Dva horníci zemřeli v karvinském dole
AKTUALIZOVÁNO: Dva horníci z Polska přišli o život při důlním otřesu v závodě ČSA Dolu Karviná. Otřesy měly sílu 3,5 stupně Richterovy škály a byly nebývale intenzivní, že jej cítili lidé žijící až padesát kilometrů od šachty.
K důlnímu neštěstí došlo asi půl hodiny před půlnocí ze soboty na neděli, zhruba ve hloubce 710 metrů pod povrchem. V osudnou chvíli tam těžilo uhlí z ohradníků bývalé šachty Doubrava 21 horníků z Polska, které zaměstnávala dodavatelská organizace těžební společnosti OKD. "Na místo okamžitě dorazili bánští záchranáři, kteří zraněným poskytli první pomoc a vyvedli je z ohrožené oblasti," informoval Blesk mluvčí OKD Vladislav Sobol.
Dva horníci (39, 46) byli při závalu na místě mrtvi. Další tři utrpěli jen lehká zranění, většinou oděrky a odřeniny, jak při otřesu upadali na kamení.
"Tento přírodní geomechanický jev byl natolik silný, že se účinky otřesu projevily hlavně na přístupových chodbách porubu. Přesný průběh neštěstí objasní až vyšetřování," řekl Blesku mluvčí mateřské společnosti firmy OKD Vladimír Bystrov.
"Byl jsem právě na noční, v porubu necelé dva kilometry od zasažené oblasti. Vůbec jsme nevěděli, co se stalo. Otřes totiž nebyl v dole cítit," řekl Blesku předák horníků Ondřej Špička z Bohumína. Jeho intenzita se zato výrazně projevila na povrchu. Otřes byl tak silný, že ho cítili i lidé bydlící až v panelácích ve vzdálené Ostravě-Zábřehu. Projevil se hlavně v konstrukci budov panelových domů.
Spát pak nedal zejména lidem z Orlové, Bohumína a Dětmarovic. Mezi nimi i Petru Poduškovi (51) z Orlové, který na dole fárá dvacet let. "Už jsem pak neusnul. Tížily mě nepříjemné pocity. Uvažoval jsem o dovolené. Taky, že ze šachty odejdu a najdu si jinou práci," popsal Blesku své pocity havíř Petr Poduška, který bydlí v paneláku ve 12. patře.
"Jsme na otřesy zvyklí. Ale tentokrát to byla síla. Dívala jsem se zrovna na televizi. Všechno se třáslo. Houpal se lustr, třásly se skleničky, skříně, padaly věci z poliček," popsala dále Ludmila Pomšarová z Orlové, která také pracuje na Dole ČSA.
Příčiny této mimořádné události nyní šetří policie ve spolupráci s komisí složenou se zástupců báňského úřadu a dalších odborníků. Letos zahynulo při důlních neštěstích OKD sedm lidí.
Jak důlní otřesy vznikají
Vznikají jako projevy těžby černého uhlí. V důsledku hloubení štol dochází v nadloží k pnutí, které se v kritickém momentu prudce uvolní. Pokud k otřesu dojde blíže k povrchu, šíří se vlna záchvěvu těsně pod povrchem až do vzdálenosti několika kilometrů. Silnější otřesy pak dokáží shodit věci z polic, zakymácet stojícím automobilem nebo poškodit stěny domů.
Pokud se napětí naopak uvolní ve větší hloubce, následky se projeví zejména přímo v dole. Pro horníky v ohrožené lokalitě znamená zpravidla nebezpečí tlaková vlna a padající hornina.
Čtěte také:
