Utrácející první dáma, vliv Kimovy KLDR i vyhrocená situace: Co stojí za chaosem v Jižní Koreji?

Co se děje v Jižní Koreji? Prezident Jun Sok-jol vyhlásil stanné právo v krátkém televizním projevu, v němž slíbil „vymýtit síly, které napomáhají KLDR, a bránit demokratický ústavní pořádek“. Opoziční Demokratickou stranu, která ovládá parlament, obvinil ze sympatií vůči Severní Koreji a z protistátní činnosti, která paralyzovala vládu. Několik hodin po ohlášení stanného práva se však proti prezidentovu rozhodnutí postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda.

Nyní jihokorejský prezident čelí tlaku, aby odstoupil poté, co stanné právo vyhlásil, což šokovalo poslance, veřejnost a mezinárodní spojence, píše britské zpravodajství Sky News.

Jun Sok-jol čelí vyšetřování pro podezření ze vzpoury. Ta je v Jižní Koreji závažným trestným činem, na který se nevztahuje prezidentská imunita a za který vůdci vzpoury hrozí trest smrti. Vyšetřování však bude obtížné, píše web stanice BBC. Není totiž jasné, kdo vydal jaký příkaz, a Jun mlčí. Kromě faktů bude podle BBC rozhodující, jak daleko budou vyšetřovatelé ochotni zajít.

Prezident v úterý v televizním projevu vyhlásil stanné právo, čímž dal vojenskému veliteli neomezenou pravomoc vytvářet a prosazovat zákony.

Chaos v Jižní Koreji: Prezident vyhlásil stanné právo! Poslanci se jemu i armádě ubránili

Stanné právo pozastavuje všechny stávající zákony - to znamená, že může dojít k přerušení normálních občanských práv a použití vojenského práva na civilní obyvatelstvo.

K tomuto kroku dochází, když jsou civilní orgány považovány za neschopné fungovat, a je obvykle uplatňován pouze v době války, povstání nebo přírodní katastrofy.

Překvapivým krokem bylo první vyhlášení stanného práva od demokratizace země v roce 1987.

Proč to však prezident zavedl? Jun Sok-jol řekl národu, že stanné právo je zapotřebí k obraně země před jaderně vyzbrojenou Severní Koreou a pro-severními protistátními silami a k ​​ochraně jejího svobodného ústavního pořádku, ačkoli neuvedl žádné konkrétní hrozby.

Ale bezpečnostní a obranný analytik profesor Michael Clarke pro Sky News řekl, že věří, že zavedení stanného práva bylo jednoduše pokusem jihokorejského prezidenta zmařit plány jeho politických oponentů.

Tento krok přišel po dvou letech, kdy se Jun Sok-jol snažil prosadit své programy v parlamentu ovládaném opozicí.

Jeho konzervativní strana People Power Party uvízla na mrtvém bodě kvůli návrhu zákona o rozpočtu na příští rok, kterou prosadila Demokratická strana, a prezident dále také odmítl výzvy k nezávislému vyšetřování skandálů týkajících se jeho manželky a nejvyšších představitelů, čímž vyvolal kritiku od svých politických rivalů.

Opoziční politici v Jižní Koreji předložili návrh na obžalobu prezidenta za jeho pokus o zavedení stanného práva. Nyní Jun Sok-jolovi hrozí, že bude zbaven svých ústavních pravomocí a zbaven úřadu.

Kromě toho čelil Jun Sok-jol kritice i kvůli své manželce, která se zapletla do mnoha skandálů, upozorňuje Sky News. Kim Keon-hee se rozhodla používat titul „První manželka“ namísto „První dáma“.

Koncem minulého roku byly zveřejněny záběry ze špionážní kamery, které ukazují, jak Kim Keon-hee přijímá kabelku Dior za 1 730 liber (přibližně 52 567 Kč) jako dárek. Když se tato zpráva objevila, uvrhla stranu jejího manžela do zmatku a byla často zmiňována během parlamentní volební kampaně.

Nepokoje v Jižní Koreji: „Demise prezidenta, nebo generální stávka!“ křičí odbory

Jihokorejský prezident se jejím jménem omluvil a řekl, že se měla chovat lépe. Prohlásil také, že zřizuje kancelář, která má dohlížet na její povinnosti.

První dáma Jižní Koreje je obviněna i z toho, že byla zapojena do manipulace s cenami akcií před zvolením jejího manžela. Pár společně čelil výzvám k prošetření údajného nevhodného vztahu mezi nimi a volební společností, což vehementně popírali.

Michael Madden, ředitel a zakladatel internetového zpravodaje North Korea Leadership Watch, řekl, že zmatek v Jižní Koreji byl pro severokorejského vůdce Kim Čong-una „dárkem“, uvádí deník The Sun. Podle něj to diktátor využije k propagandě a bude se snažit svým občanům dokázat, že je jeho vláda lepší než demokracie.

Autokratický Pchjongjang vypadal politicky stabilněji než Soul, dodal expert.

Válečný expert a profesor historie Anthony Glees varoval, že by se Kim Čong-un a Vladimir Putin mohli spojit a napadnout Jižní Koreu, pokud se tam bude politická situace nadále zhoršovat. „Toto je zjevně velká krize pro západní hodnoty v Asii a Tichomoří," okomentoval expert dění v Jižní Koreji pro deník Daily Star.

„Jižní Korea je nejvěrnějším spojencem USA ve východní Asii. Je tam 30 000 amerických vojáků, kteří jsou neustále připraveni k boji pro případ, že by se malý tlustý severokorejský diktátor Kim Čong-un rozhodl, že chce invazi," pokračoval Glees.

„Pokud Jižní Korea skutečně upadne do anarchie, lidé, kteří se nyní smějí, hlavně Vladimir Putin a Kim Čong-un, se budou potom smát ještě mnohem více," uzavřel.