Nemocný papež na smrtelné posteli? „Možná nepřežiju.“ Vatikán už nacvičuje pohřeb

Papež byl začátkem tohoto měsíce hospitalizován na speciálním oddělení římské nemocnice Gemelli s infekcí dýchacích cest a od té doby byl nucen zrušit řadu veřejných vystoupení. Jedná se o další zdravotní krizi Františka, kterému už v mládí odstranili část plíce a v posledních letech je stále křehčí. Tisková kancelář Svatého stolce průběžně přináší aktuální informace; začátkem týdne uvedla, že papežův zánět průdušek pokročil do „polymikrobiální infekce“ s „komplexním klinickým obrazem“. Ve středu nicméně uklidňovala, že se klidně vyspal, nemá teploty, zvládl se posadit do křesla i nasnídat. „Přijal eucharistii a v průběhu dne střídavě odpočíval, modlil se a četl,“ cituje z reportu server Vatican News.

Podle dvou osob obeznámených se záležitostí však František trpí intenzivními bolestmi a v soukromí vyjádřil jistotu, že to tentokrát neustojí. V neděli lékaři v Gemelliho nemocnici papeže potrápili, když mu zakázali pronést jeho pravidelné ranní kázání Anděl Páně - to vynechával zřídkakdy, i když byl hospitalizován, uvedly dva zdroje Politika. Nyní šéf církve jedná výhradně na „příkaz lékařů“. Zpočátku se hospitalizaci bránil, ale bylo mu jasně řečeno, že pokud zůstane ve svém pokoji ve Vatikánu, hrozí mu smrt, dodal zdroj.

Garda v pohotovosti

Podle švýcarského listu Blick už papežská stráž - Švýcarská garda - nacvičuje na jeho eventuální smrt a pohřeb. A gardisté mají zákaz vycházení.

Jak se Františkův zdravotní stav v posledním měsíci zhoršoval, jal se dokončovat své klíčové iniciativy a jmenovat spřízněné osobnosti do klíčových funkcí.

Nástupnictví bude politické

Františkovo progresivně laděné vedení katolické církve bylo poznamenané trpkými ideologickými rozpory. Od svého nástupu do úřadu v roce 2013 se snažil o větší inkluzivitu církve a otevřel klíčové funkce ženám a osobám LGBT+. To vyvolalo zuřivou reakci mnoha konzervativců, zato liberálové si stěžují, že reformy byly nedostatečné. A papežova snaha skoncovat s rozbujelým zneužíváním dětí duchovními přinesla smíšené výsledky.

Ještě než byl hospitalizován, 6. února, prodloužil funkční období italského kardinála Giovanniho Battisty Re na pozici děkana kardinálského kolegia, což je funkce, která bude dohlížet na některé přípravy eventuálního konkláve, tajného shromáždění rozhodujícího o výběru nového papeže. Tento krok, který kontroverzně obešel plánované hlasování vrcholných kardinálů o příštím děkanovi, měl podle zdrojů deníku Politico zajistit, aby se proces odehrál podle Františkova přání.

Re, dlouholetý vatikánský operátor, je příliš starý na to, aby se sám konkláve zúčastnil - od roku 1970 platí věkový strop 80 let. Přesto bude klíčovou postavou v diskusích za zavřenými dveřmi, které se často konají před shromážděním. Že František vybral za děkana právě jeho namísto některého mladšího kandidáta, naznačuje, že si chtěl v této roli ponechat spřízněnou osobnost, která by hájila jeho odkaz, uvedl jeden ze zdrojů. „Příprava na konkláve je důležitější, protože právě tam probíhá lobbování,“ uvedla tato osoba.

Před konkláve v roce 2013, které ho zvolilo papežem, František údajně sám těžil z vlivu skupiny kardinálů příliš starých na to, aby se účastnili jednání, ale přesto měli na výsledek vliv.

Reovo pokračování ve funkci bude také znamenat, že v případě Františkovy smrti bude vykonávat pohřební obřady. Papež v soukromí žertoval, že Re k němu bude „laskavější“ než ostatní kandidáti, dodal další zdroj.

Než se jeho zdravotní stav zhoršil, proplouval František politicky citlivými vodami. V lednu vydal svou autobiografii Spera (Naděje). Nakladatelství Mondadori uvedlo, že je to poprvé, co úřadující papež napsal takovou osobní kroniku. Mimo jiné v ní píše o „velké bílé krabici“ mapující církevní zločiny, kterou mu předal rezignující předchůdce Benedikt XVI. (†95). „Dokumenty vztahující se k nejobtížnějším a nejbolestivějším situacím. Případy zneužívání, korupce, temných záležitostí, pochybení,“ vylíčil papež podle Politika. „Všechno tam je. Teď je to na tobě,“ řekl mu prý Benedikt.

Střety s Trumpem

Pár dní před inaugurací staronového prezidenta USA papež odsoudil jeho avizované (a rychle pak realizované) plány na masivní deportace nedokumentovaných migrantů, jež byly jedním z pilířů předvolební kampaně Donalda Trumpa. „Pokud je to pravda, bude to hanba... Takhle se věci neřeší,“ řekl papež v italském diskusním pořadu Che Tempo Che Fa.

Na téma migrace se už první latinskoamerický papež (a první Neevroipan na Svatém stolci od 8. století) s Trumpem střetl už před jeho prvním působením v Bílém domě. Za plány postavit zeď na americko-mexické hranici newyorského developera hlásícího se k protestantismu roku 2016 označil za „nekřesťana“.

Trump tehdy vrátil úder a označil Františka za „hanebného“ a „velmi politického člověka“. Oba si zdánlivě urovnali vztahy v roce 2017, kdy Trump navštívil Vatikán v rámci cesty, kterou komentoval coby „životní poctu“, jak připomnělo Politico.

Ježíš byl migrant

Začátkem února pak papež nezvykle pokáral Trumpova viceprezidenta za charakteristiku Ordo Amoris, teologického pojmu týkajícího se lásky, který JD Vance (mimochodem katolík) použil k ospravedlnění migrační politiky prezidenta Donalda Trumpa, jak zmínilo Politico.

„Boží Syn, který se stal člověkem, se také rozhodl prožít drama přistěhovalectví,“ zmínil papež v dopise americkým biskupům migrantskou zkušenost Ježíše Nazaretského. „Starost o osobní, komunitní nebo národní identitu vedle těchto úvah snadno zavádí ideologické kritérium, které deformuje společenský život a vnucuje vůli nejsilnějšího jako kritérium pravdy,“ vytkl nepříliš skrytě nové americké vládě.

Dopis nejen rozzuřil Bílý dům, také s ním eskaluje napětí - a boj o Františkovo nástupnictví může být výhledově o to zpolitizovanější. „Už ovlivnili evropskou politiku, neměli by problém ovlivňovat konkláve,“ řekl jeden blízký pozorovatel vatikánské politiky na adresu Trumpovy administrativy. „Možná hledají někoho méně konfrontačního.“

V sobotu papež také urychlil svůj bezprecedentní reformní krok a jmenoval jeptišku, sestru Raffaellu Petriniovou, první ženou v čele vatikánského městského státu (governatorátu). Oznámil, že její funkční období začne už 1. března - dříve, než někteří očekávali, a podle jednoho z vysoce postavených církevních představitelů vyvolalo mezi Františkovými spojenci obavy o jeho zdraví. Mohla to však být také náhoda: současnému guvernérovi, kardinálu Fernandu Vérgezovi Alzagovi, bude právě toho dne 80 let, takže se o funkci nemůže dál ucházet.

Záhadně nateklý František (88): V zákulisí Vatikánu už krouží supi toužící po papežově pozici

I kdyby se František z choroby uzdravil, pozorovatelé ji považují za pravděpodobný bod obratu, kdy přesune pozornost od reformních průlomů k utvrzování dosažených změn.

„Možná nezemře teď, ale nakonec samozřejmě ano,“ komentoval jeden z vatikánských úředníků. „Všichni umíráme - a on je 88letý muž s plicními problémy.“