Migrační spory ohrožují „Schengen“. Francouzi zvažují trvalé kontroly na hranicích

V roce 2015 do Evropy zamířilo více než 1,3 milionu lidí, většinou na útěku před válkou v Sýrii. Nejviditelnější reakcí na migrační krizi se stalo prohlášení tehdejší německé kancléřky Angely Merkelové „Wir schaffen das“ („Zvládneme to“) a otevření hranic země.

O necelých deset let později a tváří v tvář poklesu migrace na méně než 10 % stavu z vrcholu migrační krize zaznívá od členů EU ohledně přijímání uprchlíků stále častěji „Ne, nezvládneme“. Pod silným politickým tlakem krajně pravicových stran, které jsou u moci v půl tuctu členských států, se vlády jednotlivých zemí předhánějí v zavádění tvrdých protiimigračních opatření.

Kontroly na hranicích a „tvrdý režim“

V uplynulém měsíci Německo znovu zavedlo kontroly na všech svých pozemních hraničních přechodech, Francie slíbila obnovit „pořádek na hranicích“, Nizozemsko oznámilo dosud „nejtvrdší režim v historii“ a Švédsko a Finsko navrhly tvrdé protiimigrační zákony.

Uvedené kroky hrozí zvýšeným napětím ve vztazích s ostatními zeměmi EU a mohly by ohrozit nejen nový azylový a imigrační pakt, který byl nedávno po téměř deseti letech náročných jednání dokončen, ale i ceněný Schengenský prostor.

Fiala s Ficem a Tuskem ukázali Leyenové pohromu po povodních: EU poskytne 250 miliard korun na obnovu

„Je to jedno omezení za druhým, bez posouzení dopadů a bez důkazů, že budou skutečně fungovat. Zjevně se řídí volební logikou,“ míní Marcus Engler z Německého centra pro výzkum integrace a migrace. Počet osob, které přišly do EU jako nelegální přistěhovalci od ledna do konce července, činil 113 400, což představuje meziroční pokles o 36 %.

Německo, které bylo dlouho považováno za jednoho z nejotevřenějších členů bloku, nedávno také zpřísnilo zákony o azylu a pobytu, snížilo sociální dávky pro některé uprchlíky a poprvé od nástupu Tálibánu k moci v roce 2021 obnovilo deportace afghánských státních příslušníků.

Křehká koalice tří stran vedená SPD, která v průzkumech zaostává za svou středopravicovou a krajně pravicovou opozicí, trvá na tom, že znovuzavedení kontrol na hranicích omezí migraci a „ochrání Německo před akutním nebezpečím, které představuje islamistický terorismus a závažná trestná činnost“.

K radikálnímu kroku bylo přistoupeno po sérii útoků nožem, z nichž byli podezřelí žadatelé o azyl, a po nebývalém úspěchu krajně pravicové Alternative für Deutschland (AfD) v nedávných zemských volbách.

Rána pro Schengen

Na evropské úrovni byl tento krok vnímán jako potenciální rána pro Schengenský prostor. „Je to tak trochu past,“ uvedl diplomat jednoho z členských států EU. „Jakmile jednou zavedete tento druh opatření bez skutečného praktického odůvodnění, jak chcete voličům jen o několik měsíců později prodat představu, že je nyní bezpečné to nějak zvrátit?“

Podpory se zmíněná opatření dočkala od maďarské vlády, která tento měsíc pohrozila, že na protest proti migrační politice EU vyšle do Bruselu konvoj autobusů s migranty. „Vítejte v klubu,“ prohlásil premiér Viktor Orbán.

Podobně se zachovala i nová nizozemská koalice vedená krajně pravicovou a protiimigrační stranou Svoboda (PVV). Ta tento měsíc slíbila „nejpřísnější pravidla pro přijímání migrantů v EU“ s tím, že země „již nemůže unést příliv imigrantů“.

Vláda čtyř stran plánuje zmrazit nové žádosti o azyl, poskytovat pouze základní ubytování, omezit rodinná víza a urychlit nucené návraty. Jejím cílem je také vyhlásit „azylovou krizi“, aby mohla přijímat opatření bez souhlasu poslanců.

Kdysi vstřícné Švédsko, jehož menšinovou pravicovou koalici podporují krajně pravicoví Švédští demokraté, tento měsíc navrhlo zvýšit částku, kterou vyplácí lidem ochotným vrátit se domů, z 880 eur na 30 000 eur pro každého.

Němci zavádí kontroly na všech hraničních přechodech. Odmítnuté migranty Rakousko přijímat nechce

Stockholm také plánuje zákon, podle kterého by zaměstnanci veřejného sektoru museli lidi bez dokladů nahlašovat úřadům, zatímco finská koalice, jejíž součástí je i krajní pravice, chce lidem bez dokladů odebrat přístup ke zdravotní péči, která není nezbytně nutná.

Nová francouzská pravicová vláda se rovněž kloní k mnohem tvrdšímu přístupu. Premiér Michel Barnier tento týden označil úroveň imigrace za „často neúnosnou“. Zrušení plné zdravotní péče pro lidi bez dokladů, kteří pobývají ve Francii alespoň tři měsíce, jak si RN dlouhodobě přeje, podle něj „není tabu“.

Barnier rovněž pochválil kroky Německa v oblasti hraničních kontrol, které označil za „výzvu k probuzení“. Ministr vnitra Bruno Retailleau prohlásil, že Francie by měla zjistit, „jak daleko může zajít“ ohledně možného zavedení trvalých kontrol. „Francouzi chtějí více pořádku: pořádek v ulicích, pořádek na hranicích,“ řekl Retailleau ve svém prvním televizním rozhovoru a dodal, že Paříž hodlá přezkoumat legislativu EU, která již nevyhovuje.

Podobná prohlášení a opatření nevěstí nic dobrého pro tzv. migrační pakt. Představitelé Nizozemska a Maďarska již oznámili, že chtějí od dohody odstoupit. Retailleauovy komentáře naznačují, že i Francie by si brzy mohla svůj souhlas rozmyslet. „Vlády jednotlivých zemí již říkají, že to nestačí,“ uvedl Engler. „Chtějí nová pravidla, která by jim dala ještě větší kontrolu. Dokonce i němečtí politici zřejmě dospěli k závěru, že to nebude skutečně fungovat.“

Boří noví političtí lídři EU, jak ji známe?

Patnáct členských států v čele s Rakouskem, Dánskem, Itálií a Českou republikou údajně písemně vyzvalo Evropskou komisi, aby „identifikovala, rozpracovala a navrhla nové způsoby a řešení, jak zabránit nelegální migraci do Evropy“.

Outsourcing přijímání a vyřizování žádostí o azyl do zemí mimo EU je jedním z hlavních cílů patnáctky, stejně jako „společný přístup k navracení“, zejména pokud se jedná o bezpečné třetí země nebo země původu, včetně Sýrie a Afghánistánu.

Německý kancléř na místě, kde Syřan zabil tři lidi: Scholz slíbil rychlejší deportace migrantů

Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová takový přístup přislíbila. Postupně se podle anonymního diplomata EU mění celková nálada. „Jazyk a politika jsou tvrdší. Diskutujeme o věcech, které by se před deseti lety nikdo neodvážil vyslovit,“ shrnul.

Podle Alberta Alemanna, profesora evropského práva na College of Europe, se jasně rýsuje určitý vzorec. „Francouzská pravicová vláda volá po tom, aby se dočasné hraniční kontroly staly trvalými. Německá středolevá vláda de facto pozastavuje Schengenský prostor. Migrační dohody à la Itálie-Albánie jsou nový modus operandi. A pakt o migraci připravený k novému projednání, jako by nebyl dostatečně přísný.“

Evropa zjevně čelí velmi reálným migračním výzvám, je přesvědčen Engler. „Chybí ale řešení. Možná vliv krajně pravicových stran dosáhl kritického bodu a mainstreamové strany nemají žádný plán. Vybudovat EU jako prostor volného pohybu a lidských práv trvalo několik generací politiků. Zdá se, že současná generace politických lídrů má v úmyslu to všechno během několika let zbořit,“ uzavřel.