Trumpův zastřelený mládežník (†31): „Pár vražd je přijatelnou cenou za svobodu nosit zbraň,“ hlásal

Autor: mav - 
12. září 2025
05:00

Zastřelený aktivista trumpovského hnutí MAGA Charlie Kirk (†31) byl známý hlavně jako vášnivý debatér, který nejednou i schválně provokoval radikálními argumenty – diskuzí s názorovými oponenty si přitom velmi cenil, na nich postavil svou dráhu. Paradoxní ironií osudu je, že sklidil, co pomáhal sázet. Obhajoval totiž vyzbrojování amerických občanů i za cenu toho, že občas někdo zemře násilnou smrtí.

Ještě na střední škole Kirk založil debatní společnost Turning Point zaměřenou na pravicovém, konzervativním přesvědčení. Tehdy ale spíš řešili ekonomiku – nízké daně, malý stát. Debatám na školní půdě se náramně dařilo, a tak se rozhodl jim věnovat naplno, opustil vysokou školu. Za masivním boomem byly i velké peníze konzervativních politických sponzorů.

Když se o Bílý dům začal roku 2015 ucházet bohatý newyorský developer Donald Trump, Kirk se přiklonil k němu. Proslavil se pak jako mladá tvář Trumpova hnutí MAGA – Make America Great Again (Učiňme Amerikou znova skvělou), vedle školních debat hojně chodil i do médií a sám moderoval pravidelný politický pořad v rozhlase. Politologové Kirkovi připisují důležitou roli v Trumpově úspěchu, přilákal prý do hlasovacích místností mnoho mladých.

Na americké krajní pravici, u ultrakonzervativců, je zásadním tématem svoboda držení zbraní, garantovaná druhým dodatkem ústavy. „Jsem velký fanoušek druhého dodatku, ale myslím si, že většina politiků jsou zbabělci, když jde o jeho obhajobu. Proto bych nebyl dobrý politik - nebo možná právě ano, nevím - protože říkám, co si myslím,“ pronesl v debatě v Salt Lake City roku 2023.

Ani na medvědy, ani na zloděje - na tyrany!

„Druhý dodatek není o lovu. Miluju lov. Druhý dodatek není ani o osobní obraně, jakkoli to je důležité. Druhý dodatek existuje, nedej bože, abyste se mohli bránit proti tyranské vládě. A pokud vás tato řeč děsí, pak jste ve skutečnosti nečetli žádnou literaturu našich otců zakladatelů, nečetli jste žádnou historii 20. století,“ argumentoval. Pochybovače pak setřel, že žijí v jiném světě. „Prostě se nechcete smířit s realitou, že vlády mají sklon k tyranii a že lidé potřebují schopnost chránit sebe, své komunity a své rodiny,“ cituje server Snopes z přepisu debaty.

Druhý dodatek spolu s dalšími devíti tvoří dohromady Listinu práv, kterou k ústavě politici přidali roku 1791. Vycházeli ze situace, kdy kolonisté se zbraněmi povstali proti britské koruně a vydobyli si nezávislost – a báli se, že by o ni mohli zase přijít.

„Musíme být realističtí. Musíme být upřímní k obyvatelstvu. Ozbrojené obyvatelstvo má svou cenu, a to je součástí svobody. Řízení motorových vozidel má svou cenu. Každý rok zemře na silnicích 50 000 lidí. To je cena. Pokud byste zrušili řízení motorových vozidel, měli byste o 50 000 méně úmrtí na silnicích. Ale rozhodli jsme se, že výhody řízení – rychlost, dostupnost, mobilita, dostupnost produktů a služeb – stojí za cenu 50 000 lidí, kteří zemřou na silnicích,“ dával příměr k autonehodám.

Ozbrojené násilí se podle Kirka dá omezit, například ozbrojenými strážemi ve školách a na veřejných místech. „Neměli bychom mít utopistický pohled: Nemůžete žít ve společnosti s ozbrojeným občanstvem, ale bez jediné smrti zastřelením. Ale já myslím, že to za to stojí. Myslím, že se vyplatí platit tu cenu, bohužel, v podobě několika zastřelení každý jeden rok.

Těch smrtí střelnou zbraní je poněkud víc než „několik“. Nejčerstvější úplná data jsou za rok 2023, kdy kulky v USA zabily 46 728 lidí. Lehce přes polovinu z toho představují sebevraždy (27 300), 38 % vraždy (17 927). Řádově stovky případů pak jsou zabití policií, nehody i nevyjasněné, uvádí Pew Research Center. Ještě o něco vyšší čísla přinesly předcházející roky 2021 a 2022. V přepočtu na obyvatelstvo jsou USA co do zastřelených lidí pětkrát horší než Kanada a sedmkrát než Česko, spočítali výzkumníci k roku 2016.

Ke statistikám této „ceny za svobodu“ se tak přidal i Charlie Kirk, zrovna když při debatě v kampusu Utah Valley University opakoval své argumenty o druhém dodatku. Jeho poslední slovo tam znělo „násilí“.

Video  Expert o protestech v USA: Hrozí občanská válka?  - Bára Holá
Video se připravuje ...

Ras Putin ( 12. září 2025 11:05 )

Co zasel, to sklidil. Předpokládám, že jeho stoupenci vyznávají stejnou rétoriku a pozůstalí jsou hrdi na to, že se zařadil osobně do své vlastní statistiky.

Franta Flinta ( 12. září 2025 06:48 )

A měl pravdu...

Th0r_z_h0r ( 12. září 2025 05:54 )

Trestné činy z nenávisti
Co jsou trestné činy z nenávisti?
Trestné činy z nenávisti zahrnují takové trestné činy, které byly spáchané z důvodu nenávisti pachatele pro některou domnělou nebo skutečnou charakteristiku oběti:

příslušnost k určité rase,
příslušnost k etnické skupině,
národnost,
politické přesvědčení,

To se vztahuje i na "novinare".

http­s://po­lici­e.go­v.cz­/cla­nek/tr­estne-ciny-z-nenavisti.aspx


vyznání (případně skutečnost, že je bez vyznání).

Zobrazit celou diskusi