Experti na Blízký východ o smrti šéfa Hamásu: Přijde odveta! Co a od koho hrozí?

Šéf palestinského teroristického hnutí Hamás Ismáíl Haníja zemřel při vzdušném útoku v Teheránu. K úderu se zatím nikdo nepřihlásil, ale Hamás ho přičítá Izraeli, se kterým od loňského října válčí v Pásmu Gazy. Írán varoval, že bude bránit svou územní celistvost a čest a přiměje teroristické okupanty litovat atentátu. Šéf palestinské autonomie Mahmúd Abbás a představitelé Íránu, Kataru, Turecka, Číny či Ruska čin důrazně odsoudili. Spojené státy uvedly, že by se v případě napadení Izraele postavily na jeho obranu, do útoku ale nebyly zapojeny.

Podle turkologa a bývalého českého velvyslance v Ankaře Tomáše Laně utrpěl Írán velké ponížení. „Tím, že už po několikáté došlo na jeho území k útoku na jeho spojence,“ připomíná Laně například incident z letošního dubna, kdy Izrael zasáhl íránský konzulát v syrském Damašku. Írán tehdy vyslal na Izrael rakety a drony, protiútok byl ale spíše rozpačitý. Bude snad tentokrát Teherán v odvetě razantnější? „Írán samotný bude využívat své ‚žoldáky‘. To jsou Jemenci, kteří zasahují lodě v Rudém moři, a pak je to Hizballáh,“ dodává expert, podle nějž však k větší eskalaci na Blízkém východě, než panuje teď, dojít nemusí.

Erdoganovi vojáci do Gazy nepůjdou

Co však nedávné výhružky tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana (70), který zmínil možnost vyslání vojsk do Pásma Gazy na ochranu palestinských civilistů? „To byl vzkaz pro domácí publikum. Erdogan ztrácí ekonomicky, začal ztrácet i politicky a teď se mu rozblikalo červené světélko. Ano, rétoricky je Turecko na straně Palestinců, ale obchod s Izraelem dál bují,“ připomíná expert.

Lídr Hamásu zemřel po útoku na jeho rezidenci v Teheránu! Írán hrozí odvetou, mír v nedohlednu

Odveta Íránu přijde. Teď jen, v jaké formě

„Ten útok postavil íránský režim do nepříjemné pozice – nedokázal ochránit na svém území svého spojence – proto Írán říká, že odveta přijde. Teď bude záležet na formě,“ říká expert na Blízký východ z Metropolitní univerzity Břetislav Tureček. A připomněl třeba bombový útok na izraelskou ambasádu v Argentině v roce 1992, která následovala po izraelské likvidaci předáka Hizballáhu v Libanonu. Tureček se však nedomnívá, že by „politická vražda“ Haníji vedla k válce v celém regionu.

Zároveň se zamýšlí nad tím, proč si Jeruzalém pro svůj cíl vybral zrovna Haníju – politického šéfa Hamásu. „Z hlediska zájmů Izraele mi to úplně smysl nedává. Možná si říkají, že zlikvidovali jednoho z lídrů Hamásů, ale dost možná si zlikvidovali možnost dosáhnout nějakého příměří a dostat zpět rukojmí,“ uzavírá.

Opravdu velký konflikt nikdo nechce

Situace nejen pro Hamásem stále zadržované izraelské rukojmí, ale i pro obyčejné civilisty v Pásmu Gazy se teď notně zkomplikovala. To si myslí politoložka a expertka na Izrael Irena Kalhousová. „Je to nejmíň dobrá zpráva pro vyjednávání, která se teď na nějakou dobu zastaví. Hamás chce, aby se boje zastavily, ale určitě teď nezasedne s Izraelem k jednacímu stolu,“ řekla a připomněla, že dosud teroristická organizace zadržuje zhruba 130 rukojmích.

Řev, pak ticho. Přeživší promluvili o zvěrstvech Hamásu. Únos Eden slyšely sestry přes telefon

Zároveň připustila, že teď, po zabití Haníji, si jejich únosci mohou chtít chladit žáhu i na nich. „To je docela možné. Na druhou stranu rukojmí jsou pro Hamás strategickou zbraní, mohou díky nim dosáhnout větších ústupků,“ míní expertka. Co se teď může v regionu dít? „Je to jen další střípek do možné eskalace, do které bude zatažen celý region. Ale ani Írán, ani Hizballáh si velký konflikt s Izraelem, který má Ameriku za zády, nepřejí,“ dodává. A o konflikt s protivníkem, který disponuje obrovským arzenálem raket, prý nestojí ani Jeruzalém.