Útok zabil dva britské vojáky: Je za tím IRA?
Dva vojáky zabili neznámí střelci při sobotním útoku na britskou armádní základnu v Severním Irsku. Čtyři další lidé, z toho dva vojáci a dva civilisté, byli vážně zraněni. Podezření padá na IRA.
V noci na neděli o tom informovala média s odvoláním na policejní zdroje. Jde o první smrtelný útok proti britským vojákům v Severním Irsku od roku 1997.
Proveden byl v kasárnách Massereene v severoirském hrabství Antrim, severně od Belfastu. Ozbrojenci se prý dostali do kasáren s dodávkovým vozem pro rozvoz pizzy, kterou si vojáci předtím objednali. Když vojáci přišli k autu, začali v něm ukrytí ozbrojenci střílet. Podle svědků padlo na 40 výstřelů.
K útoku se zatím nikdo nepřihlásil, všechny politické skupiny ho odsoudily. BBC naznačila, že za střelbou by mohli stát místní odštěpenečtí republikáni, kteří se nikdy nesmířili s mírovou dohodou v Ulsteru.
Ministerský předseda Gordon Brown prohlásil, že útokem se nepodaří mírový proces, který má podporu severoirského obyvatelstva, vykolejit. Slíbil zároveň, že jeho úřad v Downing Street udělá vše možné, aby se pachatelé dostali před soud.
"Vede nás to ke starým zlým časům, o nichž jsme si mysleli, že jsme je dávno nechali za sebou," řekl v televizi BBC poslanec nacionalistů Thomas Burns. Jeho kolega z řad unionistů Jeffrey Donaldson dodal, že zločin připomíná dědictví terorismu. "Měli jsme to tady v minulosti a nikdo nechce, aby se to v Severním Irsku znovu objevilo," zdůraznil.
Agentura Reuters poznamenala, že střelba následovala poté, co se objevily zprávy o působnosti britských speciálních jednotek v Severním Irsku. Mají údajně sbírat informace o odštěpeneckých republikánech. Nacionalističtí politici na tyto zprávy reagovali rozhořčeně. Severoirský policejní šéf Hugh Orde v pátek prohlásil, že jeho jednotkám pomáhají "specialisté". Vyloučil ale, že by šlo "speciální síly". Před časem prý vzhledem k množícím se útokům na policisty požádal Londýn, aby vyčlenil pár zpravodajských odborníků, kteří by v Ulsteru pátrali po radikálních republikánech.
Severoirský konflikt mezi probritskými protestanty a proirskými katolíky si v letech 1966 až 1998, kdy obě strany podepsaly mírovou dohodu, vyžádal na 3600 životů. V roce 2007 byla v Severním Irsku překročena další historická hranice, když bývalí nepřátele si rozdělili moc v nové vládě, v níž bok po boku zasedli protestant Ian Paisley a katolík Martin McGuinness, bývalý terorista a velitel IRA z nacionalistické strany Sinn Fein.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.