Když je venku abnormální hic...
I v těchto vedrech jsou lidé, kteří chodí do práce v kulichu, kabátě a rukavicích. Ostatní vypijí v práci až čtyři litry vody.
ČR - Být plavčíkem nebo zmrzlinářem! To je teď přání skoro každého, kdo se v těchto úmorných vedrech paří v zaměstnání. Jenže pracovat na koupališti nebo v mrazírnách není také žádná výhra! Plavčíci se koupat nesmějí a pracovníci mrazíren překonávají teplotní extrémy. Pravé peklo ale zažívají hutníci, hasiči nebo pekaři. Do práce se chladit nechodí "Když musíte v kulichu, kabátě a rukavicích přecházet ze skladů, kde je minus 25 stupňů, do třicetistupňového vedra, je to obrovská zátěž na organismus. Venku se zpotíte a hned jdete zpátky do mrazu. Kolikrát přijdu domů z práce, padnu a spím, jak jsem unavený," tvrdí Miroslav Sikora (40) z Mochovských mrazíren, který ve firmě pracuje 10 let. Pracovníci mrazíren se do práce rozhodně nechodí ochladit! Velmi často se u nich objevují chřipky a angíny. Práce v mrazírnách prý rozhodně není pro každého. Hasiči se těší na pivo Hasiči musí být připraveni zasáhnout kdykoliv, vedro nevedro. Když jdou do ohnivé výhně, mají na sobě speciální žáruvzdorné oděvy. "Je v nich hodně velký pařák a člověk si připadá, jako by se vařil. Přestávky jsou nutné. Vydržíme hodně, ale přece jen jsou hranice, za které jít nemůžeme. Za směnu vypiju až pět litrů sodovky," říká pražský hasič Michal Pařízek. Na co se po službě těší? Na pivo! "To po žhavém dni chutná báječně." Autobus: až 62 stupňů! Teplotu až nad šedesát stupňů dokáže slunce vytvořit v kabině řidiče autobusu. "V takových parných dnech vypiju za službu i čtyři litry tekutiny. Na většině konečných si můžeme natočit vodu z automatu," popisuje řidič autobusu pražské MHD Milan Dudek. V některých autobusech, kde je klimatizace, mají šoféři i malou ledničku, aby jim nápoj nezteplal. Pít ale mohou, jen pokud stojí. Součástí uniformy jsou i krátké kalhoty a s dovolením "shora" si mohou rozepnout jeden knoflíček u košile. "Kravata je v tomto počasí naštěstí nepovinná," usmívá se řidič. Oceláři jsou v pekle jako doma Je to šichta, ale zvyknete si! Tak hovoří o své práci v padesáti- i vícestupňových vedrech chlapi z oceláren v Ostravě. V hale s nepřetržitým provozem teče proudem nejen žhavé železo, ale i lidský pot, minerálky a pito. "Za to se ale platí. Vody máme zadarmo. Na jednoho tři čtyři litry denně," říká Roman Klečka (33), obsluhující kyslíkový konvertor. "Práce to není tolik namáhavá, ale zato náročná kvůli horku," dodává Miroslav Hrabovský (51) od licích strojů a pomáhá kolegovi do přetěžkého azbestového kabátu. Tím se dělníci chrání proti tekuté oceli a vedro je jim samozřejmě daleko větší. Pozůstalí omdlévají na pohřbech Vražedné vedro sužuje lidi i v brněnském krematoriu. V tamní obřadní síni totiž chybí klimatizace a horko ještě zvyšuje skleněný strop. "Je tady na padnutí, vedro je nesnesitelné!" řek la fotografka Monika Kučerová, která pořizuje snímky ze smutečních obřadů. Na horko si stěžoval i farář Josef Hurt (63), který jako penzista v krematoriu vypomáhá a denně odslouží až tři pohřby. "Mám na sobě lehké roucho, ale i tak mi při obřadu stéká pot po zádech. Horko těžce snášejí i účastníci pohřbů. Jeden hasič tady nedávno omdlel a padl přímo na obličej. Slyšel jsem ale, že se konečně našly peníze na klimatizaci do obřadní síně. Už aby tady byla!" posteskl si kněz. Pekárna: Vedro jako dieta! U linky na sladké pečivo v michelské pekárně se »potí« Jan Turecký (22) už třetí rok. Na někdy až nesnesitelné horko, kdy z pece sálá žár o teplotě dvě stě stupňů a ve výrobně je pětatřicet, se prý dá zvyknout. "Vypotím tady hektolitry potu. Jediná záchrana je minerálka. Denně jí spořádám minimálně čtyři litry a dopíjím se i po práci," přiznává pekař. Když je i venku vedro, nemají se pekaři kde zchladit. V šatnách je totiž taky pěkný pařák. "Říkal jsem si, že by nebylo špatné využít horkého provozu k odtučňovací kúře. Jsem ale hrozný jedlík, takže co vypotím, to obratem naberu," dodává. Lékařům, těm je hej! Na každou, i tu sebenepříjemnější operaci se nyní těší lékaři všech chirurgických oborů Fakultní nemocnice v Olomouci. Chirurgické sály jsou jediným místem, kam mohou utéct před horkem! Moderní pracoviště mají totiž klimatizaci. "Lékaři jsou vyloženě rádi, že mohou operovat, a skutečně se na každou operaci těší. Naštěstí máme na tyto dny naplánováno tolik operací, že skutečně většina chirurgů může většinu času trávit na sálech," prozradil primář 2. chirurgické kliniky Adolf Gryga.
