Video se připravuje ...
Emotivní momenty: Rukojmí Hamásu na svobodě, Izrael propustil v autobusech palestinské vězně
Krveprolití se vrátilo, ale... Významná změna kvůli konfliktu v Gaze, varuje expert. Oslabil Írán?
Příměří v Pásmu Gazy a implementace Trumpova 20bodového plánu pro mír v oblasti vedly k posunu sfér mocenského vlivu i užší spolupráci zemí Blízkého východu, píše The Guardian. Na momentální situaci tratí především Írán, pro ostatní hráče v regionu však představuje příležitost.
„Uplynulo méně než 10 dní a již jsme svědky několika porušení příměří ze strany Izraele i Hamásu. Myslím si, že po takovém krveprolití a ničení bude trvat nějakou dobu, než se situace pohne pozitivním směrem,“ uvedl Mkhaimar Abusada, profesor politologie na Al-Azhar University v Gaze.
Způsob, jakým konflikt v Pásmu Gazy skončil, vedl k výrazným politickým proměnám napříč regionem. Plán Donalda Trumpa na přebudování Gazy v „riviéru Blízkého východu“ vedl k nečekanému semknutí regionálních mocností. Nejistota pramenící z velmi rychlé implementace Trumpova 20bodového plánu pro mír v Gaze nutí letité rivaly, aby odložili rozdíly a velmi úzce spolupracovali.
Dosažení dohody ohledně první fáze plánu nezáviselo pouze na tlaku USA na Izrael, ale také na silném nátlaku Kataru a Turecka na Hamás. Katar je nyní pevně v Trumpově přízni, stejně tak turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan.
Turecko, Egypt a Jordánsko jsou mezi nejpravděpodobnějšími kandidáty, kteří by mohli poskytnout vojenský personál pro novou mezinárodní stabilizační sílu v Gaze. Pro Turecko i Egypt to představuje příležitost, ale také riziko. Alespoň v krátkodobém horizontu se budou snažit minimalizovat neshody mezi sebou.
Irák v arabské sféře vlivu
Summit v Egyptě však naznačil i potenciálně větší změny. Mezi lídry v Šarm aš-Šajchu byl i irácký premiér Mohammed Shia' al-Sudani, který svádí složitý boj o zisk druhého mandátu ve volbách, které se budou konat za méně než měsíc. Na summitu pózoval s Trumpem se zdviženým palcem a o Tonym Blairovi se zmiňoval jako o „velkém příteli Iráku“. Právě Blair je Trumpem favorizovaným kandidátem na vedoucí roli v „mírové radě“, orgánu, který má být zřízen za účelem správy Gazy podle 20bodového plánu.
„Irák patří od konce války v roce 2003 do íránské sféry vlivu, to by se však brzy mohlo změnit,“ řekl Michael Knights, vedoucí výzkumu v globální poradenské společnosti Horizon Engage. „Je vidět, že Irák je nyní přitahován do arabské sféry vlivu. To je významná změna,“ řekl Knights a dodal, že podle jeho informací Bagdád dokonce zvažuje vyslání vojáků do Gazy, kde by se měli přidat ke „stabilizačním silám“.
Takový krok by logicky rozhněval Teherán, ten se však v současnosti musí soustředit na mnohem větší problémy. Krátká válka Íránu s Izraelem odhalila jeho vlastní vojenské nedostatky. Nesmírně nákladný íránský jaderný program je nepochybně poškozen, i když nevíme, do jaké míry. Navíc musí čelit americkým i evropským sankcím.
Konec militantních skupin
Příměří zároveň zpečetilo zánik koalice militantních skupin s různou kompetencí, autonomií a odhodláním, která byla ústředním bodem teheránské strategie „předsunuté obrany“. Hizballáh v Libanonu čelí nejisté budoucnosti a je pouhým stínem toho, čím býval. Ve hře je nyní i jeho celkové odzbrojení. Asadův režim v Sýrii již neexistuje a Hamás se vzdal boje a může být také donucen vzdát se všech zbraní, které by mohly ohrozit Izrael.
„Příměří by mohlo fungovat jako motor integrace v regionu. Oživí všechny diskuse o významných spojenectvích od Perského zálivu po Středozemní moře, stejně jako širší debatu o diplomatické a ekonomické normalizaci Izraele,“ řekl Knights.
V současné době si všichni lídři v regionu dobře uvědomují rozhořčení veřejnosti nad válkou v Gaze, která byla zdevastována izraelskou ofenzívou. Příměří však znamená, že diskuse o rozšíření Abrahámovských dohod je nyní teoreticky možná, i když zde vyvstává otázka budoucího palestinského státu.
„Trump řekl, že dohoda, kterou zprostředkoval, jde daleko za hranice Gazy. Měl na mysli normalizaci vztahů s Izraelem, pravděpodobně se Saúdskou Arábií a možná také s Indonésií a dalšími zeměmi. K tomu někdy dojde,“ je přesvědčen profesor Abusada.
Témata:
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.