Von der Leyenová: Kontroverzní krok v Srbsku! Odmítla premiéra kvůli schůzce s ruským ministrem
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová při své dnešní návštěvě Bělehradu na poslední chvíli zrušila plánované setkání se srbským premiérem Milošem Vučevičem. Důvodem byla jeho předchozí schůzka s ruským ministrem hospodářského rozvoje Maximem Rešetnikovem, informovala agentura AFP a místní média.
„Schůzku s premiérem jsme zrušili po (jeho) setkání s ministrem hospodářství Ruské federace,“ řekl agentuře AFP velvyslanec Evropské unie v Srbsku Emanuele Giaufret.
Podle něj „existuje náznak záměru Srbska posílit hospodářské vztahy s Ruskou federací i v jiných oblastech“. Tento „záměr“ lze vyčíst z tiskového prohlášení ke schůzce Vučeviče s Rešetnikovem, které bylo zveřejněno na stránkách srbské vlády, dodal Giaufret.
Vučević: Spolupracujeme s EU, Ruskem i Čínou
Tisková zpráva byla mezitím z webu stažena, předtím ji ale vláda rozeslala také médiím. Stojí v ní, že dvojice politiků jednala o „dalším posílení hospodářské i jiné spolupráce mezi oběma zeměmi“. Na téma protiruských sankcí Vučević uvedl, že Srbsko „navzdory velkému nátlaku“ vede svobodnou a nezávislou politiku a má dobrou spolupráci jak s Ruskem, tak s Evropskou unií, Čínou a dalšími zeměmi, uvedla agentura Beta.
Důvody zrušení dnešní schůzky potvrdil srbské stanici N1 a srbskému vydání Rádia Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) mluvčí Evropské komise.
Von der Leyenová je v současné době na cestě po zemích západního Balkánu, které usilují o vstup do Evropské unie. Kromě Bosny jde o Albánii, Kosovo, Černou horu, Severní Makedonii a Srbsko. Každá z nich se nachází na cestě do evropské sedmadvacítky v jiné fázi.
Před zrušením schůzky s Vučevičem jednala von der Leyenová v Bělehradě se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem, který je určující osobou na srbské politické scéně. Po jednání ocenila úsilí Srbska o provedení nezbytných reforem v rámci jednání o vstupu do EU a také jeho „strategická rozhodnutí“, uvedla AFP.
Srbsko je kandidátem na vstup do Evropské unie, současně však udržuje přátelské vztahy s Moskvou a značná část Srbů vnímá Rusko pozitivně. Ačkoliv Bělehrad odsoudil v OSN ruskou invazi na Ukrajinu, k sankcím namířeným proti Rusku se nepřipojil. Vučić před několika měsíci řekl, že Srbsko dodalo Kyjevu přes prostředníky výzbroj za stovky milionů eur. Spolu s EU rovněž prosazuje kontroverzní projekt těžby lithia v Srbsku.
Minulý týden si prezident Vučić telefonoval se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Odmítl sice osobní účast na summitu zemí BRICS v Kazani, ale poslal za sebe několik ministrů včetně vicepremiéra.
Podle agentury AP von der Leyenová podnikla cestu, aby balkánské státy ujistila, že rozšíření EU zůstává pro blok prioritou. Šéfka EK už dříve připustila, že rozšíření o země západního Balkánu nebylo vždy pro Brusel prvořadou záležitostí, v posledních letech se to podle ní ale změnilo.
Ceny ropy se na začátku týdne zvyšují, reagují tak na rozhodnutí skupiny producentů OPEC+ zvýšit těžbu jen mírně. Obchodníci také do ceny zohlednili možnost dalších sankcí vůči Rusku a jeho energetickému sektoru. Cena severomořské ropy Brent krátce po 18:30 SELČ vykazovala růst o 0,8 procenta těsně nad 66 dolarů za barel. Cena americké lehké ropy WTI si ve stejnou dobu připisovala 0,7 procenta a prodávala se téměř za 62,30 dolaru za barel. Minulý týden ceny klesly o více než tři procenta. Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková a ministři dnes provedli 60 zahraničních diplomatů po vládní budově v Kyjevě, kterou Rusko poničilo při nedělním vzdušném útoku, informovala agentura AP. Velvyslankyně EU na Ukrajině Katarína Mathernová uvedla, že budovu přímo zasáhla střela Iskander, jejíž trosky při prohlídce viděli. Při ruském útoku v noci na neděli, který média označila za největší od začátku ruské invaze z února 2022, vypustila Moskva na Ukrajinu dohromady 810 útočných dronů a jejich atrap určených ke zmatení ukrajinské protivzdušné obrany a také 13 střel. Při útoku zahynuli čtyři lidé včetně tříměsíčního dítěte a desítky dalších utrpěly zranění. Poprvé přitom ruské síly zasáhly vládní budovu v centru Kyjeva. Estonské ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského charge d'affaires kvůli incidentu, při kterém ruský vrtulník Mi-8 narušil vzdušný prostor pobaltské republiky. Dnes o tom informovala estonská veřejnoprávní stanice ERR. Vztahy mezi Ruskem a Estonskem, které je členem Evropské unie i Severoatlantické aliance, se prudce zhoršily po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022. Ruská helikoptéra v neděli 7. září bez povolení a s vypnutým odpovídačem vstoupila do estonského vzdušného prostoru u ostrova Vaindloo ve Finském zálivu, kde zůstala asi čtyři minuty. Stroj s estonskými úřady nesdílel žádný letový plán a ani s nimi nenavázal radiové spojení.
že nám ta EU ale zhnědla