Expert o Pavlovi po boku krále a Trumpa: Polepšili mu! Lídři na summitu NATO kývli na 5 procent na obranu
Formálním jednáním členských států Severoatlantické aliance (NATO) na úrovni hlav států a předsedů vlád vyvrcholil dvoudenní summit v nizozemském Haagu. Lídři se zavázali vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné výdaje a výdaje s obranou souvisejíc., Včera státníci povečeřeli s nizozemským královským párem. U králova stolu usedl nejen americký prezident Donald Trump, ale také česká hlava státu Petr Pavel. Podle bývalého hradního protokoláře Miroslava Sklenáře pro tento zasedací pořádek existuje jednoduchý důvod.
Prezident Petr Pavel seděl po levé ruce krále Willem-Alexandera, který byl hostitelem. Po králově pravé ruce byl americký prezident Donald Trump.
„Tím, že máte kulaté stoly, není podlouhlý, tak k tomu hlavnímu nedostanete všechny,“ vysvětlil pro Blesk Sklenář. „Čili dali tam Trumpa, dali tam Rutteho. A já si myslím, že Petra Pavla tam dali (...) proto, že skutečně to byla poslední státní návštěva, kterou král vykonal,“ řekl Sklenář a připomněl, že nizozemský král byl nucen tuto návštěvu zkrátit. „Byla trošku ošizená. On musel odcestovat předčasně kvůli politické situaci. Takže je to třeba takové odškodnění, si myslím, že ho dali hned k hlavnímu stolu,“ vysvětlil Blesku.
Státníci seděli u několika stolů. „Tím, že nedostanete všechny k hlavnímu stolu, tak to pak děláte tak, že každý ten stůl má hlavního hosta,“ přiblížil Sklenář. „Macron není host u hlavního stolu, ale je hlavní host u toho dalšího stolu,“ pokračoval. „Oni prostě šli cestou, že každý ten stůl má hostitele,“ dodal Sklenář s tím, že například vedle Macrona posadili nizozemskou korunní princeznu.
„Když to zjednoduším, tak výjimku dostal Trump a myslím si, že trochu polepšili Pavlovi, aby zdůraznili, že to byla poslední státní návštěva. A říkám znovu, já to beru jako určité odškodnění, on to tenkrát, myslím, o den zkrátil,“ uzavřel Sklenář.
Začali se zpožděním
Jednání začalo se zhruba 50minutovým zpožděním. Spojenci z NATO se ale nakonec zavázali vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné výdaje a výdaje s obranou související. Přezkoumání obranných výdajů se uskuteční v roce 2029. Spojenci rovněž znovu potvrdili svůj závazek ke kolektivní obraně, který je zakotvený v článku 5 smlouvy NATO.
Česko na summitu zastupoval prezident Petr Pavel. V Haagu jsou také ministr zahraničí Jan Lipavský, ministryně obrany Jana Černochová, náčelník generálního štábu Karel Řehka či poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
Generální tajemník NATO Mark Rutte navrhl zvýšit cíl výdajů na obranu na pět procent hrubého domácího produktu (HDP), a to tak, že 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na infrastrukturu, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. Česko je podle Pavla závazek připraveno podpořit, námitky vyjádřily Španělsko či Slovensko.
Kromě závazku na zvýšení výdajů na obranu pokládá Rutte za zásadní zvýšit výrobu v obranném průmyslu, mimo jiné munice, řekl před summitem NATO. Výstupem summitu podle něj má být, že se Ukrajina může spolehnout na další podporu, aby byla schopna se bránit, ale i na cestě k trvalému míru. Rutte dodal, že není pochyb o tom, že Spojené státy jsou věrné alianci. Očekávají ale, že Kanada a Evropa navýší výdaje na obranu, což považuje za férové.
Velebí Trumpa
Severoatlantická aliance bude po navýšení obranných výdajů k pěti procentům hrubého domácího produktu (HDP) velmi silná, prohlásil americký prezident Donald Trump před novináři při setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Sešli se krátce před dnešním jednáním summitu aliance v Haagu.
Trump na otázku ohledně pohledu nynější americké administrativy na závazky k vzájemné obraně aliančních zemí plynoucí z článku pět smlouvy NATO řekl: „Jsme zcela s nimi.“ Podle agentur Trump po cestě na summit opět vnesl určitou nejistotu do otázky, zda Spojené státy dodrží za všech okolností závazek ohledně vzájemné obrany, tedy klíčový pilíř fungování aliance. Rutte uvedl, že bez Trumpova úsilí by se na tom spojenci tak rychle nedohodli.
Trump zopakoval, že americké útoky na jaderná zařízení v Íránu byly obrovským úspěchem. Byl to devastující útok, všechno bylo zničeno, veškeré tunely se zhroutily, prohlásil. Před začátkem summitu NATO tak před novináři reagoval na informace z médií, že podle předběžného hodnocení amerických zpravodajců americké údery nezničily klíčové části íránského jaderného programu a pravděpodobně jej zpomalily jen o několik měsíců. Únik citlivých informací do médií už podle amerických představitelů vyšetřuje FBI.
Středobodem summitu Severoatlantické aliance v Haagu je právě Trump, kterého všichni zahrnují komplimenty, a dokonce dostal možnost přenocovat v sídle nizozemského krále Willema-Alexandera. Dnes to napsal nizozemský deník De Volkskrant. Deník Algemeen Dagblad poznamenal, že fakt, že Trump strávil noc u krále a následně společně posnídali, je jedinečnou událostí.
De Volkskrant si ve své zprávě všímá toho, že Trump je na vrcholném setkání zahrnut lichotkami. Cituje svého amerického korespondenta Thomase Rueba, podle kterého je cílem summitu přivinout Trumpa těsněji do evropské a alianční náruče. Generální tajemník NATO Mark Rutte poslal Trumpovi zprávu, ve které šéfovi Bílého domu pogratuloval za rozhodné kroky v Íránu. Napsal mu také, že dokáže, co dosud jiný prezident v posledních desetiletích nezvládl. „Lichotit je slabé slovo,“ uvedl korespondent Rueb, podle kterého Rutte vychválil Trumpa do nebes.
Rueb poznamenal, že Trump na lichotky slyší a že zahrnutí komplimenty se stalo známou diplomatickou strategií vůči americkému prezidentovi. Uvedl, že v Nizozemsku se mu dostalo nejen příslovečného červeného koberce, ale také pocty od krále, což prezidentovi ukázalo, že je na stejné úrovni jako panovnická rodina. „Ve skutečnosti se chová jako monarcha, kdy z Oválné pracovny (Bílého domu) pokryté zlatými listy vládne vydáváním dekretů,“ dodal o Trumpovi.
Historický summit?
Rusko je po více než třech letech agrese vůči Ukrajině vyčerpané. Není tak nyní připraveno zaútočit na jinou zemi, do budoucna ale představuje skutečné riziko, řekl novinářům končící polský prezident Andrzej Duda. Aliance se podle něj musí na potenciální hrozbu připravit a zvýšit obranné výdaje. „Je to absolutně nezbytné pro naši bezpečnost a budoucnost,“ poznamenal prezident země, která od začátku ruské agrese v únoru 2022 napadenou Ukrajinu výrazně podporuje.
Maďarský premiér Viktor Orbán dnes řekl, že Rusko nepředstavuje skutečnou hrozbu, protože NATO je mnohem silnější. Poznamenal také, že Ukrajina není věcí aliance, protože není jejím členem. Novináři se Orbána při příchodu na jednání ptali, jestli se bude dnes o Rusku mluvit jako o hrozbě. Maďarský premiér odpověděl, že je tomu tak vždy. Když byl dotázán, jestli s tímto označením souhlasí, s odpovědí váhal, nakonec ale uvedl, že NATO je mnohem silnější.
Nizozemský premiér Dick Schoof si je jistý, že NATO na dnešním summitu v Haagu dosáhne jednoty ohledně zvýšení obranných výdajů na pět procent HDP. Právě Nizozemsko hostí schůzku prezidentů a premiérů 32 členských států Severoatlantické aliance. Podle Schoofa bude dnešek historickým dnem pro alianci. „Pracujeme na posílení obrany a odstrašení. Chceme dnes dosáhnout jednoty a navýšit rovněž obrannou produkci,“ řekl Schoof novinářům při příjezdu na summit.
Rusko je hrozbou pro bezpečnost evropského kontinentu, prohlásil dnes německý kancléř Fridrich Merz při příchodu na summit. Podle agentury Reuters rovněž řekl, že státníci na vrcholné schůzce rozhodnou o výrazném navýšení výdajů na zbrojení. „Tato rozhodnutí nečiníme kvůli tomu, abychom někomu dělali laskavost, ale z přesvědčení, že musíme naši obranu posílit,“ řekl Merz.
Finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová novinářům řekla, že aliance je nejsilnější v historii a navýšením výdajů na obranu se stane ještě silnější. Za zásadní považuje posílení alianční odolnosti či snahu dotlačit Rusko, aby souhlasilo s příměřím, na čemž musejí podle ní pracovat jednotlivé státy, Evropská unie i Spojené státy.
„Estonsko dosáhne příští rok zvýšení obranných výdajů na 5,4 procenta HDP. Nejsou to jen prázdná slova,“ řekl novinářům estonský premiér Kristen Michal. Pobaltská země tak podle něj může být příkladem pro ostatní. „NATO musí navýšit obrannou produkci, Rusko vyrobí za tři měsíce stejné množství munice, co NATO za rok,“ dodal premiér.
Summit bude podle finského prezidenta Alexandera Stubba historický, NATO se totiž podle něj vrací ke kořenům fungování jakožto kolektivního a komplexního obranného systému k odstrašení Ruska. Navýšením obranných výdajů se vrací na jejich úroveň z dob studené války, uvedl.
Bilaterální jednání
Summit je příležitostí i pro bilaterální schůzky státníků. Kancelář ukrajinského prezidenta potvrdila, že se dnes na okraj summitu Severoatlantické aliance v nizozemském Haagu uskuteční schůzka mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem. Začít by podle AFP měla ve 13:30, původně agentura uváděla čas 14:30. Prezident Pavel se dnes sejde s rumunským protějškem Nicušorem Danem.
V úterý se uskutečnila též pracovní večeře Rady NATO-Ukrajina na úrovni ministrů zahraničí a pracovní večeře Severoatlantické rady ve formátu ministrů obrany. Diskuse provázely takzvané NATO Public Forum, konalo se též plenární zasedání Fóra obranného průmyslu, na kterém se setkali ministři obrany a zástupci průmyslu ze zemí NATO včetně Česka.
Kolosálny úspech českej diplomacie.Len tak ticho závidím.