Výbuch v Explosii: Juraj Štofko je stále nezvěstný
Smutno je v rodině Juraje Štofka (51). Před měsícem nepřišel domů ze směny v Explosii. Stále je veden jako nezvěstný. Je přitom jasné, že zemřel při výbuchu výrobny perunitu. Rodina se s ním však nemůže rozloučit, neboť policie nemá ještě rozbory DNA. Manželka Jana doufá, že další testy už ukončí její zoufalé čekání.
Juraj Štofko přišel do Pardubic za svou manželkou ze Slovenska. Seznámil se s ní v lázních Jáchymov, kde byli oba na léčení. Letos by oslavili 33 let manželství. Osud jim to však nedopřál. „Manžel pracoval v Semtíně na různých provozech od roku 1984. Nastupoval v roce, kdy byl ten obrovský výbuch. Tenkrát mi ihned telefonoval, že je v pořádku. Před měsícem jsem na jeho telefon čekala marně,“ vzpomínala včera Jana Štofková.
Její manžel poslední tři roky pracoval v Explosii na výrobě výbušnin. Do budovy, kde se vyráběl perunit, vozil suroviny, ze kterých se výbušnina zhotovuje. „Říkal mi, že se nemusím ničeho bát, že jen jezdí s vozíkem. Prý to byla nešťastná shoda náhod, že v budově byli v době exploze čtyři zaměstnanci. Dva, kteří zajišťují výrobu, manžel a muž, který měl odvézt hotovou trhavinu,“ řekla Blesku Štofková. Doufá, že podle DNA nyní identifikují ostatky jejího manžela. „Naznačili mi, že snad z něho něco našli. Jinak bychom museli čekat rok, než by ho bylo možno prohlásit za mrtvého,“ řekla Štofková.
Juraj Štofko byl vášnivý rybář. Moc se těšil, jak bude letos chodit s vnoučkem na ryby. „Vloni byli spolu jednou na rybách a letos si plánovali, jak budou chodit a jezdit na víkendy. Chtěl ho vše naučit. Už to ale nestihl,“ vzpomíná smutně Štofková při pohledu na manželovy fotografie.
Nedovede si představit, jak vše bez něho zvládne. Byl to živitel rodiny. Ona sama je v invalidním důchodu. Dcery jsou již dospělé, ale jedna je bez práce. „Řekli nám, že máme nárok na odškodnění 240 000 korun. Ale co to v dnešní době je?“ ptá se smutně. Z Explosie zatím dostala jen část výplaty za duben. Jen do dne, kdy manžel při výbuchu zmizel.
Kazdy nese v zivote zodpovednost za sve pociny. Vsichni, kdo se podili na vyrobe vybusnin a take zbrani, by se meli starat o obeti, ktere nesou nasledky temito zpusobene. Hlavne politici kteri se podepisi pod pvoleni k prodeji techto nicivych vybusnin a zbrani by meli byti tvrde konfrontovani s konecnou realitou. Rodiny je mi lito, ale meli by se zamyslet cim se jejich tatinek zivil , jake nasledky z toho vyplivaji a na puvodu vydelanych penez. "Jak kdo s cim zachazi, tim i schazi." Snad je nejaka spravedlnost.