Země se dotkly "Boží prsty"

"Člověk je důsledkem meziplanetární srážky!" S tímto šokujícím prohlášením přišli kanadští vědci. Ke srážce, která dala vzniknout pozemskému životu, došlo před čtyřmi miliardami let, kdy naši planetu bombardovaly komety a asteroidy. Ironií osudu mohl sám člověk miniaturní vesmírnou srážkou vyvolat expanzi života na Jupiterově měsíci Europa, když hrozilo, že sonda Galileo s pozemskými bakteriemi spadne na jeho povrch. Vědci opakování dramatu zabránili. Před čtyřmi miliardami let byla naše planeta zaplavena oceánem žhavé lávy, nad kterou se vznášela jednoduchá atmosféra z jedovatých plynů. Z vesmíru dopadaly asteroidy, které tuhnoucí kůru prolamovaly a znovu a znovu nechávaly Zemi zaplavit lávou. Jedna z komet a asteroidů, které zanechávaly na tváři naší planety krátery o velikosti až 100 kilometrů, se však stala stvořitelem pozemského života. K objevu dospěl americký vědec Gordon Osinski z univerzity New Brunswick v Kanadě. V prestižním vědeckém časopisu "New Scientist" pak píše: "Krátery, které nacházíme na Zemi, jsou doteky Božích prstů, kterými tvořil život." Exploze, ke kterým docházelo při dopadu malých planetek a komet na zemský povrch, totiž uvolnily žhavé prameny. V tomto "hrnci" vřely základní chemické stavební kameny života. Z nich pozvolna vznikaly složité molekuly, až došlo ke vzniku prvních buněk. "Archeobakterie byly prvními živými tvory na Zemi," vysvětluje Osinski. "Žily hlavně na úbočí kráterů." Tato pravěká "zahrada Eden" nemusela být jediná. V prvopočátcích existence Země jich mohly existovat desítky. Komety tak dovážely na svých chvostech na Zemi ideální stavební kameny pro život. Mimo jiné aminokyseliny, ze kterých jsou vytvořeny bílkoviny, základní stavební kameny života. Dopady komet a asteroidů byly skutečně doteky prstů Stvořitele, díky kterým se na Zemi vyvinul život až do dnešní podoby. Jedno je jisté, právě v kráterech se objevil první život. Archeobakterie jsou tedy našimi nejstaršími prapředky. Podobný osud mohl potkat i Jupiterův měsíc Europa. Okolo největší planety sluneční soustavy se totiž pohybovala pozemská vesmírná sonda Galileo, která byla pokrytá bakteriemi ze Země. Hrozilo, že dopadne na povrch Europy a bakterie se rozšíří. Pokud by k tomu došlo, je možné, že by zahubily existující život na povrchu měsíce. Vědci proto nechali sondu shořet v atmosféře Jupitera a nechali Europu vlastnímu vývoji. Odborníci jsou totiž přesvědčeni, že na jejím povrchu existuje život, který šel úplně odlišnou cestou než pozemský. A mimozemské organismy chtějí vědci prozkoumat. Mohly by nám s definitivní platností vysvětlit záhadu vzniku života.