Balóny nad hradem aneb Jak se lítá vzhůru
Už podvanácté ve své historii přivítal pohádkový hrad Bouzov na Olomoucku největší český a slovenský slet balónů. Horkovzdušných plavidel, která hradu dodala ještě pohádkovější ráz, se letos na Bouzov slétlo 21. Blesk při té příležitosti vyzkoušel jak se lítá vzhůru.
Abyste mohli vzlétnout, musíte mít podle organizátora bouzovské fiesty Josefa Doležela tři základní věci - koš, hořák a obal na vzduch tedy vlastní balón. „Ten pojme zhruba 3400 kubických metrů vzduchu. Vzhledem k tomu, že kubík vzduchu váží asi kilogram, tak když letíte, máte nad sebou 3,5 tuny,“ prozradil Doležel.
Bez plynu nepoletíte
Kromě zmíněných tří základních potřeb musí mít balonář, chce-li vzlétnout, také dostatečnou zásobu plynu. „Používáme propan a v koši jsou čtyři bomby,“ konstatoval Doležel s tím, že zásoba plynu je ideální pro zhruba hodinový let.
Po načerpání plynu do lahví sestaví balonáři koš a roztáhnou obal – balón. Vyzkouší hořáky a poté spojí koš s obalem. Pak několik minut plní pomocí ventilátoru obal vzduchem. Když začne obal nabírat tvar balónu, začne pilot vzduch ohřívat. Netrvá dlouho a je možné rychle nastoupit a vystoupat k nebi. Potom už záleží na šikovnosti pilota, jak se umí domluvit s prouděním větrů a kam nechá balón unášet.
Pohled na krajinu je nejlepší ze 300 metrů
Létá se většinou zhruba jednu hodinu ve výšce kolem 300 metrů nad zemí. Za dobrých povětrnostních podmínek je ovšem možné vystoupat i mnohem výš. Ideální pohled na krajinu je však právě z oněch zmíněných tří set metrů.
Na pole se sedá jako do vaty
Když si balonáři dostatečně užijí letu čeká je přistání. Ideální je posečené pole či louka. Pilot přestane topit a těsně před dosednutím začne vypouštět vrchlíkem obalu – balónu ohřátý vzduch. „Dobré je, že ať se stane cokoliv, vždycky přistaneme dole,“ poučí ještě před samotným dosednutím na zem posádku balonu pilot. Pokud zrovna nezavane nenadálý poryv větru, koš měkce dosedne a pomalu se splaskávající balón se položí vedle něj. Potom už bylináře čeká jen balení a odjezd. Tedy pokud s nimi zrovna neletě žádný nováček.
Kdo vzlétl, je povýšen do šlechtického stavu
Pokud ano, následuje rituál povýšení do šlechtického stavu. Když totiž král Ludvík XVI. Poprvé viděl vzlet montgolfiéry, rozhodl, že jde o tak nebezpečnou věc, že každý, kdo se odváží v tomto zařízení vzlétnout nad zem, musí být povýšen do šlechtického stavu. Balonáři na celém světě nařízení francouzského krále dodnes dodržují. Čerství absolventi prvního letu tak pokleknou na půdu, na níž přistáli, vyslechnou staré legendy a za posypávání hlínou, ovívání větrem, polévání šampaňským a pálení vlasů či vousů se z mužů stávají hrabata a z žen baronky. Podle místa přistání pak dostávají své jméno. Například Pavel (Rys Ryšlink) – hrabě z Podolí.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.