Zemřel Jimmy Carter (†100). Exprezident USA měl i Nobelovku za mír, loni pohřbil manželku

Demokrat Jimmy Carter vykonával prezidentskou funkci mezi lety 1977 a 1981. Po odchodu z Bílého domu si vybral roli vyjednavače ve světových konfliktech, angažoval se v mírových iniciativách od Haiti až po Severní Koreu.

Carter zemřel více než rok po nástupu do hospicové péče ve svém domě v Plains ve státě Georgia. V městečku se svojí manželkou, která zemřela v listopadu 2023, strávil většinu života.

Exprezident Jimmy Carter (99) se rozloučil se svou první dámou. Přišly i první dámy včetně Trumpové

Carter žil po skončení svého funkčního období déle než kterýkoli jiný americký prezident. Postupem času si vysloužil pověst lepšího bývalého prezidenta, než jakým byl prezidentem, což on sám ochotně uznával, uvedla agentura Reuters.

V roce 1982 se svou ženou Rosalynn založil Carterovo centrum (The Carter Center), kde pracoval další čtyři desítky let. Náplní centra bylo „nastolit mír, bojovat proti nemocem a budovat naději“. 

Středisko pomáhá v různých zemích při nastolování demokratického systému, při pořádání svobodných voleb a dozoru nad jejich průběhem. Zabývá se též dodržováním lidských práv a zmírňováním utrpení v zemích třetího světa. Známé jsou aktivity centra ve věci řešení sporů mezi Izraelci a Palestinci.

Ve věku 100 let zemřel americký exprezident Jimmy Carter | ČTK / AP / Paul Connors

Jeho zásluhy na poli lidských práv mu v roce 2002 vynesly Nobelovu cenu za mír. Veterán americké politiky Carter, který se letos 1. října dožil sta let, byl dosud nejstarším žijícím americkým exprezidentem v historii.

Na prestižní ocenění byl přitom navrhován opakovaně, velmi blízko zisku byl již v roce 1978, kdy se laureáty stali izraelský premiér Menachem Begin a egyptský prezident Anvar Sadat za uzavření mírové smlouvy. Carter byl tehdy rozhodujícím prostředníkem jednání, do stanoveného termínu však nebyl formálně navržen.

Jimmy Carter s kubánským vůdcem Fidelem Castrem | ČTK / AP / Gregory Bull

V roce 1993 přijel Carter na krátkou jednodenní soukromou návštěvu Prahy. Setkal se s tehdejším prezidentem Václavem Havlem, s nímž hovořil zejména o lidských právech.

Jimmy Carter s Václavem Havlem v Praze v roce 1993 | MICHAL RŮŽIČKA / MFDNES + LN / Profimedia

V roce 2015 Carter přiznal, že trpí rakovinou kůže, která se rozšířila do jater a mozku. Podrobil se sedmiměsíční léčbě, po které snímky další známky nemoci neodhalily.

V roce 2019 podstoupil operaci hlavy a ve stejném roce si při pádu ve svém domě přivodil zlomeninu pánve. Loni v únoru oznámil, že odmítl další lékařské zákroky a nastoupil hospicovou péči. Ta se obvykle nabízí pacientům v terminálním stadiu života.

Od roku 1946 byl ženatý s Rosalynn Smithovou, narodili se jim tři synové a dcera. Nejstarší Jack, obchodník a politik, se v roce 2006 neúspěšně pokoušel dostat do Senátu za stát Nevada. V roce 1976 pomáhal otci při úspěšné prezidentské kampani. Carterovi měli 11 vnoučat, Jason Carter v roce 2014 neúspěšně kandidoval na guvernéra Georgie. Carterova žena Rosalynn zemřela loni v listopadu ve věku 96 let.

Pohřeb Rosalynn Carterové v Atlantě (28. 11. 2023). | Reuters

Vrcholní politici ze Spojených států i ze zahraničí oceňují Cartera nejen jako státníka, ale také jako skromného bojovníka za mír či lidská práva v dlouhém období po odchodu z Bílého domu.

„Dnes Amerika a svět přišly o mimořádného lídra, státníka a humanistu,“ uvedli Bidenovi, kteří Cartera označili za „drahého přítele“. Tak o něm podle vládnoucího prezidentského páru smýšleli i lidé, kteří se s Carterem nikdy nesetkali. Každý, kdo chce vědět, co znamená žít smysluplný život, by měl se měl učit u Cartera, „muže zásad, víry a pokory“, zdůraznili Bidenovi.

Over six decades, Jill and I had the honor of calling Jimmy Carter a dear friend.

But, what’s extraordinary about Jimmy Carter, though, is that millions of people throughout America and the world who never met him thought of him as a dear friend as well. pic.twitter.com/irknhZ6CJY

— President Biden (@POTUS) December 29, 2024

Biden vyhlásil den národního smutku za Cartera na 9. leden. „Vyzývám Američany, aby se v ten den sešli ve svých místech pobožností a uctili tam památku prezidenta Jamese Earla Cartera,“ uvedl v oficiálním prohlášení Bílého domu Biden, který Cartera označil za svůj vzor a přítele. Biden v neděli rovněž řekl, že hovořil s některými z Carterových dětí a ve spolupráci s nimi se dolaďuje podoba pietních akcí ve Washingtonu.

I zvolený republikánský prezident Trump uznal, že „výzvy, jimž Jimmy jako prezident čelil, přišly v rozhodující době“ pro USA a že „udělal vše, co bylo v jeho silách, aby zlepšil životy všech Američanů“. „Za to vše mu všichni dlužíme uznání,“ dodal někdejší 45. a nadcházející 47. prezident Spojených států k úmrtí 39. prezidenta USA.

Slova uznání našli pro Cartera i všichni další bývalí prezidenti USA, Bill Clinton, George W. Bush a Barack Obama. Podle Bushe bude Carter „inspirovat generace Američanů“.

Hillary's and my statement on the passing of President Jimmy Carter: pic.twitter.com/SOgqTZUdi6

— Bill Clinton (@BillClinton) December 29, 2024

Francouzský prezident Macron v prohlášení na síti X uvedl, že Carter byl po celý život „neochvějným obhájcem práv těch nejzranitelnějších a neúnavně bojoval za mír“.

Britský premiér Starmer ve svém prohlášení mimo jiní uvedl, že Carterovo prezidentství zůstane v paměti díky historickým mírovým dohodám z Camp Davidu mezi Izraelem a Egyptem a že svou celoživotní oddaností míru si vysloužil Nobelovu cenu za mír. „Motivován svou silnou vírou a hodnotami prezident Carter znovu definoval postprezidentství pozoruhodnou oddaností sociální spravedlnosti a lidským právům doma i ve světě,“ zdůraznil Starmer.

Britský král Karel III. uvedl, že zprávu o smrti bývalého prezidenta Cartera přijal s velkým zármutkem. „Věrně sloužil veřejnosti a zasvětil svůj život podpoře míru a lidských práv,“ uvedl také panovník.

Německý kancléř Olaf Scholz prohlásil, že Spojené státy ztratily odhodlaného bojovníka za demokracii a svět ztratil velkého prostředníka pro mír na Blízkém východě a bojovníka za lidská práva.

Maďarský premiér Viktor Orbán upozornil, že vzpomínka na Cartera bude v Maďarsku vždy ceněna. „Tím, že na konci 70. let vrátil maďarskému lidu Svatou korunu, dal svobodymilovným Maďarům naději v beznadějné době. Rád bych vyjádřil Carterově rodině a americkému lidu svou nejhlubší soustrast.“ Orbán tím připomněl vrácení Uherské koruny, známé také jako Svatoštěpánská a v Maďarsku jako Svatá koruna, zpět do Maďarska z USA v roce 1978.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Carter byl lídrem v době, kdy Ukrajině ještě nebyla nezávislá, „ale jeho srdce stálo pevně při nás v našem pokračujícím boji za svobodu“.

• Demokrat Jimmy Carter zastával jako 39. prezident USA jedno funkční období.
• V Bílém domě šéfoval Carter v letech 1977 až 1981. Za jeho přispění byla například v roce 1978 dohodnuta v americkém Camp Davidu mírová smlouva mezi Izraelem a Egyptem.
• Obnovil také diplomatické kontakty mezi USA a Kubou a vyjednal propuštění tisíců politických vězňů. Carter dokončil jednání o navázání plných diplomatických vztahů mezi USA a Čínou a pod jeho vedením byla také uzavřena dohoda o navrácení Panamského průplavu Panamě.
• Jako prezident byl méně úspěšný při rozhovorech se SSSR o omezení strategických zbraní. Jednání sice vedla v roce 1979 k podpisu smlouvy SALT 2, nezdařila se ale její ratifikace - po vpádu sovětských vojsk do Afghánistánu ji americký Kongres odmítl.
• Druhý ropný šok a neúspěch pokusů o propuštění zajatých členů americké mise v Íránu zastínily přínosy Carterovy politiky. V boji o druhé prezidentské období ho v listopadu 1980 porazil republikán Ronald Reagan.
• Carter „žehlil“ konflikt na Haiti, přispěl k návratu rwandských uprchlíků do vlasti, navštívil i bývalou Jugoslávii ve snaze vyřešit válku mezi bosenskými Srby a Muslimy.
• V roce 1994 poprvé navštívil komunistickou Koreu a setkal se s tehdejším vůdcem Kim Ir-senem. Do KLDR se vrátil mimo jiné v roce 2010, aby dosáhl propuštění zajatých Američanů. Několikrát také navštívil Kubu, poprvé v roce 2002.
• Carter také ostře kritizoval politiku republikána George Bushe vůči Blízkému východu. Nesouhlasil rovněž s válkou v Iráku bez mandátu OSN.
• Již v roce 2004 se Carter vyjádřil, že Bush a jeho britský spojenec Tony Blair „pravděpodobně věděli“, že údaje o domnělých iráckých zbraních hromadného ničení vyplývají z „pochybných“ zpravodajských informací. Podle Cartera tehdy „padlo rozhodnutí jít do války a pak najdeme důvod, proč'“.
• Narodil se 1. října 1924 v Plains v americkém státě Georgia v rodině farmáře jako James Earl (Jimmy) Carter. Absolvoval univerzitu a technický institut v Georgii, titul inženýra získal v Annapolisu na Americké námořní akademii. V letech 1947 až 1953 sloužil u námořnictva, poté se věnoval rodinné farmě na pěstování burských oříšků. Politickou kariéru zahájil jako georgijský senátor (1962 až 1966), guvernérem Georgie byl v letech 1971 až 1974.
• Až do vysokého věku zůstal Carter aktivní a nepřestal působit ani politicky. Mezi své koníčky řadil Carter malování, rybolov, práci se dřevem nebo jízdu na kole. Zajímala ho také poezie, zejména pak dílo básníka Dylana Thomase. Carter třikrát získal cenu Grammy v kategorii nejlepší mluvené slovo, v roce 2019 za audioverzi své knihy Faith - A Journey for All (Víra - Cesta pro všechny).

Jimmy Carter s Obamovými a Billem Clintonem | ČTK / AP / Carolyn Kaster