Komplikace humanitární pomoci pro Palestince: Kypr chystá „vylodění“ v Gaze, Izrael je pro

Zatím jediná cesta pomoci do válkou zničené pobřežní enklávy vede po souši z Egypta, hraničním přechodem v Rafahu, ale diplomaté stále více prosazují využití lodí, protože by mohly dodat 500krát více pomoci než nákladní automobily. Těch nemůže při současných kapacitách kontrol a skenerů projet víc než stovka za den, potřeba je však čtyřnásobná.

Problémem je samozřejmě válka, respektive trvání humanitárního klidu zbraní – ale také skutečnost, že přístav v Gaze je příliš malý na to, aby v něm mohly kotvit velké nákladní lodě.

Představa je taková, že mezinárodní humanitární pomoc bude posílána a skladována v Larnace na jižním pobřeží Kypru, která je od konfliktní zóny vzdálena pouhých 210 námořních mil (338 km). Tam by se zásilky zkontrolovaly - za účasti izraelských zástupců – a naložily k finální etapě cesty.

Pro tu se zvažují tři scénáře. Krátkodobý scénář by mohl být realizován okamžitě, pokud by vydrželo příměří. Pomoc by byla převezena z Larnaky k Pásmu Gazy velkou nákladní lodí, na břeh by se dostávala pomocí vyloďovacích člunů.

Podle střednědobého scénáře by se pro vykládání kontejnerů s humanitární pomocí vybudovala plovoucí plošina. Dlouhodobý scénář počítá s vybudováním patřičného přístavu.

Další alternativou, kterou zmiňuje Kypr, je přístav v Izraeli a následná přeprava pomoci přes severní hranici Pásma Gazy. V současné době se tato možnost jeví nereálně, Izrael se zdráhá, aby jakákoli pomoc procházela přes jeho území.

Pomoc v Pásmu Gazy by v každém případě mohla distribuovat OSN a její Úřad pro palestinské uprchlíky (UNRWA) prostřednictvím své sítě, jak už činí.

Bezosův palestinský inženýr: Rozhýbal vrtulník na Marsu, ale pomoci rodičům z Gazy teď nesvede

„Všichni tuto iniciativu podporují, Evropská unie i Spojené státy,“ řekl kyperský prezident Níkos Christodúlídés v rozhovoru pro agenturu Associated Press. „Když říkáme, že jsme mostem do regionu, ukazujeme to v praxi. Pro naši zemi je to vždy důležité.“

Ještě významnější je, že „rozhodně pro projekt“ je i Izrael, jak řekl mluvčí izraelského ministerstva zahraničí Lior Hajat. „Zkoumáme to se všemi příslušnými ministerstvy a agenturami v Izraeli,“ dodal, aniž uvedl, kdy by se koridor z Kypru mohl otevřít. Pro je i Egypt. V Izraeli už o tom ovšem jednal kyperský ministr zahraničí Konstantinos Kombos. Nejde o nový nápad, o dodávkách pomoci po moři a možné alternativě přístavu v Gaze se uvažovalo už před dvanácti lety. Teď dostává na aktuálnosti; spíš než o vyřešení bezprostředních potřeb Palestinců by lodě pomohly hlavně v delším horizontu, až nadobro utichnou boje.