Moldavané těsně podpořili pevnou vazbu s EU. Navzdory brutální kampani Ruska
Těsná většina voličů v Moldavsku v referendu podpořila orientaci země na EU. Vyslovilo se pro to 50,39 procenta voličů, ukazují výsledky po sečtení 99,41 procenta hlasů. Podle agentury AP o tom informovala moldavská ústřední volební komise. Referendum se konalo zároveň s prvním kolem prezidentských voleb, které vyhrála současná prezidentka Maia Sanduová. Nezískala ale nadpoloviční většinu hlasů, a tak zemi čeká druhé kolo hlasování. Tato proevropská politička zároveň obvinila „zločinecké skupiny“ z podrývaní referenda a kupování hlasů.
V referendu voliči odpovídali na otázku, zda se součástí moldavské ústavy má stát článek definující vstup do EU jako strategický cíl. Proti se vyslovilo 49,61 procenta voličů. Tábor odpůrců orientace země na EU měl po určitou dobu během sčítání hlasů navrch, situace se ale v závěru, kdy se sčítají hlasy ze zahraničí, otočila ve prospěch prozápadního směřování země.
Referendum o evropské budoucnosti Moldavska bylo jedním z hlavních bodů politického programu prezidentky Sanduové, a pokud by se většina voličů vyslovila pro „ne“, znamenalo by to pro ni tvrdou ránu.
Během sčítání hlasů Sanduová řekla, že „zločinecké skupiny, které spolupracují se zahraničními silami odporujícími našim národním zájmům, zaútočily na naši zemi desítkami milionů eur, lží a propagandou a použily ty nejhanebnější prostředky, aby naše občany a náš národ udržely v nejistotě a nestabilitě“. Existují podle ní jasné důkazy o tom, že cílem těchto zločineckých skupin bylo koupit 300 000 hlasů, což je podvod nevídaného rozsahu, dodala s tím, že cílem této akce bylo podrýt demokracii.
V prezidentských volbách Sanduovou podpořilo asi 42 procent voličů. Jejím soupeřem ve druhém kole 3. listopadu bude bývalý generální prokurátor Alexandr Stoianoglo ze Strany socialistů Moldavské republiky označované za proruskou, který získal okolo 26 procent hlasů. Celkem kandidovalo jedenáct politiků.
Moldavsko opakovaně obviňuje Rusko, že proti němu vede hybridní válku, vměšuje se do jeho voleb a vede rozsáhlé dezinformační kampaně ve snaze svrhnout vládu a zmařit cestu země do EU. Rusko vnímá snahu o integraci Moldavska do EU jako negativní krok a zasahování Západu do své sféry vlivu. Moskva ale vměšování do dění v Moldavsku popírá a vládu viní z „rusofobie“.
Od nástupu Sanduové k moci v prosinci 2020 se vztahy Kišiněva s Moskvou zhoršily. Její vláda odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2022, obvinila Moskvu z plánování svržení moldavského režimu a diverzifikovala dodávky energie poté, co Rusko snížilo dodávky plynu, píše Reuters.
Moldavsko, kde žije kolem 2,5 milionu obyvatel, patří k nejchudším státům v Evropě. Nezávislost na Sovětském svazu vyhlásilo v srpnu 1991 a od počátku nezávislosti musí řešit otázku ruskojazyčné a Moskvou podporované, avšak nikým neuznané Podněsterské republiky. Ta se odtrhla od Moldavska na počátku 90. let, když tamní separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Rusko v regionu udržuje vojenský sbor 1500 mužů, který označuje za mírovou misi.
Dobře jim tak, dopadnou jak Kubánci když chtěli Fidela.