeni koruny jsou z jiného složení zlata, než se původně předpokládalo! Má proto národní poklad nižší cenu, než je mu všeobecně přičítáno? Když vědci mohli letos znovu po pěti letech zkoumat korunovační klenoty, zažili šok. Při speciálním nasvětlení svatováclavské koruny totiž zjistili, že perly mají drobné praskliny. Všichni se ptali: Jsou korunovační klenoty špatně uložené? Zarývá se do našeho národního pokladu zub času? První obavu znalci okamžitě odmítli. Nakonec padla i druhá. Jaroslav Hyršl, jeden z odborníků, kteří klenoty zkoumají, potvrdil, že praskliny na perlách jsou velmi starého původu a vznikly pravděpodobně už při jejich osazování na korunu. Trhliny by pak byly 657 let staré! Jak je možné, že se na to nepřišlo dříve? Průzkumem koruny, žezla i jablka se vědci zabývají při každém jejich vyjmutí z trezoru umístěného v Korunní komoře katedrály sv. Víta. Kolem klenotů se ale snad při každém bádání objevují další a další otázky. "Při zkoumání se uplatňuje stále modernější technika, která umožňuje nové poznatky," vysvětlil Petr Fučík z Pražského hradu. Puncovní úřad také potvrdil, že křížení na temeni koruny, odborně označované jako kamary, je z jiného složení zlata než zbytek klenotu! Nevyčíslitelnou hodnotu národního pokladu to ale prý nijak nemění. Ta spočívá především v jeho historické ceně. Kvůli průzkumu dalších předmětů, které náležejí ke korunovačním klenotům jablka a žezla - pátrá v současnosti několik badatelů po celém světě a snaží se najít podobná díla, která vznikla ve stejné době ve vynikajících zlatnických dílnách. Průzkum takových předmětů, kterých je na světě velmi málo, má napomoci například při definitivním určení jejich autora, který je i po staletích dosud neznámý.