Vladimír Jindra: Z tužek má i kabát!

Hned se rozhodl, že jeho sbírku pokořit. A vyrazil pro první úlovek. Dnes má 11 522 z více než čtyř desítek zemí z celého světa.

Vladimír Jindra z Kadaně byl v létě 2002 na dovolené v jižních Čechách. Právě začínaly povodně a on byl naštvaný, že se mu kazí dovolená. Pak se mu dostal do rukou osudový výtisk Blesku ze 3. srpna. Když noviny otvíral, ani ho nenapadlo, jak to ovlivní jeho život. „Našel jsem článek o pánovi, který se do Českých Budějovic, aby koupil svoje první tužky do sbírky. Ta dnes čítá neuvěřitelných 11 522 druhů! Kusů má možná i o několik stovek více – svoje číslo v katalogu má totiž vždy jen jedinečný druh.

Grafitový sen

Když vejdete do domu pana Jindry, hned na vás dýchne vůně grafitu. Celou předsíň a část obývacího pokoje má obestavěnou skříňkami a vitrínami, ve kterých má vystavené tužky. Když vzpomíná na začátky svého sběratelství, směje se. „Přišel jsem do prodejny u nás v Kadani a po nakoupení všech druhů, které měli, se mi sbírka rozrostla pouze o čtyři kusy,“ vypráví. Po roce sbírání měl 63 druhů, o rok později jen o další čtyři více. „Můj sen předhonit toho pána z novin byl v nedohlednu,“ konstatuje.

Na konci roku 2004 ale navedl všechny své známé a kamarády, aby mu kupovali tužky, kdekoliv je najdou. Navíc přibyla další sběratelka, manželka pana Jindry. A sbírka začala narůstat obrovským tempem. Kýženou dvoutisícovou hranici překročil 27. ledna 2006. Mezitím se stal členem Klubu sběratelů kuriozit, registrovaných sběratelů tužek je v Česku celkem 6. „Tužky spolu měníme, více kusů jednoho druhu nepotřebuju, takže takhle vzájemně obohacujeme sbírky. Já ji mám samozřejmě největší,“ směje se.

Nábytek, do kterého tužky ukládá, si s manželkou navrhují i vyrábějí v sami, a když už jsou si jistí, že mají celou sérii, zarámují si je do obrázku a pověsí na zeď. A nakolik si cení svoji sbírku? „Ta je nedocenitelná!“

Složité shánění

Od kamarádů, kolegů z práce a rodiny shání pan Jindra tužky všude, kde to jde. „Mám podané nějaké inzeráty, na které se občas někdo ozve. Několikrát denně ale zkoumám internetové aukce. Tam jsem získal i svoji nejstarší tužku, která je z roku 1895,“ říká hrdě. Jak dodává, někdo kouká na seriály, on shání na internetu tužky. A do vyhledávacího políčka zadává i slova jako tuška nebo tužki. „I s měkkým i už jsem je našel. Člověk nesmí gramotnost některých lidí přeceňovat.

Po celé republice navíc praktikuje něco, co by se dalo nazvat tužkovou turistikou. Kdykoliv někam jede, prozkoumá všechna papírnictví. „Manželka dobře ví, že když získám přírůstky, tak s ní budu chodit po krámech klidně až do večera,“ vysvětluje se smíchem princip jejich cestování.

Jeden kamarád kdysi zapomněl tužku na dovolené pořídit, a když si na to v letadle vzpomněl, prý úplně zkoprněl. „Bál se k nám pak přijít,“ směje se pan Jindra.