Oběti žhářů přestěhují do buňky!
V nedůstojných podmínkách stále žije rodina z Vítkova, které neznámí žháři vypálili 18. dubna dům zápalnými láhvemi. Jejich otřesná životní situace nenechává spát Michala Kocába, který do Vítkova přijel s novou myšlenkou - bydlení v mobilním domku.
Město Vítkov totiž nemá jediný volný byt. Na kontě, které zřídilo, je už 770 tisíc korun, za které by se mohl pořídit starší domek. Celá osmičlenná rodina stále bydlí v děsných podmínkách azylového domu po bezdomovcích.
„Když jsme už konečně našli dům, který by byl vhodný hlavně pro naše děti, šli sousedé rovnou za starostou, že nás tam nechtějí,“ dodává smutně otec Pavel Kudrik. Další dům do 800 tisíc korun byl již prodaný, jiný zase ve špatném technickém stavu. Hledání bydlení pro početnou rodinu nemělo konce.
„Společně s ministrem pro lidská práva Michal Kocábem jsme zjistili, že tato cesta nikam nevede. Přišli jsme proto s myšlenkou koupit menší pozemek a dům na něm postavit,“ řekl Blesku Kumar Vishwanathan z občanského sdružení Vzájemné soužití, který je rodině stále nablízku.
Právě s touto myšlenkou navštívili i starostu Vítkova Pavla Smolku. „Město nemá tak velký pozemek, na který by šlo postavit rodinný domek. Ani na kontě není na jeho stavbu tolik peněz,“ sdělil Smolka. „Dohodli jsme se, že najdu pozemek do tři sta metrů čtverečních. Na něm postavíme na patky mobilní domek ve stylu buňky a napojíme jej na inženýrské sítě,“ vysvětlil Blesku starosta Smolka.
Buňka připomíná malý byt o rozloze do padesáti metrů čtverečních se zahrádkou. „Dalším řešením je, že za čtvrt milionu opravíme podkroví malého domku, kde by se přestěhovali prarodiče. Mobilní domek by pak využívala rodina s dětmi,“ uvedl dále Pavel Smolka.
„Tak se už žít opravdu nedá. Je to utrpení pro všechny,“ řekla Blesku zoufalá Anna Siváková. Na jednoho člena rodiny totiž připadá v azylovém bytě 1,5 metru čtvereční plochy.
