Mírotvůrce Trump: Každý měsíc jeden mír, sbírá nominace na Nobelovu cenu
„Kdo jiný než prezident Trump si zaslouží Nobelovu cenu za mír?“ prohlásil v pátek v Bílém domě prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev. Úsilí o ukončení ruské invaze na Ukrajinu se americkému prezidentu zatím spíše nedaří, ovšem v několika jiných konfliktech a diplomatických průlomech sehrál roli mediátora. A politici by mu cenu udělili – nebo se mu alespoň snaží zalichotit.
V pátek za Trumpova zprostředkování – a širokého úsměvu – uzavřely po 35 letech sporů a válek mírovou dohodu Ázerbájdžán a Arménie. Prezident Alijev a arménský premiér Nikol Pašinjan rovnou ve Washingtonu dodali, že amerického prezidenta nominují na Nobelovu cenu míru. Zařadili se do pomyslné fronty státníků, kteří to prý hodlají udělat.
Pákistánská vláda na mírové ocenění amerického prezidenta doporučila v červnu za to, že k pokojnému konci přivedl Pákistán a Indii – květnové přeshraniční údery znamenaly nejvážnější regionální boje mezi těmito dvěma jadernými mocnostmi od roku 1971, zahynuly desítky lidí a vzrostly obavy z rozsáhlejší války.
„V době zvýšených regionálních nepokojů prokázal prezident Trump velkou strategickou prozíravost a vynikající státnické schopnosti prostřednictvím intenzivního diplomatického jednání s Islámábádem i Novým Dillí,“ ocenila pákistánská vláda.
Asie i Afrika
„Mimořádné státnické schopnosti prezidenta Trumpa – charakteristické jeho odhodláním řešit konflikty a předcházet katastrofickým válkám prostřednictvím vizionářské a inovativní diplomacie – se nejnověji projevily v jeho rozhodující roli při zprostředkování okamžitého a bezpodmínečného příměří mezi Kambodžou a Thajskem,“ napsal do Osla kambodžský premiér Hun Manet. V červenci pět dnů příhraničních bojů stálo život nejméně 43 lidí.
Při setkání v Bílém domě na začátku července se novinář zeptal prezidentů Libérie, Senegalu, Mauritánie, Guineje-Bissau a Gabonu, zda si Trump tuto cenu zaslouží, psala agentura AFP. „Tohle bychom mohli dělat celý den,“ kochal se Trump lichotivými odpověďmi afrických vůdců.
Nobelovku by Trumpovi dal i dlouholetý izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Na americké finanční a zbrojní podpoře dlouhodobě závisí bezpečnost židovského státu, na podpoře aktuálního prezidenta i politická existence premiéra, jehož mnozí další spojenci už kritizují za vleklou a krutou válku v Pásmu Gazy. Izraeli Trump už za své minulé vlády pomohl zprostředkovat normalizaci vztahů se Spojenými arabskými emiráty a třemi dalšími arabskými zeměmi v tzv. Abrahámovských dohodách. Nyní premiér ocenil americké údery na Írán, který dlouhodobě volá po zničení Izraele a na Blízkém východě podporuje teroristy.
„Za svých šest měsíců v úřadě prezident Trump v průměru zprostředkoval jednu dohodu o míru nebo příměří za měsíc,“ velebila ho i jeho tisková mluvčí Karoline Leavittová na brífinku koncem července. Vedle již zmíněných připomněla mediaci konfliktů Rwanda – Demokratická republika Kongo, Srbsko–Kosovo a Egypt–Etiopie, píše magazín Salon.
„Cenu si zasloužím, ale nikdy mi ji nedají,“ postěžoval si Trump na únorovém setkání s Netanjahuem. „Nobelovu cenu nedostanu, ať udělám cokoliv, včetně Ruska/Ukrajiny nebo Izraele/Íránu, jakkoli to s nimi dopadne,“ lamentoval v červnu na své sociální síti Truth Social. „Ale lidé vědí, a na ničem jiném mi nezáleží.“
Po pacifistickém ocenění touží už dlouhodobě. „Kdybych se jmenoval Obama, dostal bych Nobelovu cenu v deseti sekundách,“ hlásil v říjnu 2024, před svým druhým volebním vítězstvím – v narážce na to, jak roku 2009 Obama cenu obdržel po tři čtvrtě roce v úřadě hlavně za sliby a vizi než za skutečné výsledky.
Stovky nominací ročně
Nominovat některou osobnost nebo organizaci na Nobelovu cenu míru mohou každoročně desetitisíce lidí – mj. členové parlamentů všech zemí (roku 2015 report OSN spočítal, že jich je na světě 46 552), jakož i ministři a prezidenti či monarchové, dále mezinárodní soudci z Haagu, profesoři a docenti společenských věd, rektoři univerzit či předešlí nositelé ceny. Není to tak úplně formální proces, dotyční prostě posílají dopisy do výboru. Jméno Trump chodí do Osla docela často už pár let. O ceně rozhodují čtyři členové Norského Nobelova výboru, které jmenuje norský parlament. Na jaře z došlých dopisů vyberou užší seznam lidí, kteří by si cenu podle nich mohli zasloužit, načež ho proberou se stálými poradci – tuto skupinku tvoří zejména profesoři relevantních oborů Norské univerzity, jak uvádí web ceny.
„Na Nobelovu cenu míru za rok 2025 bylo nominováno 338 kandidátů, z toho 244 jednotlivců a 94 organizací. Jedná se o výrazný nárůst oproti loňskému roku, kdy bylo nominováno 286 kandidátů,“ konstatuje web. „Nejvyšší počet nominovaných byl v roce 2016, kdy bylo nominováno 376 kandidátů.“ Dopisů chodí pochopitelně daleko víc, jména se opakují. Které se mezi nimi daný rok nachází, zveřejní výbor až po padesáti letech.
Nobelovu cenu míru zatím dostali vedle Obamy tři další američtí prezidenti: Theodore Roosevelt (1906) za mediaci mírové dohody Ruska s Japonskem, Woodrow Wilson (1919) za vznik Ligy národů a mírové úsilí po první světové válce a Jimmy Carter (2002) za mírovou dohodu Egypta s Izraelem i své globální působení po konci v úřadě.
„Kromě uznání Trumpovy role lze takové lichotivé nominace vnímat také jako pokusy získat přízeň vůdce největší ekonomiky a nejmocnější armády světa,“ konstatuje magazín Newsweek. I kdyby do Osla poslalo nominaci deset tisíc ministrů a poslanců, výbor bude posuzovat skutečný dopad na konflikty spíš než lobbování vlád a politických spojenců.
To jsi vymyslel sám, nebo ti s tim někdo pomáhal?