Velikonoce: Pomlázka je na lásku

Velikonoce jsou konečně tady! Letos neobvykle pozdě, jejich slavení nemá totiž pevné datum. Pro mnohé už ale nemají onu křesťanskou magiku. Je to jen prodloužený víkend, kdy je opět dobrý důvod se dobře najíst. Ale prodloužený víkend se může změnit i ve vášnivé sexuální orgie. Naši předkové totiž věřili, že vyplácení pomlázkou má odpradávna vybudit dívky k větší touze po mužích! Velikonoce se blíží po 21. březnu, když na noční oblohu vyjde Měsíc kulatý jako rybí oko. Každý rok jsou vždy nejbližší víkend po prvním jarním úplňku. Ten ale nepřipadá na pevné datum, a proto i Velikonoce jsou každý rok v jiném termínu. Velikonoční období vrcholí památkou na Ježíšovo ukřižování na Velký pátek a končí pak v neděli svátečními bohoslužbami k jeho vzkříšení a zmrtvýchvstání. Křesťanská církev navázala svými Velikonocemi na židovský svátek pesach, který připomínal jejich vysvobození z Egypta. Několikadenním oslavám - Velikonocům - dala jméno »velká« noc ze soboty na neděli, kdy vstal Kristus z mrtvých. Oslava Velikonoc - jarních svátků - ale sahá až do staroslovanského období a je spojena s očekáváním něčeho nového a oslavou zrodu života. "Symbolem jsou především zelené vrbové větvičky," dodal slovenský etnolog Vojtech Majling. Právě mladé proutky mají v dívkách probudit touhu po milování. Lidé si za staletí vytvořili i vlastní lidové zvyky a tradice. U nás je populární malování kraslic, barvení vajíček, pletení pomlázek z vrbových proutků a pondělní koledování. Z pečiva je nezbytný beránek, který je symbolem utrpení Ježíše Krista. Proč se barví vajíčka? Když Ježíš se sv. Petrem chodili po světě, pohostila je chudá hospodyně posledními vajíčky, která měla. Když odešli, skořápky se proměnily ve zlato. Později vajíčka barvila a rozdávala je ve výroční den. Proč chodí koledníci? Je to starý pohanský zvyk, kdy pondělí bývalo dnem pomlázky (od slova pomladiti). Například v podhůří Šumavy lidé věřili, že pomlázka povzbudí zájem děvčat o chlapce. Proč zvony odlétají do Říma? Toto rčení souvisí s liturgií - s dobou ztišení. Zvony zní napoled při večerní mši na Zelený čtvrtek. Pak už se nehraje na varhany ani nezvoní. Říká se, že zvony odletěly do Říma. Proč se chodí s řehtačkami? Lidem chybělo zvonění zvonů, protože nic neohlašovalo čas. Vyzvánění proto nahrazovali chlapci, kteří chodili po vsi s řehtačkami a hrkačkami.