Tajné nemocnice

Budovy, o kterých bude řeč, stojí bez výjimky za pevnými ploty. Okolí je většinou kryje vzrostlým lesem, ale někde se tváří jako součást přilehlé vesnice. Dlouho se nevědělo, co tyto nepřístupné a záhadné komplexy skrývají uvnitř a vlastně ani to, čemu mají sloužit. Hovořilo se o nich buď šeptem, anebo vůbec ne. Dovnitř se dostali jen málokteří. Čas od času k nim - většinou v noci - zajížděly těžké zásobovací kamióny. Jejich kolony pak budily spící vesnice v okolí a lidé se potají dohadovali o tom, jaký náklad asi vezou. Mezi nejvíce střežená státní tajemství patřily a v některých případech stále ještě patří tzv. záložní, pohotovostní nemocnice určené k použití v případě války. Byly postaveny už za minulého režimu a jejich údělem byla takřka neustálá pohotovost k příjmu pacientů, postižených válečnými operacemi. Do jedné z nich se exkluzívně podařilo dostat reportérům Nedělního Blesku. Kdesi za Prahou...... Hředle jsou malá, úhledná a čistá vesnička nedaleko hradů Žebrák a Točník. Na okraji obce stojí objekt, o kterém se místní zdráhají hovořit ještě dnes. Ne že by se báli, ale jak řekl jeden ze zdejších řemeslníků: "My jsme si na mlčení za ta léta tak zvykli, že to nikomu nepřijde divné ani teď." Komplex pohotovostní nemocnice byl ve své době postaven s udivující rychlostí. Za necelé dva roky se na okraji obce objevila čtyřpatrová hlavní budova, k níž přiléhala hospodářská a technická stavení. Dokonalý úkryt v úzkém lesním údolí a blízkost Prahy předurčovaly od roku 1974 využití nemocnice - pro potřeby hlavního města. Nyní je nemocnice skladem zdravotnického materiálu. Sály připravené k příjmu pacientů jsou ale prázdné, kroky v nich provází ozvěna. Nelze si nevšimnout čistoty kolem ani petrolejových lamp, připravených pro případ výpadku elektřiny. Každé poschodí hlavní budovy, kterou jsme procházeli, dělí asi padesátimetrová chodba na dvě poloviny - pro lékaře s ostatním personálem a pro raněné. Jsou tu zakonzervované umývárny a sprchy, toalety i šatny. Nákladní výtahy zajišťují dopravu raněných z nájezdových ramp na dvoře až k operačnímu sálu. Celkem se tady může zotavovat pět stovek pacientů, v případě vážné krize i více. "Tohle je totiž klasický dvouúčelový objekt," vysvětluje ředitel Zdravotnického zabezpečení krizových stavů Ladislav Burian. "V míru slouží jako sklad zdravotnického materiálu a potřeb. Kdyby došlo k válce, je otázkou velmi krátké doby, než se tu objeví plně vybavená nemocnice se vším všudy." Všechno už tu bylo Na ministerstvu zdravotnictví mají připraveny krizové scénáře pro případy všech katastrof, které si člověk dokáže vymyslet. Od dob ministra Stránského dokonce na jeho přání počítají i s pádem meteoritu. Důležitější ale je, že mají podrobně zpracováno, jak při podobných událostech postupovat a také to, kde a odkud co vzít, aby pomoc byla co nejrychlejší a nejlepší. Záložní nemocnice mají v tomto smyslu roli, kterou nic nenahradí. Tzv. »kamenné nemocnice« se musejí starat o své běžné pacienty a stavět v masových krizových událostech jen na nich nejde. Podle Jaroslava Hory, ředitele odboru bezpečnosti a krizového řízení ministerstva zdravotnictví, zdědila Česká republika jako pozůstatek studené války celkem čtyřicet objektů, určených ke zmírnění nebo likvidaci následků jaderného konfliktu. Většinou se jednalo o sklady, nejdůležitější ale bylo dvanáct zakonzervovaných nemocnic, vybavených vším potřebným. Po změně režimu se na ně začalo pohlížet jako na nepotřebné relikty minulosti. Použitelný materiál z nich byl proto podle zákona č. 213 bezúplatně převeden na státní zdravotnická zařízení. Ředitel Hora potvrdil, že celkem to bylo za osmatřicet miliónů a dvě stě tisíc korun. Zájem byl hlavně o lůžkoviny, osobní prádlo a některé lékařské nástroje, zpravidla zalité ve vosku (jako např. skalpely) a dokonale zakonzervované. Přístroje z větší části - např. rentgeny - zastaraly. Na zbytek pak vyhlásila Správa státních hmotných rezerv výběrová řízení. Deky odvezli na Balkán Právě tato řízení jsou ještě dodnes mnoha lidmi zpochybňována. "Kdo by si, prosím vás, nechtěl z těch zásob koupit pár tisíc kvalitních vlněných dek - za dvě koruny jednu? Znám člověka, který je obratem ruky prodal někam na Balkán za dvacku každou!" tvrdí jistý podnikatel z Rakovnicka, který o sobě říká, že v »té době« neuspěl, protože neměl potřebné známosti. "Ani jsem pořádně nevěděl, jak a komu dát úplatek," dodává. Podobné machinace rezolutně popírá ředitel Burian. "Něco podobného jsem taky slyšel, ale prohlašuji, že se jedná o nesmysly a lži. Na všechno dohlížel Nejvyšší kontrolní úřad, který v devadesátých letech, kdy k odprodeji nadbytečných zásob docházelo, udělal ve zmíněných objektech řadu prověrek. Všechno bylo v souladu se zákonem." K dnešnímu dni zůstalo státu v rukách jen třináct skladových objektů. Zájemce se zatím najít nepodařilo, na trhu s podobnými nemovitostmi převažuje nabídka nad poptávkou. Kdyby náhodou něco Živelné pohromy uplynulých let zřejmě ministerské úředníky osvítily. Přívalové deště, následné záplavy a nutnost pomoci postiženým je donutily, aby zachovali a k provozu připravili alespoň něco z »dědictví studené války«. "V návaznosti na aktuální rizika v rámci bezpečnostní situace byly vytypovány celkem čtyři objekty na území Čech a Moravy, které zůstanou v resortu zdravotnictví," sdělil Jaroslav Hora. Hředle jsou mezi nimi. Celý oplocený komplex má na starosti správcová Ludmila Henyšová s manželem a ještě jedním zaměstnancem. Trojice se stará o skladování nejrůznějšího zdravotnického vybavení, včetně kompletu polního zdravotního pracoviště, známého jako MASH. Jsou tu ale i biovaky, zaručující dokonalou izolaci nemocného od okolí, topné agregáty a mnoho dalšího. "To všechno bychom v případě potřeby okamžitě přemístili a objekt změnili ve skutečnou nemocnici za velmi krátkou dobu," říká šéf Zdravotnického zabezpečení krizových stavů Ladislav Burian. "Dost jsme pokročili a hodně se naučili i při záplavách na Moravě v roce 1997, v Troubkách například. Tehdy jsme tam zřizovali a zásobovali evakuační střediska." Ukázalo se přitom, že praktičtější a hlavně levnější než udržování záložních nemocnic se vším, co k nim patří, jsou tzv. »sety«. Jedná se o zabalené komplety všeho, co pacient může potřebovat, od lůžka přes pokrývku a ložní prádlo až po trepky a klasického »bažanta«. To vše se velmi rychle, jednoduše a hlavně vcelku odveze ze skladu buď na místo katastrofy, anebo do záložních nemocnic. V neštěstí je každá chvilka drahá...