Proč velryby páchají sebevraždu?

Každý rok uhyne po celém svétě na dva tísíce velryb a dalších kytovců jako například delfínů, tak že uváznou na mělčině. V žádném případě se však nejedná o sebevraždu, jak se někdy mylně uvádí. Sebevražda se u zvířat nevyskytuje ani v kritických situacích. Podle deníku Aktuálně.cz, je třeba vysvětlení hledat jinde.

U jednotlivých kusů se to může když chvíli před přirozenou smrtí už nedokáží ovládat směr svého pohybu nebo v porodních bolestech při rození mláďat. Důvody proč vplouvají na mělčiny skupiny desítek až stovek kusů však dosud nejsou dostatečně vysvětleny. Dalším střípkem záhady je, že se jedná pouze o několik druhů.

Nejde také jen o záležitost poslední dekády způsobenou moderní technikou. Případy hromadných vplutí na mělčinu ostatně popisuje již Aristoteles.

Jednou z příčin by mohlo být bahno a písek. Velryby, které se orientují podle ultrazvuku může zvířené bahno nebo písek zmást, protože špatně odráží signál. Australští vědcí také zjistili, že u zvolna svažujícího pobřeží se zvukové vlny odražené od překážky na hladině a odražené ode dna se navzájem ruší a velryby tak nepoznají, že se blíží ke břehu.

Další hypotézou je neopatrnost při usilovném lovu. Lovem se vysvětluje i uvíznutí delfínu, které mohly na mělčinu zahnat dravé kosatky. Ty přitom uvíznou jen velice zřídka.

Vliv člověka však také není nezanedbatelný. Od začátku 20. století přibylo v moři velké množství nepřirozený zvuků. Pro vleryby nejnepříjemnějším je přitom sonar, který funguje na podobném principu jako komunikace a orientace velryb. I zde se vysílají ultrazvukové signály a přijímají jejich odrazy. Podle některých studií nejvýkonnější vojenské sonary, které se používají při hledání nejtišších ponorek, působí velrybám bolest a způsobují krvácení.