Pátek 19. dubna 2024
Svátek slaví Rostislav, zítra Marcela
Oblačno, déšť 9°C

Ve dne muži, v noci ženy

31. srpna 2003
05:01

Líčidla, boty na podpatku a sexy punčocháče. A k tomu ladné pohyby, když se v drahých šatech promenují s mikrofonem v ruce po pódiu. Vypadají jako známé české zpěvačky. Ale přitom jsou to muži.

Líčidla, boty na podpatku a sexy punčocháče. A k tomu ladné pohyby, když se v drahých šatech promenují s mikrofonem v ruce po pódiu. Vypadají jako známé české zpěvačky. Ale přitom jsou to muži. "Nejsme žádní úchyláci," tvrdí o sobě. Travestité - kluci, kteří se převlékají za ženy pro pobavení ostatních. Proč to dělají? Jak to vlastně na takové travestie show chodí? A proč to bolí, když si oblékají dámské šaty? Je půl desáté a v šatně právě vrcholí přípravy na vystoupení. Stolky jsou plné make-upů, líčidel, rtěnek, pudřenek a nejrůznějších "šminek", ve kterých by se možná nevyznala ani některá ženská. Natož chlap. Jenže právě tady, v pražském travestie klubu na Žižkově, se s jejich pomocí dávají "do gala" muži. "Copak šminky, to je to nejmenší, i když jich vypotřebujeme hodně," říká Martin (27), který se během příštích dvaceti minut promění v Lucii Bílou a nechá se oslovovat jako slečna Claudie. "Nejdražší jsou kostýmy. Ty stojí tisíce," vysvětluje. Například červené šaty, v nichž Lucie Bílá zpívala písně z alba Hvězdy jako hvězdy, vyšly Martina na osm a půl tisíce korun. Ve výbavě má i kopii Lucčiných svatebních šatů, jimž chybí pouze vlečka. Nejtěžší ze všeho je ale obstarat si lodičky, protože ve větších velikostech se prostě nevyrábějí. Někdy je proto nutné nechat si je ušít na zakázku. A pak jsou prý nejhorší punčocháče. Těch totiž travestité spotřebují opravdu hodně. Když je nalíčená tvář, navlečené punčochy a nasazená podprsenky s vycpávkami, ještě před oblékáním šatů přijde na řadu to nejhorší. Aby totiž přirození netvořilo pod šaty bouli, je třeba stáhnout ho alespoň dvěma kalhotkami z plavkoviny. "Bolí to, ale co bych pro legraci neudělal," říká Martin alias Claudie. Show začíná Desátá odbila a jde se do sálu. Hosté usrkávají drink a čekají, co se bude dít. Většinu z nich tvoří ženy, muže byste spočítali na prstech jedné ruky. Pár tu sedí jediný. Jako první přichází slečna Claudie coby Lucie Bílá s písní Pískovec. Text zná výborně zpaměti, ale co zaráží nejvíce, je kromě podoby také dokonalé vystižení Lucčiny miminky a pohybů. Stejně dobře svůj repertoár ovládají i všechny další vystupující. V dokonale padnoucích róbách s perfektně vyholenou hrudí, se štíhlýma oholenýma nohama v sexy punčochách tu defiluje jedna »zpěvačka« za druhou. Na svaly a bicepsy se příliš "nehraje". Postavy mužů, kteří se profesionálně věnují travestie show, totiž musí co nejvíce připomínat figury žen, a tak místo posilování spíše drží dietu. Když je zábava v plném proudu, je na pódium vytažen i muž z publika. Vzpírá se, ale nakonec se nechá přesvědčit. Dokonce to vypadá, že se dobře baví. Někteří muži ostatně travestitům po pár panácích údajně vyznávají i lásku. Zlatým hřebem programu bývá to, když je muž z publika zavlečen až do šatny, kde se během chvíle rovněž promění ve známou zpěvačku. Anebo když na show v roli diváků zavítá pravá Eva Pilarová, Marcela Holanová či Věra Špinarová, které si pak se svými "kolegyněmi" na pódiu i zazpívají. "Někdy se program protáhne až do rána," vysvětluje majitel klubu Adolf Chodora. A jak se dnešní představení líbilo divákům? "Skvělé, jsem rád, že jsem to konečně viděl," říká Oskar Ulrich z Uherského Hradiště. Předsudky stranou Po vystoupení panuje v šatně zvláštní nadšení. "Dnes to bylo super. Někdo se baví při fotbalu nebo u piva, my děláme travestie show. Bavíme tím i další lidi a to nás motivuje nejvíce. A kromě toho si tím přivydělávám," dodává Martin alias Claudie, který se v civilu živí jako nehtový designér. "Úchyláci nejsme, ve spodním prádle se tu nikdo nepředvádí. A muži - transsexuálové, kteří se převlékají do dámského spodního prádla nebo si operativně mění pohlaví, u nás vystupovat nesmějí." Je ovšem pravda, že 90 procent travestitů jsou homosexuálové. Považují se tedy spíše za muže nebo ženy? "V civilu jsme chlapi, to je jasné. Ženské bysme být nechtěli. Když ale vystupujeme několik večerů za sebou, občas už na klozetu nevíme, jestli si máme sednout, nebo zůstat stát," shodují se všichni.