Středa 24. dubna 2024
Svátek slaví Jiří, zítra Marek
Zataženo, déšť se sněhem 7°C

Nejslavnější a nejkrvavější útěky přes Berlínskou zeď

Autor: pes - 
9. listopadu 2009
13:51

Berlínská zeď, nechvalně známá monstrózní stavba, která vedla napříč německou metropolí, rozdělovala nejen město, ale stala se symbolem tehdejší studené války. Zeď byla výzvou i pro tisíce lidí, které se přes ni pokoušely dostat na druhou stranu – na svobodu.

 

Byla symbolem rozdělení rodin, přátel i celého národa. Absurdní stavba, která dělila barevný svět od šedivého. Východní blok přistoupil k její stavbě poté, co už nestačila pozemní hranice mezi Západním a Východním Berlínem - stále víc lidí emigrovalo touto cestou na Západ. V roce 1961 z 12. na 13. srpna nastoupili východoněmečtí vojáci, aby uprostřed Berlína natáhli ostnatý drát. O tři dny později začali stavět zeď. Během 40 let několikrát změnila vzhled a nakonec byla dlouhá 155 km a hlídalo ji až 30 000 mužů. Přesto se přes zeď podařilo na Západ dostat asi 5000 lidem. Nejméně 239 jich při pokusu o útěk zemřelo. Některé útěky připomínaly scény z akčních filmů.

Dnes padne po 20 letech Berlínská zeď znovu. Od 17 hodin sledujte slavnostní ceremoniál na Blesk.cz

Útěk č.1
Skupina mladíků si podomácku vyrobila sovětské uniformy, na které přidělali rudé hvězdičky z lepenky. Ukradli sovětské auto, na které dali falešnou poznávací značku, a přejeli bez problémů hranici přes oficiální přechod.

Útěk č.2
Čtrnáct lidí se zmocnilo lodi, opilo se a svázalo kapitána a po kanálu řeky Sprévy doplulo na druhou stranu. Čtyřem mužům zase stačily ukradené sovětské uniformy, aby jim pohraničníci na cestě do západní zóny ještě zasalutovali.

Útěk č.3
Symbolem násilí u Berlínské zdi se stal především případ osmnáctiletého Petra Fechtera, který byl v srpnu 1962 zasažen dávkou ze samopalu a po více než hodinovém utrpení vykrvácel, aniž mu někdo pomohl.

Mrtvola Petera Fechtera, který byl zastřelen 17. srpna 1962 při pokusu o útěk přes Berlínskou zeď. Mrtvola Petera Fechtera, který byl zastřelen 17. srpna 1962 při pokusu o útěk přes Berlínskou zeď. | ČTK

Útěk č.4
V červnu 1962 kontroloval německý pohraniční policista doklady mladé rodině Rolanda Müllera, která se chystala k útěku. Společně se svými známými ze Západního Berlína vyhloubila během několika měsíců sto čtyřicet metrů dlouhý tunel, který vedl do světa za zdí. Útěk se sice podařil, ale po krátké potyčce byl pohraničník zastřelen.

Útěk č.5
Skupina lidí se pokusila projet přes hranici v ukradeném autobuse. Pohraničníci rozstříleli autobus i s lidmi na kusy.

Útěk č.6
V lednu 1984 požádalo několik občanů NDR na americkém velvyslanectví o politický azyl a po dvou dnech intenzivního vyjednávaní obdrželi výjezdní doložky (podobný scénář bude v mnohem větším měřítku fungovat o pět let později na velvyslanectví SRN v Praze). Je neuvěřitelné, ale útěk za zeď se podařil (zejména ale v první fázi, kdy nebyla hranice hermeticky uzavřena) pěti tisícům lidí, z toho bylo asi pět set příslušníků armády, kteří uprchli většinou v rámci konání "služebních povinností".

Útěk č.7
Dvěma rodinám se podařilo přeletět z Východu na Západ v obrovském podomácku vyrobeném balónu.

Útěk č.8
Přes zeď uteklo také úspěšně skoro 580 vojáků, kteří jí měli hlídat.

Útěk č.9
Již šest dní po postavení zdi se zřítil sedmačtyřicetiletý Rudolf Urban při pokusu dostat se z jednoho domu do druhého, který již stál v Západním Berlíně.

Žena vyskakuje z okna do hasičské plachty.  Později byli okna v domech přímo u zdi zazděna. Žena vyskakuje z okna do hasičské plachty. Později byli okna v domech přímo u zdi zazděna. | ČTK

Útěk č. 10
Muži se podařilo projet hranicí v nízkém sportovním autě. Pod závorou se prostě zaklonil a projel.

K obětem je třeba připočítat i několik desítek sovětských vojáků, kteří se pokusili o dezerci ze svých útvarů a vesměs byli po dopadení na místě zastřeleni. Přes tři tisíce lidí bylo zatčeno a sto dvacet raněno.

Střípky Berlínské zdi
Stavba začala 13. srpna 1961 mezi Západním a Východním Berlínem natažením ostnatého drátu

Zeď stála 28 let

Měřila 155 km

Na šířku měla 1,5 metru

Byla 3,6 metru vysoká

Hlídalo ji 30 tisíc vojáků

Podél zdi bylo vybudováno opevnění, skládající se z příkopů a zátarasů z ostnatého drátu, minových polí

Dělila 192 ulic, 32 železničních tratí, osm linií metra a tři dálnice

Překonalo ji asi 5000 lidí, 75 000 bylo posláno do vězení za nedovolené opuštění NDR a stála život nejméně 239 lidí. Někteří byli při útěku zastřeleni, jiní se utopili ve Sprévě

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi