Expert na mimozemskou biologii se obává: NASA utopila život z Marsu!

Obě sondy měly robotickou paži, která nabírala vzorky půdy do čtyř detektorů hledajících stopy života. „Výsledky testů byly v té době velmi matoucí a jsou matoucí dodnes,“ uvádí německo-americký profesor Dirk Schulze-Makuch, přední expert na astrobiologii. Dva experimenty totiž vypadaly, že detekovaly jednoduché organické sloučeniny chlormethan a dichlormethan. „Nevíme, zda pocházejí z biologických procesů, nebo z chemických reakcí, jež s životem nemají nic společného,“ konstatuje Schulze-Makuch na webu Big Think.

Experti od vikingů po pečlivých úvahách dospěli k závěru, že musí jít o kontaminaci ze Země – třebaže obě sondy před vysláním „pekli“ 40 hodin na 111 stupňů Celsia, aby jakékoli pozemské organické sloučeniny zničili.

Nový pohled na experimenty

Od té doby na Marsu přistálo a úspěšně fungovalo dalších osm sond. Phoenix roku 2008 našel chloristanový aniont ClO4− (perchlorát), což může znamenat, že je tamní prostředí pro život nehostinné. Jenže také vrhá do nového světla výsledky vikingů.

Věda totiž zároveň v uplynulém půlstoletí ukázala, jak rozmanitý život může být – například se našli mikrobi žijící ve slaných usazeninách extrémně suché pouště Atacama. „Nepotřebují žádný déšť – jen minimální vlhkost z atmosféry,“ popisuje Schulze-Makuch. „A co se stane, když na ně nalijeme vodu? Hyperhydratujeme je, laicky řečeno utopíme.“

Totéž mohl udělat jeden z testů vikingů. Badatelé předpokládali, že když na vzorky půdy nalijí vodu, případný život v nich ožije – ale mohl se stát opak. Druhý test zase půdu zahříval, což mělo život probouzet, ale opět: Mohlo ho to naopak upéct a (s další chemickou reakcí) rozložit k nepoznání. „Pokud by marťanské buňky obsahovaly peroxid vodíku, zahřátí by je zabilo. Peroxid vodíku by navíc reagoval s organickými molekulami, vzniklo by velké množství oxidu uhličitého - což je přesně to, co přístroj detekoval,“ kalkuluje expert.

Profesor netvrdí, že to tak nutně bylo, další výzkum však musí jeho hypotézy reflektovat. „Potřebujeme novou misi na Mars zaměřenou především na detekci života, která by tuto a další hypotézy ověřila,“ apeluje teď Schulze-Makuch. „Měla by prozkoumat potenciální habitaty na Marsu jako Jižní vysočina, kde by život mohl přetrvávat v solných horninách blízko povrchu. K těmto horninám bychom se mohli dostat i bez vrtání.“

Hned devět přístrojů pro detekci stop života (a také dvoumetrový vrták) má rover Rosalind Franklin Evropské vesmírné agentury (ESA). Startovat měl už dříve, a to na ruské raketě. ESA však s Roskosmosem ukončila spolupráci kvůli ruskému vpádu na Ukrajinu, mise nepoletí dřív než v roce 2028.

Takhle to vypadá na Marsu: NASA ukázala video z jejího vrtulníku na rudé planetě